„Málo překvapivý rozsudek s jasnou motivací umlčet opozici. Česko požaduje okamžité propuštění Alexeje Navalného, jde o vykonstruovaný proces. Takových bohužel známe z vlastní historie celou řadu. EU by se měla opět vrátit k tématu sankcí,“ napsal Petříček.
O víkendu ministr také odsoudil zásah ruských bezpečnostních složek při demonstracích za osvobození Navalného a uvedl, že násilným potlačováním opozice a svobody slova Moskva porušuje své závazky o dodržování lidských práv.
Hořká rána základním lidským právům
K okamžitému propuštění Navalného dnes už vyzvaly Německo, Británie, Spojené státy a několik dalších zemí. Například německý ministr zahraničí Heiko Maas označil verdikt moskevského soudu za „hořkou ránu“ základním svobodám a právnímu státu v Rusku.
Navalnyj jde na 3,5 roku do vězení. Za porušení podmínky, zdůvodnil soud |
K okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Navalného vyzval rovněž britský ministr zahraničí Dominic Raab. Propuštěni by podle něj měli být také všichni pokojní demonstranti a novináři zadržení v posledních dvou týdnech.
„Budeme s našimi spojenci a partnery úzce spolupracovat, abychom Rusko pohnali k zodpovědnosti za to, že nedodržuje práva svých občanů,“ vyjádřil se k verdiktu šéf americké diplomacie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil odsouzení Navalného za „nepřijatelné“. „Politická neshoda není nikdy zločinem. Vyzýváme k okamžitému osvobození,“ uvedl prezident na twitteru.
Odsouzení Navalného dnes kritizovaly také Litva a Lotyšsko, které vybídly Evropskou unii, stejně jako Petříček, aby uvalila na Rusko sankce. „Dialog mezi Evropskou unií a Ruskem je nyní možný jen jazykem sankcí,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Pokud se k sankcím EU neuchýlí, Litva podle něj zváží uvalení „vlastních národních sankcí“.
K rozsudku se vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Oba rovněž požadují propuštění Navalného. „Co nejsilněji odsuzuji rozsudek nad Alexejem Navalným. Vyzývám Rusko, aby se drželo mezinárodních závazků a propustilo jej okamžitě a bezpodmínečně,“ napsala Leyenová na Twitteru.
Soud v úterý Navalnému změnil dřívější podmíněný trest v délce 3,5 roku na nepodmíněný. Do výkonu trestu se podle ruských médií započítá doba, kterou byl prominentní kritik Kremlu v domácím vězení, takže Navalnyj má za mřížemi strávit téměř tři roky. Jeho obhájkyně Olga Michajlovová už oznámila, že se proti verdiktu odvolá.
Navalného policie zadržela 17. ledna hned po jeho návratu z Německa, kde se léčil po otravě nervově paralytickou látkou novičok. Z té opozičník obviňuje ruskou tajnou službu a osobně prezidenta Vladimira Putina.
EU se na sankcích za Navalného neshodla
V pondělí jednali ministři zahraničí zemí EU, kteří se však neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za Navalného uvěznění. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění opozičního lídra.
Český prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru na rozhlasové stanici Frekvence 1 označil dění kolem Navalného za „naprostou šaškárnu“. „Neměl by předstírat, že patří k těm politikům, kteří jsou proti Putinovu režimu. On je totiž jenom proti Putinovi, a to je zatraceně velký rozdíl,“ řekl Zeman. Vyjádřil také přesvědčení, že Navalnyj je ruský nacionalista.
