„Jednou jsem někde narazila na metaforický recept na vařenou žábu. Zněl zhruba takto: Vezměte živou žábu a vložte ji do hrnce se studenou vodou. Velmi pozvolna ji přiveďte k varu. Žába se na stále teplejší vodu adaptuje, a až bude voda vřít, žába se uvaří. Pokud byste ji hodili přímo do vroucí vody, žába by se lekla a ihned vyskočila ven,“ popisuje Anna, aby svým sledujícím přiblížila jeden z mechanismů domácího násilí.
Je to zároveň jeden z důvodů, kvůli kterým je pro mnohé laiky tak těžké pochopit, proč oběti hned neodešly, proč se agresorovi nebránily.
Vůbec jsem třeba nevěděla, že sex, ke kterému mě proti mé vůli donutil manžel, a ne cizí chlap v parku, je opravdu znásilnění. Nebo že domácí násilí neznamená pouze fyzické násilí.
