ČTĚTE TAKÉ: Exekutoři vzali matce děti, poslali je do Argentiny
Česká televize v úterý informovala, že exekutoři odebrali děti ženě z Roudnice nad Labem. Marcela Krajníková se podle reportáže se svými ratolestmi ani nestačila pořádně rozloučit. Soud přiřkl děti jejich otci, který žije v Argentině. Případ chce prověřit i ministerstvo spravedlnosti. - více zde
Své stanovisko ve středu vydalo i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Násilný převoz dětí do Argentiny je porušením dětských práv," uvedlo v tiskové zprávě. Děti jsou prý tímto postupem "vystaveny psychické újmě a nesnesitelné situaci."
Jejich práva a přání nebyla podle ministerstva nijak zohledněna. "Vždy je nutné, aby příslušné orgány individuálně posoudily aktuální situaci dětí."
Čelišová: Přehodnoťme Haagskou úmluvu
Soud rozhodl na základě mezinárodních předpisů, především podle takzvané Haagské úmluvy. Rozhoduje se podle ní v desítkách zemí. Není pro ni podstatné občanství dětí, ale takzvané obvyklé bydliště, na kterém se původně rodiče dohodli. V tomto případě je to Argentina.
Na úterním zasedání Sněmovny přednesla komunistická poslankyně Květoslava Čelišová za nevalného zájmu ostatních návrh, aby poslanci v rámci současné schůze znovu posoudili aplikaci Haagské úmluvy do našeho právního řádu.
"Naše země ratifikovala Haagskou úmluvu, parlament vyslovil souhlas v prosinci 1997. Dneska jsou desítky dětí na základě Haagské úmluvy, která má přednost před jakýmkoliv projednáváním o ochraně práv dítěte, vyváženy do cizích zemí," řekla v emotivním projevu Květoslava Čelišová.
Poslanci ale nedali dohromady většinu hlasů pro zařazení bodu do programu. Pro jich zvedlo ruku 64 napříč politickým spektrem, jeden hlas zazněl proti, ale všichni ostatní se zdrželi hlasování.
Oba rodiče mají stejná práva
"Haagská úmluva je široce přijímaná ve světě a obecně jsou s ní i v zahraničí dobré zkušenosti. Je asi nutné připomínat, že úmluva platí oboustranně. I k nám byly v případě, že zde měly takzvané obvyklé bydliště, vraceny děti ze zahraničí, a to i otcům a často i poměrně malé děti," podotýká Markéta Nováková, zástupkyně ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který v tomto případě zastupoval otce. - více o úřadu zde
"Laická veřejnost pokládá často za samozřejmé, že dítě zpravidla po rozvodu připadne matce. Ale oba rodiče mají stejná práva na své děti, žádným právním předpisem není dáno, že by měly automaticky nárok matky," dodává Nováková.
Jinými slovy, kdyby byl tento případ obrácen naruby a argentinský otec musel vrátit děti do péče české matky, protože by "obvyklé bydliště" bylo v České republice, pak by se zdálo na první pohled "všechno v pořádku".
Podle Markéty Novákové bylo řízení v tomto případě komplikovanější kvůli mnoha procedurálním záležitostem. "Haagská úmluva počítá s tím, že řízení soudu bude rychlé a jednoduché. Bohužel, naše soudy pracují pomaleji a náš právní řád takové zjednodušení neumožňuje."
Z hlediska práva matka děti "unesla"
Rozhodování tedy trvalo dlouho, čtyři roky. "Čas plyne velmi rychle, děti si rychle zvykají na nové bydliště... Ale tato úmluva jasně stanoví podmínky, kdy soud může zamítnout navrácení dětí," říká Markéta Nováková.
"Například kdyby se prokázalo, že by se po navrácení děti dostaly do nesnesitelných podmínek, byla by jim způsobena psychická nebo fyzická újma. Kdyby byl otec alkoholik nebo narkoman, nebo tam děti neměly kde bydlet, nebo je měl zneužívat," vypočítává Nováková.
"Chápu, že to je těžké, že naše ženy, které se vdají do ciziny, asi předem neuvažují o tom, co se bude dít, když se jim třeba rozpadne vztah. Pro ně je nejpřirozenější řešení vzít děti a odjet, ale je potřeba počítat s tím, že děti mají oba dva rodiče," říká s pochopením Markéta Nováková. Jenže když rodič takto děti odveze ze země, z právního hlediska se jedná o "únos".
"Každopádně rozhodl nezávislý soud, jeho rozhodnutí je závazné. Pro účastníky řízení i pro státní orgány. Pokud s tím někdo nesouhlasí, tak může. Ale je nutné to respektovat," uzavřela Nováková.
