Otázka armádních výdajů se v uplynulých dnech stala aktuální ze dvou důvodů: Česká republika si 12. března připomněla patnáctileté výročí členství v NATO a krize na Ukrajině přiměla politiky k výrokům o změnách bezpečnostního prostředí v Evropě.
Výdaje na obranu v rámci NATO
|
Právě při zmíněném výročí podepsalo šest předsedů sněmovních stran Deklaraci o zajištění obrany ČR. Stojí v ní například to, že "záruky kolektivní obrany vyžadují stálé úsilí a investice".
Nebo že podepsaní vnímají jako nezbytnost "aktivní dialog s českou veřejností a snahu více seznámit občany s rolí a přínosem ozbrojených sil při zajišťování obrany a bezpečnosti ČR".
Portál iDNES.cz oslovil před týdnem klíčové představitele republiky, kteří mají slovo v tom, kolik peněz má Česko na obranu dávat (zatím je to 1,1 % HDP, výrazně pod průměrem zemí NATO a hluboko pod závazkem dvou procent).
Otázky na prezidenta, premiéra, ministry obrany a financí a náčelníka generálního štábu byly tyto: Doplňuje eskalace rusko-ukrajinské krize argumenty, proč by Česko mělo na obranu dávat více peněz? Pokládáte za přiměřenou hranici 2 %, k níž se Česko zavázalo a kterou neplní? A plánujete konkrétní kroky, jimiž hodláte přesvědčovat politické představitele k navýšení obranných výdajů?
Generál Pavel: Krymská krize je varováním
Jedinou obsáhlejší odpověď poskytl jediný voják mezi dotázanými - generál Petr Pavel. "Stručně - na první otázku ano, na druhou ne nezbytně," vyslovil se pro zvýšení obranných výdajů, ale ne nutně na dvouprocentní hranici.
"Krymská krize je nejen podle mého názoru varováním pro všechny, kdo podléhají názoru, že bezpečnostní rizika jsou nám vzdálená, případně, že samotné členství v EU a NATO je dostatečnou bezpečnostní zárukou. Představa dostatečné varovací doby před vznikem možného rizika přímo ohrožujícího bezpečnost České republiky je minulostí," uvedl generál pro iDNES.cz.
Náčelník gen. štábu Petr Pavel"Představa dostatečné varovací doby před vznikem možného rizika přímo ohrožujícího bezpečnost České republiky je minulostí." |
Minimem, které bychom pro vlastní obranu měli dělat, nazval plnohodnotné přispění ke kolektivní obraně v případě napadení členské země NATO a schopnost nasadit odpovídající síly a prostředky pro plnění úkolů na teritoriu ČR ve kterýkoliv okamžik.
Schopnost Česka dostát těmto závazkům ale podle generála Pavla slábne: "Současných 1,08 % HDP na tyto úkoly stačí pouze s omezeními a ta se rok od roku prohlubují. Dvě procenta za stávajících podmínek považuji za nerealistická, ale postupné zvyšování s cílem pokrytí výše zmíněných minimálních schopností je nezbytné, máme-li brát obranu země vážně a odpovědně," říká.
Krátce řečeno - Česká republika ztrácí podle Pavla schopnost plnit mimo jiné závazky, které má k NATO a za jejichž plnění očekává pomoc v případě krize.
V případě napadení členské země NATO se ČR zavazuje být připravena vyslat brigádní úkolové uskupení, které podle ministra obrany Martina Stropnického může mít až pět tisíc vojáků.
Možnosti generála Pavla, jak přesvědčovat politiky, jsou ale omezené. "Za obranu je ze zákona odpovědná vláda, zásadní opatření jsou projednávána parlamentem a bezpečnostní radou státu. Armáda je vykonavatelem politického zadání," připomněl náčelník generálního štábu.
"Vítám souhlas prezidenta republiky s mým návrhem na konání pravidelných schůzek s velením armády," doplnil Pavel. S prezidentem chce řešit hlavní aktivity armády i problémy při zajišťování obrany republiky. Právě získání podpory prezidenta Zemana, který svou roli pojímá výrazně aktivně a zdaleka nejen ceremoniálně, by armádě mohlo pomoci.
Hlavní jsou pracovní místa, odbyl Sobotka návrh přidat armádě
Co na to politici? Premiér Bohuslav Sobotka se k tématu vyjádřil na úterní tiskové konferenci v odpovědi na otázku, zda by armáda měla dostat příští rok alespoň 1,3 % HDP. "Vládní rozpočtová politika by měla mít priority, které se týkají posílení zaměstnanosti a hospodářského růstu," smetl ze stolu návrh poslance Ivana Gabala.
Dodal, že v minulosti nebyly peníze na ministerstvu obrany vynakládány efektivně, že se na dodávkách armádě málo podílí český průmysl a že je nebezpečí, že by peníze rychle nalité do armády byly vyplýtvány. "Musíme se zaměřit na podporu růstu zaměstnanosti, dopravní infrastruktury a teprve potom můžeme uvažovat o efektivních opatřeních v rámci ministerstva obrany," řekl. V protikladu k odmítnutí zvýšit vojenské výdaje však dodal, že by Česko mělo plnit své závazky v NATO.
Lakonicky reagoval ministr financí Andrej Babiš. "Pokud ministerstvo obrany prokáže letos a v příštím roce schopnost šetřit, je o navýšení možné hovořit v roce 2016," sdělil. Jeho hnutí se přitom před volbami hlásilo ke dvouprocentním výdajům na obranu. Na otázku iDNES.cz, jak velký má být obranný rozpočet, odpovědělo ANO v září jasně: "Budeme se striktně chovat podle našich závazků vůči NATO." (Viz odkaz v rámečku v tomto článku.)
Tento závazek ANO nicméně nelze spojovat s ministrem Martinem Stropnickým. Toho hnutí nominovalo na post ministra až po volbách, když hledalo člověka se zkušeností ve státní službě pro těžce zvládnutelný resort.
Proti zvýšení obranného rozpočtu se v posledních dnech vyslovili i ministři Richard Brabec (ANO, životní prostředí), Jiří Dienstbier (ČSSD, lidská práva) a Jan Mládek (ČSSD, průmysl a obchod).
Chcete se zeptat prezidenta? Tady máte předešlé vyjádření
Odpověď prezidenta Miloše Zemana se redakci získat nepodařilo, protože mluvčí Jiří Ovčáček odmítl hlavě státu dotazy předat. Místo toho uvedl, že za Zemanova premiérování šla na obranu dvě procenta HDP (což je pravda), přičemž podle prezidenta "není důležité procento, ale účinnost vynakládaných prostředků".
Toto Zemanovo stanovisko ale je veřejně známé. Redakce proto vysvětlila, že potřebu účelného vynakládání peněz nezpochybňuje, ale že celková výše výdajů (z nichž jen 12 % jde na investice, zbytek jsou provozní a mandatorní výdaje, např. platy vojáků) je jinou otázkou. Na opakovanou žádost o předložení dotazů mluvčí opět reagoval záporně. Nezodpovězena tak zůstala i otázka, zda bude prezident na politiky v otázce armády častěji apelovat.
Omezený manévrovací prostor. Stropnický musí nejdřív ušetřit
Ministrovi obrany Martinu Stropnickému nezbývá, než zůstat v diskusi o zvýšení obranného rozpočtu realistou. Ví, že mu jeho stranický šéf a ministr financí v jedné osobě Andrej Babiš peníze jen tak nedá.
"Je dost obtížné požadovat - byť racionálně - rozpočtové navýšení, když státní správa pořád připomíná vanu, kam napouštíte horkou vodu, jen jste do ní zapomněl dát špunt," řekl v neděli v ČT.
"Nedovedu si skutečně představit, že bych šel za panem Babišem a řekl mu - já jsem v tomhle roce nic neušetřil, ale setsakra potřebuju tři miliardy navrch. Budu se snažit vykázat co největší racionální úsporu a potom mám šanci zkusit i třeba pro ten příští rok aspoň něco vyjednat," řekl v Otázkách Václava Moravce ministr, který zároveň ujistil, že se jeho lidé hledání úspor věnují.
Jeho slova však příliš nadějí nevzbudila v Alexandru Černém z KSČM, který s ním byl ve studiu. "Já v těch snahách panu ministrovi nesmírně fandím. Ale nepamatuji si jediného vašeho předchůdce, který by nezačal téměř totožně. Průměrná životnost ministra obrany je 1,3 roku, pan ministr bude rok dělat pořádek, pak nastartuje reformu, pak odejde z funkce (...) a ta reforma nikdy nedosáhne konce, protože další ministr zase pochopitelně rok bude dělat audit," obává se poslanec Černý.
A s ním patrně i tisíce vojáků, kteří politické proklamace o obraně, následované slovy o tom, že nejsou peníze, zažili už příliš častokrát.
