Ještě před dvěma lety sám nepolykal, nevzpomínal si na jména kamarádů ani nemluvil. Po nehodě na motorce utrpěl jedenadvacetiletý Václav Voda těžké zranění mozku.
„Nevěděl jsem, jak na tom budu. Rozpoznával jsem tváře, ale nemohl se hýbat. Lékaři říkali, že možná už nebudu chodit,“ vzpomíná Voda na období po nehodě. Opírá se při tom o vycházkovou hůl, zrovna sešel schody. „Za měsíc mě čeká maturita. Ještě mám před sebou hodně rehabilitací s nohou i rukou. Ale jsem mnohem dál, než si na začátku kdo myslel,“ usmívá se.
Jeho pokrok byl možný jen díky speciální intenzivní rehabilitaci nervové soustavy, kdy se zdravotnické týmy snaží mnoha metodami „rozpohybovat“ mozek natolik, aby si vzpomněl na to, co člověk uměl.
Odborně se takové péči říká navazující intenzivní neurorehabilitace (NINR). Šanci na návrat do života dává nejen lidem po úrazu mozku, ale i po závažné cévní mozkové příhodě, nitromozkovém krvácení, prasklém aneuryzmatu, zánětu nebo jiné komplikaci, která těžce poškodí mozek.
Zatímco v západních zemích je NINR běžná věc už desítky let, v Česku ne. Pacienti po akutní léčbě krvácivých mrtviček či těžkých úrazů hlavy míří zpravidla do léčeben dlouhodobě nemocných, kde dožívají bez šance na výrazné zlepšení.
Situace se částečně změnila předloni, kdy tři nemocnice začaly intenzivní neurorehabilitace poskytovat v pilotním projektu. Teď se řeší zavedení péče v celé zemi. Ročně by mohla pomoci až tisíci lidí, z nichž mnozí jsou napojení na umělou plicní ventilaci a vyžadují nepřetržité sledování. Ale s rehabilitací mozku se musí začít brzy.
Jizvičky na mozku po drobných mrtvičkách s věkem nasbírá každý, líčí neurolog |
„Těmto lidem často zachraňujeme život opakovanými operacemi, investujeme statisíce do jejich stabilizace a zachování mozkových funkcí. Ale tím léčba nekončí. Mozek potřebuje delší čas na regeneraci a využití své plasticity. Frustrovalo mě, že po akutní péči od nás pacienti často odcházeli do zařízení, kde jim nemohli adekvátně pomoci. Jejich potenciál k uzdravení tak zůstal nevyužitý,“ říká brněnský lékař, viceprezident České neurochirurgické společnosti a přednosta neurochirurgie z Fakultní nemocnice Brno Martin Smrčka.
Změnu v péči o těžké pacienty se Smrčka snaží prosadit posledních 20 let. Opírá se o zkušenosti například z Německa nebo Belgie, kde navazující intenzivní neurorehabilitace tvoří klíčový most mezi akutní léčbou a následnou rehabilitací.
A povedlo se mu to právě v Brně a Praze, kde se nová péče začala nabízet, ale jen po omezenou dobu. FN Královské Vinohrady, Ústřední vojenská nemocnice a SurGal Clinic ve spolupráci s FN Brno se za dva roky postaraly o 176 pacientů.
Impulz pro novinku v přerovské nemocnici. Pacient přišel sám čtyři hodiny po mrtvici |
„Pracujeme s plasticitou mozku, tedy schopností mozku regenerovat a obnovovat svoji funkci. Jsou to celé týmy, které péči poskytují, každému pacientovi po tři až čtyři hodiny denně. Fyzioterapeuti například pacienty zvedají či posazují pomocí moderních přístrojů, které vysílají signály a tím obnovují mozkové funkce. Dále jsou to logopedi, kteří učí pacienty znovu polykat a mluvit. Navazují také rehabilitace a ergoterapie, kdy pacienti trénují pohyb končetin a paměť, pozornost či myšlení,“ vyjmenovává některé součásti péče Tomáš Korbička, vedoucí lékař oddělení NINR v SurGal Clinic v Brně.
Po operaci mozku sportuje
Péče může trvat až tři měsíce, většině ošetřovaných lidí se však výrazně zlepšil stav mnohem dříve. Průměrně odcházeli po 46 dnech.
Dvěma třetinám ze všech přijatých pacientů se nervové funkce zlepšily na tolik, že pacienti mohli odcházet na klasické lůžkové či rehabilitační oddělení nebo dokonce do domácí péče. Původní předpoklad přitom byl, že se to podaří jen u 40 procent a za výrazně delší dobu. Motorika, tedy pohybové funkce se díky fyzioterapiím zlepšily u téměř 80 procent pacientů.
Jeden z nich, jednatřicetiletý René Slezák se dokonce dokázal vrátit i k profesionálnímu sportu. Zranění si přitom přivodil po těžkém pádu ze schodů teprve loni v březnu, dnes už opět hraje florbal a k tomu má i další zaměstnání.
Ve dvaceti letech ženu zastavila mrtvice. Pomohla jí i slova hymny |
„Začátky po úrazu si prakticky vůbec nepamatuji, následně jsem často nerozeznával realitu od snů a přeludů. Ale jak jsem nabral vědomí a dokončili mi operace lebky, snažil jsem se dělat všechno pro to, abych se zlepšil, abych zdravotníkům pomáhal v jejich úsilí. A vyplatilo se to, zrovna jsme úspěšně zakončili florbalovou sezónu,“ pochvaluje si Slezák.
Jenže jak upozorňuje Marcela Grünerová-Lippertová, přednostka kliniky rehabilitačního lékařství z FN Královské Vinohrady, další pacienti zatím na novou péči nedosáhnou. „Byl to pouze dvouletý pilotní projekt, péči hradila Všeobecná zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. K poslednímu březnu jsme přijali poslední pacienty a budeme je mít v péči do konce června. Další lidé jsou ovšem v pořadníku, tu péči potřebují. Proto se snažíme zajistit, aby pojišťovny v projektu dál pokračovaly. Pro jednotlivce jsou náklady na takovou péči ve stovkách tisíc a není možné, aby si ji lidé platili sami,“ říká Grünerová-Lippertová.
Právě ona se díky svým zkušenostem z Německa na prosazení moderní péče v tuzemsku také podílí.
Nová lůžka v každém kraji
Zároveň se lékařské společnosti snaží, aby NINR fungovala v celém Česku a stala se stálou součástí zdravotnického systému. „V březnu jsme podali žádost ministerstvu zdravotnictví o zařazení novinky – ošetřovacího dne navazující intenzivní neurorehabilitace – do seznamu výkonů. Naším cílem je, aby tuto péči hradily všechny zdravotní pojišťovny všem pacientům, kteří ji budou potřebovat. Pokud ministerstvo žádost schválí, mohla by být tato péče systémově dostupná od 1. ledna 2027,“ dodává Smrčka. Rozhodnout se může už v červnu.
Když nožní klenba způsobuje bolení hlavy. Primářka o skrytých příčinách bolesti |
Na takovou péči je potřeba mít i zázemí. Přednostka Grünerová-Lippertová vysvětluje, že nová specializovaná jednotka by měla mít deset lůžek a je potřebná minimálně jedna v každém kraji. Z nich by následně pacienti přecházeli na oddělení akutní rehabilitace k dalšímu zotavování.
Podle neurochirurga Smrčky by měly nové stanice NINR vznikat při velkých neurochirurgických odděleních nebo ve spolupráci s nimi. Neurochirurgických klinik je v Česku zhruba deset.
„Protože jde o lůžka následné intenzivní péče, mohou být i v jiném, spolupracujícím zdravotnickém zařízení. Ale podmínkou je, že neurochirurgie musí být dostupná maximálně do dvou hodin a minimálně jeden neurochirurg musí být na stanici NINR zaměstnaný nejméně na poloviční úvazek,“ říká lékař.
