"Je to úplně poprvé, kdy se podobná formulace do zákona dostane. Bude to znamenat, že i pacient má určitou zodpovědnost za své zdraví," řekl místopředseda sdružení praktiků Lubor Kinšt.
Ukončit léčbu podle něj budou doktoři moci například v případě, že nemocný nebere léky, předčasně opouští lůžko nebo se opakovaně nedostaví na dohodnutý termín kontroly. "V takovém případě opravdu mohu říci: 'Na něčem jsme se tu dohodli, vy jste s léčbou souhlasil, nedodržujete ji. Najděte si jiného lékaře a já mu zašlu vaši dokumentaci'," vysvětluje Kinšt.
Kdy bude mít lékař možnost ukončit péči* Když pacienta s jeho souhlasem předá do péče jiného lékaře. |
Dosud měl lékař jen velmi omezené možnosti, jak pacienta odmítnout - když na něj neměl čas, protože se staral o jiné, nebo pacient bydlel příliš daleko od dané ordinace. To se ale týkalo jen nových zájemců o léčení. Když už lékař jednou někoho do své kartotéky zařadil, už ho z ní nemohl vyřadit a léčbu ukončit.
Lékař může také přestat léčit pacienta, který si to výslovně nepřeje. "Pokud například hospitalizovaný pacient nebude souhlasit s žádnou zdravotní péčí, která by mu měla být poskytnuta, tak neexistuje další důvod pro to, aby byl nadále hospitalizován, a z nemocnice bude tedy propuštěn," popsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
"Nadále samozřejmě platí, že pacient musí být o potřebné zdravotní péči náležitě informován a má možnost zvolit si z různých léčebných metod," dodal.
Právníci: Lékaři se budou zbavovat pacientů, kteří nesouhlasí s péčí
Podle některých právníků je ale formulace v zákoně vágní a může vést až k odmítání péče lidem, kteří plně neakceptují léčebný postup.
"Pacient podstupuje léčbu, pouze pokud k ní dá informovaný a svobodný souhlas. Aby mohl být souhlas považovaný za svobodný, musí jej pacient učinit bez jakéhokoliv nátlaku. Lékař má pouze právo pacienta informovat a snažit se ho přesvědčit o vhodné léčbě," tvrdí právnička Kateřina Červená z Ligy lidských práv.
Právě možnost, že lékař pacienta vyškrtne, může na lidi podle ní působit jako hrozba. Ze strachu, aby nepřišli o doktora, raději přijmou i léčbu, se kterou úplně nesouhlasí. "V konečném důsledku by to znamenalo neplatnost uděleného souhlasu," dodala právnička.
Lékaři ani ministerstvo se ale něčeho takového nebojí. "Tímto způsobem bych toto ustanovení nechápal," podotkl Kinšt s tím, že se rozhodně nebojí toho, že by se lékaři najednou rozhodli neplnit povinnosti a odmítali léčit.
Péči o útočníka zákon neřeší
Lékaři vidí problém spíše v tom, že zákon už nepamatuje na situaci, kdy je pacient například opakovaně napadl. I v takovém případě ho doktor stejně musí ošetřit. "Chybí vyřešení stavu předpojatosti. Když mě pacient napadne baseballovou pálkou a druhý den požádá o ošetření, nemohu ho odmítnout. Na druhou stranu, kolikrát tato situace může nastat?" uvedl Kinšt.
Zákon podle něj nemůže pamatovat na všechny situace, které mohou v životě nastat. Agresi a případné útoky prý navíc řeší jiné právní normy.
