Velmi důležité informace pro premiéra: vstup na tancovačku v Čimelicích je za 99 korun, pivo tam stojí osmadvacet, zelená, griotka, fernet a becherovka vesměs po třiceti.
Výroky pro předsedu vlády ze sobotní tancovačky v Čimelicích jsou například tyto: "Alkohol ti nedá odpověď, ale pomůže zapomenout otázku."
"My se tady nemůžeme hádat podle stranické příslušnosti, my se díváme jen na to, jak kdo pracuje."
"Premiér by mohl poslat nějaké peníze pro náš fotbal."
"Tady vždycky bývá na plese spousta lidí!"
"Martine, posaď se a už nepij!" "Do mrazu od kamen? Co je to za pitomost!"
Je na Petru Nečasovi, aby si vybral, který výrok je pro něj zásadní.
Nečas jen za okny
"Je tam mráz, je tam nečas," zahlásí do mikrofonu jeden z hudebníků tříčlenné formace Forte, než kapela spustí Neckářovu Půlnoční.
Tanečníci jdou na parket a žertují, že v obci mají příjmení Zima a Mráz, a jestli přijede i Nečas, panečku, to bude teprve Sibiř!
V hospodě Na Hvížďalce to ale vypadá, že žádná Sibiř neexistuje. Za okny původně selského stavení klesla teplota pod dvacítku, avšak ve výčepu tančí místo lidí plameny v krbu. A přímo v sále usměvavý hospodský Karel Pavelka, jehož rodu patří hospoda od 17. století, hodí co chvíli do litinových kamen obrovské poleno, zapraská to a vzhůru vylétne ohňostroj jisker.
Je tu takové teplo, že se saka odkládají přes židle, a když si dáma vzala kostým bez rukávů - šťastná to žena! Pod stropem se lehce vlní zlaté řetězy zavěšené na výzdobu, způsobují to skupinky šlapající v rytmu do podlahy. "Pojď tancovat!" vyzve pán se širokými rameny partnerku, ale ta zavrtí hlavou. Odmítnutí spláchne muž lokem piva a začne drsně žertovat na účet té, jež mu právě dala košem.
"Odborně bych jí oddělil hlavu od těla, ona už ví, za co!" líčí spolusedícímu a hranou dlaně na krku dámy naznačuje, kudy by vedl řez. Žena nejprve cuká hlavou, jako by uhýbala před skutečným nožem, ale nakonec s rezignovanýma očima, v nichž jde snadno číst, co si myslí, nechá muže dokončit názornou ukázku.
Do "popravy" zní Neckářovo: "Haleluja!"
Vždy šťasten na Hvížďalce
Na plese, který pořádají čimeličtí fotbalisté, se začínají prodávat lístky do tomboly. Vyhrát lze kusy rozporcovaného prasete, dárkové koše, žehlicí prkno nebo zapůjčení nového modelu vozu na víkend.
Čimelická aféraMinisterský předseda Petr Nečas pobouřil Čimelice počátkem února, když se ohradil vůči kritice ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ten Nečasovi vyčítal, že se Česko nepřipojilo k evropské rozpočtové unii, a mimo jiné prohlásil, že tento krok je proti státnímu zájmu a že republika bude znemožněna. "Tyto výroky považuji za mimořádně nepovedené, neprofesionální. A kdyby se nejednalo o muže zralého věku, považoval bych to za projev mladické nerozvážnosti," reagoval premiér na Schwarzenbergovu kritiku a pak dodal: "To nejsou nějaké výroky z vesnické tancovačky někde v Čimelicích." V obci nedaleko Písku vlastní Schwarzenberg zámek a narodil se tam jeho otec. |
"Nečase bychom asi vyhrát nechali, aby na nás nevzpomínal ve zlém," prohodí jeden chlapík ke druhému, pak si ťuknou a hodí do sebe zelenou.
S velkou mírou jistoty se dá předpokládat, že na žádné tancovačce v republice nebylo jméno ministerského předsedy skloňováno tak často jako v obci nedaleko jihočeského Písku, kde trvale žije 972 obyvatel. Nečas tomu dal popud, když se ve sporu o to, zda se má Česko připojit k evropské rozpočtové unii, navezl do šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga a jeho vyjádření mimo jiné komentoval slovy: "To nejsou nějaké výroky z vesnické tancovačky někde v Čimelicích."
Schwarzenberg vlastní v Čimelicích zámek, ale k němu by byla z Hvížďalky v tomto - ehm - nečase pořádně dlouhá cesta. A kam také chodit, když se čimelická tancovačka právě rozjíždí.
Od baru ve výčepu jí přihlíží starosta Vladimír Pánek, v nepravidelných intervalech zvedá pomalu k ústům šálek s turkem a opatrně usrkne. "Nechceme se nijak míchat do vysoké politiky, ale výroky premiéra na adresu naší obce jsem nemohl nechat jen tak, dotkly se nás," vysvětluje svůj otevřený dopis, v němž se proti Nečasovu přirovnání ohradil. Do právě dunícího hitu Katapultu Pánek tvrdí, že na své psaní dostal veskrze pozitivní ohlasy. "Nejen z Čimelic, ale prakticky ze všech koutů republiky. Všichni kvitovali, že když se někomu něco nelíbí, má se ozvat, jedno, proti komu."
Premiér se vzápětí omluvil a slíbil přijet do Čimelic na tancovačku, až mu to čas dovolí. A starostovi se ozval i Schwarzenberg: "Srdečně vám děkuji, že jste se zastal nás Čimeličáků. Já byl vždy šťasten, když jsem byl v restauraci Na Hvížďalce." Jak také na Hvížďalce šťastný nebýt! Jde dokonce vypozorovat přímou úměru: čím víc je taneční zábava v plném proudu, tím víc lidí je šťastnějších.
"Říkej mi Machy"
V hospodě už se to pere. Ale jen na známém Ladově obrázku, který visí nad výčepem.
Premiér Nečas by se tady prý bát nemusel. "Ani bychom ho neopili," usmívá se starosta Pánek.
Že ne?
"Vzal bych ho na panáka a zhulil ho!" plánuje muž v oranžové košili s rozhalenkou.
To není nezajímavá myšlenka, tu je třeba rozvést.
"Dobrý den, já jsem novinář a chtěl bych si s vámi o premiérovi popovídat. Řeknete mi své jméno, prosím?" "Ne." "Aha..." "Budeme si tykat, jo? Říkej mi Machy, tak mě tu znají všichni." "Dobře, tak tedy Machy..." Z druhé židle se ozve kumpán: "Machy s tvrdým!" Další se přidá: "A s dlouhým!" Do toho manželka suše: "No, jak kdy..."
Jak vidno, výroky pro premiéra mohou být různé. Pak Pavla Machovcová, dáma s velmi odvážným dekoltem a velmi odvážným odhalením schopností vlastního manžela, na okamžik zvážní: "Nečasovo přirovnání jsem rozhodně nebrala s humorem! Urazilo mě, že si asi myslí, že jsme tady na vesnici všichni burani a blbci. Já Nečase nemusím, ale jen ať za námi přijede, hlavu mu neutrhneme."
Člověka po těchto slovech chtě nechtě napadne: Trhat premiérovi hlavu? Proč? Jen pozor na muže, který ji umí od těla odborně oddělit!
Hlavy mnoha tančících párů jsou naopak stále těsněji u sebe. Jak se blíží půlnoc, blíží se k sobě čím dál víc, zvlášť když Forte nasadí ploužáky. A když jdou rychlé pecky, choreografie tanečních kreací je s přibývajícím časem zjevně pestřejší.
Zábava má už také první oběť: mladík s vyčesanými vlasy padá ze židle, zjevně přebral, a co má být, komu se to nikdy nestalo! Sympatie vzbuzuje tím, že při pádu drží kozácky skleničku v ruce tak, aby se z ní nevylila jediná kapka, a pak se, znovu usazen, statečně kýve do rytmu na židli.
Nutno však uznat, že od něj by se premiér žádného dobře artikulovaného výroku nedočkal.
Co v Čimelicích nezazní
Toto je zážitek z lednového letu z Bruselu do Prahy. Byla středa, ale korpulentní europoslankyně v kožichu už spěchala ze sídla Evropy domů. "Proč bych měla být na zítřejším hlasování?" vykládala před nástupem na palubu letadla tak hlasitě, že ji nešlo neslyšet. "Stejně se tam bude chtít každý jen zviditelnit."
Tak škaredé výroky, pane premiére, v Čimelicích dozajista nezazní! Navíc z Hvížďalky nikdo domů nespěchá, byť do rána už nezbývá mnoho.
A přece nakonec musí vytancovaní vyjít do tmy a mrazu. Do postelí jdou v křupajícím sněhu, jenž odráží zář tisíce hvězd.
Ty hvězdy se v Čimelicích třpytí víc než na vlajce Evropské unie.
