Markéta Šedivá učí děti na prvním stupni základní školy v Třebíči. Když politici začali mluvit o tom, že je potřeba omezit odklady povinné školní docházky, souhlasila. „Říkala jsem si, že to bude fér, aby mentální úroveň dětí ve třídách byla co nejvíce podobná. A k těm opravdu nezralým bude přece asistent,“ vzpomíná Šedivá.
Jenže po středečním hlasování Senátu si už práci s dětmi, které do školy budou muset nastoupit, i když by dříve jejich rodiče usilovali o odklad, nedokáže představit.
Co se stalo? Takzvanou malou školskou novelu nachystali poslanci napříč politickým spektrem jako balíček. Zásadní omezení odkladů už od příštího roku měla vyvážit řada opatření, která by dětem ulehčila přechod z mateřské do základní školy.
Poslanci téměř jednohlasně odsouhlasili, že v první třídě se nebude „propadat“, že děti v první a druhé třídě budou dostávat místo známek slovní hodnocení a že v každé první třídě s více než 15 dětmi bude učiteli k ruce asistent.
Výjimku jen děti se závažným postižením
Jenže právě tato opatření přes senátory ve středu neprošla. Odklady omezit na maximum přitom chtějí, výjimku mají mít jen děti se závažným postižením.
Jak reagují na senátory poslanciPavel Klíma (TOP 09): „Jsem smutný, že většina senátorů neposlouchala jejich odborníky na vzdělávání, nerespektovala širokou shodu ve sněmovně ani odbornou diskuzi. Narazili jsme na senátorské dojmy a argumenty z 19. století. Nová podoba návrhu popírá veškeré principy moderní pedagogiky jako vědy. Dali přednost tmářství. Když návrh vykostíme, ztrácí smysl. Obavy rodičů zůstanou. Pan předseda senátu Vystrčil měl projev ne o novele, ale o jeho pedagogickém diletantství.“ Jana Berkovcová (ANO): „Neměla jsem signály, že by s touto novelou měli senátoři problém. Středeční jednání mě vyděsilo a jejich návrh je extrémně vykostěný. S pozměňovacími návrhy se přišlo narychlo, pár hodin před jednáním. Ti naši neměli šanci se s tím seznámit. Mám pocit, že hlasovali, ale vůbec nevěděli o něčem. Nepochopili princip novely. Odklady se musí zpřísnit, ale právě ta senátory odříznutá opatření to měla vyvažovat. Pokud novela přijde na pořad schůze, pokusím se přesvědčit kolegy v klubu, abychom to řešili věcně.“ |
„Nezralé děti potřebují pozornost pořád. Nehrozí, že jim zadáte nějaký úkol nebo činnost a čtvrt hodiny na něm budou samostatně pracovat. Stejně tak potřebují neustálou pozornost učitele zralí prvňáci. A pak je tam skupina těch, kteří už jsou dál, ale pořád potřebují vést. Učitelka v jednom kuse koriguje, usměrňuje, vysvětluje... Do toho uklidňuje děti s poruchami chování, podporuje děti bojácné a nesmělé, zaměstnává ty rychlé, popohání ty hravé,“ vyjmenovává Šedivá.
Už nyní by ve třídě parťáka v podobě druhého učitele nebo zkušeného asistenta uvítala.
Aktuálně trvá i několik měsíců, než asistent do třídy přijde, protože dítě musí navštívit speciální poradnu, ta mu vystaví potvrzení a dá doporučení a teprve pak může škola začít asistenta shánět.
Nová podoba zákona podle ředitele základní školy v Novém Městě na Moravě Tomáše Augustýna povede k tomu, že nejmladší třídy bude chtít učit jen hrstka lidí. „Do prvních tříd nastoupí nepřipravené děti. Bez všech podpůrných opatření, která byla v balíku nastavená, to pro učitele bude peklo,“ zdůvodňuje své obavy Augustýn, který je zároveň zastupitelem kraje Vysočina (TOP 09).
Vadí slova místo známek
Část senátorů se i tak raduje, že „zamezili experimentům na dětech“, jak zamýšlené změny označil Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09.
Senát zamítl slovní hodnocení prvňáků a druháků, návrh znovu projedná Sněmovna |
Ve stejném klubu sedí i Stanislav Balík, politolog a místopředseda ústavně-právního výboru. Právě on „osekání“ navrhl. „Opatření omezují existující samosprávu. V dobrém slova smyslu dokonce omezují jakousi soutěž mezi školami, případně navyšují finanční a personální nároky na školství,“ prohlásil Balík s tím, že asistentů pedagoga je už nyní „armáda“.
Senátorům také řekl, že o tom, jestli mohou děti ročník opakovat, mají rozhodovat učitelé, ne zákonodárci. Podpořil jej i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zároveň vystoupil proti zrušení známek. „Čím nejvíc ublížíte dítěti? Slovem. Ty máš mastné vlasy! Podívej se, jak vypadáš! Slovem,“ apeloval Vystrčil.
Bude zlá krev, musí nám pomoct Senát, kritizují starostové změnu financování škol |
Takové výroky se ale nelíbí zástupcům rodičů. „Za mě je nesmysl podporovat soutěž mezi základními školami. Děti dnes dostávají různou kvalitu vzdělání, aniž by na to ony nebo jejich rodiče měli vliv. Jsme svázaní spádovostí, nemůžeme si školy vybírat. A každý chce, aby i ta nejbližší škola pro dítě byla dobrá,“ říká Angelika Gergelová z Unie rodičů.
Jak reagují na senátory poslanciJan Berki (STAN): „Tentokrát nám senátoři opravdu poslali horší variantu, než která prošla sněmovnou. Rozbořili to. Že pozměňovací návrhy, které jdou po věcné stránce věci, podal zrovna ústavně právní výbor, mě překvapuje. Také mě překvapila diskuze o tom, jestli je nebo není slovní hodnocení dobré. Potřebujeme poskytnout informaci o tom, co žákovi jde a nejde. A to známkou prostě neřeknete.“ Zdeněk Kettner (SPD): „Největší problém bude ve straně ODS mezi poslanci a senátory. I já jsem měl s některými aspekty problém, třeba se slovním hodnocením. Ale novela byla komplexní a promyšlená ze všech stran. Teď to přestává fungovat, lepší by bylo, kdyby nebyla novela vůbec žádná než tento mrzák, paskvil. Jako SPD budeme chtít senátní návrh přehlasovat. Budu se snažit přesvědčit své kolegy, abychom jednání neblokovali, pokud koalice bude mít vůli hlasování uspíšit.“ Renáta Zajíčková (ODS): „Upřímně některým výtkám rozumím, ale celá ta novela byla komplexně řešená a výsledkem kompromisů. Zpřísňujeme odklady, ale je nesmírně důležité, aby celé prostředí škol, poraden, školek i domácností k tomu přistupovalo jinak než dosud. Nemyslím si, že senátoři domysleli vše do detailů. Asi podlehli dojmům. V průběhu projednávání jsme nenarazili na výtky senátorů, ale asi jsme i podcenili komunikaci směrem k nim. Všichni ve sněmovně si přejeme, abychom vrácený zákon přehlasovali. Asi bude řádné jednání, na kterém se právě vrácené zákony budou řešit.“ |
Dodává, že rodiče o odklad dnes usilují kvůli tomu, že se bojí přílišného tlaku na výkon a také, aby dítě hned v první třídě nezažilo demotivační neúspěch. „Teď to ale obavu rodičů jen posílí. Vlastně se zakážou odklady, ale ke zjemnění represivních nástrojů jako propadání nebo známkování nedojde,“ kritizuje Gergelová.
„Je to návrat k tmářství“
Proti osekání původního návrhu jsou i odborníci. „Asistent pedagoga slouží k tomu, aby se vyrovnaly různé startovní pozice dětí. Aktuální podoba není smysluplná a efektivní pro nikoho. Je prokázané, že opakování ročníku u malých dětí jen zvyšuje jejich studijní neúspěšnost. Stejné je to i v případě, kdy děti dostávají známky, aniž by jim někdo vysvětlil, co mají zlepšit,“ argumentuje analytička vzdělávací politiky Kateřina Konrádová z Učitele naživo.
Návrh se nyní vrací do Sněmovny poslancům. Skupina, která jej dávala dohromady, je z výsledku překvapená. „Senátní verze popírá principy moderní pedagogiky. Je to návrat k tmářství,“ rozčiluje se Pavel Klíma (TOP 09). Renáta Zajíčková (ODS) přiznává, že se podcenilo vzájemné vysvětlování se senátory. „Ale neměli jsme signály, že jim něco nesedí,“ tvrdí.
Jana Berkovcová (ANO) i Zdeněk Kettner (SPD) MF DNES řekli, že budou na stranické kolegy apelovat, aby se o novele vedla věcná diskuse, omezily se debaty o bitcoinové kauze a společně stanovisko Senátu poslanci přehlasovali. Potřebují k tomu 101 hlasů a času na jednání už není moc. „Lepší bude, když to spadne pod stůl, než aby prošel tento paskvil,“ soudí Kettner.
 |
