Pět členů Národní strany se dostalo do slovní potyčky s organizátory piety, které se zúčastnila asi stovka příbuzných obětí. Policisté je od památníku vykázali.
Národovci přišli k památníku s nápisy "300.000 českých obětí nacismu často bez jediného pomníku", "německé pracovní zařízení - německá odpovědnost" a "čeští četníci Josef Bouda, Josef Fejfar, Ladislav Havelka - oběti tyfové epidemie v pracovním táboře".
Tvrdili, že pouze chtěli připomenout zapomenuté oběti nacismu. Podle ostatních účastníků aktu šlo ale o provokaci. "Já zírám, jak si dovolíte urážet příbuzné, pozůstalé obětí, kteří tady byli," řekl poslanec Strany zelených Ondřej Liška.
Nacionalisté oponovali, že chtěli vzdát úctu obětem, na něž se zapomíná. Na dotaz novinářů, zda se to týká také Romů, kteří v táboře zemřeli, nikdo z nich neodpověděl.
"Až na slovní potyčku akce proběhla v klidu. Na místě bylo 22 policistů, kteří nemuseli zasahovat," uvedl mluvčí jihočeské policie Petr Šejnoha.
Co s výkrmnou?
"Jsou to plytcí lidé, bezcharakterní, kteří snad ani nevědí, co dělají. Kdyby tu historii znali, tak jako ji známe my, tak to prostě dělat nebudou," řekl novinářům předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Připomněl, že v táboře zahynulo 326 vězňů, z toho 240 dětí. Část vězňů zemřela na tyfus, část hladem. "Český velitel tábora potraviny vězňům rozkrádal a rozvážel je po restauracích," podotkl.
Členové Výboru pro odškodnění romského holocaustu usilují o zbourání letské výkrmny, která stojí na místě bývalého tábora.
Vláda se k činu nemá
Podle nich znevažuje památku obětí. Odstranění vepřína doporučil Česku i Evropský parlament. Současná ani minulá vláda však doporučení neuposlechly.
Ministryně pro menšiny Džamila Stehlíková už dříve řekla, že kabinet nebude mít na koupi peníze. Její slova potvrdil před měsícem i premiér Mirek Topolánek.
Podle něj by měl vzniknout nový památník vedle vepřína. Výbor pro odškodnění romského holocaustu ale se záměrem nesouhlasí, jedná se podle něj o iniciativu Romů, kteří holocaust nezažili.
Odtud do Osvětimi
Pro zbourání velkokapacitní výkrmny vepřů se vyslovil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který se vzpomínky zúčastnil. "Poněvadž je to nedůstojné, aby na místě, kde umírali lidé, byl prasečák. To nepotřebuje žádné další odůvodnění, na hřbitově se nedělá vepřín," řekl Schwarzenberg.
Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi.
Na území protektorátu četníci v roce 1942 provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo šest a půl tisíce lidí.
Část z nich skončila právě ve sběrných táborech v Letech a v Hodoníně u Kunštátu a poté v Osvětimi. Tam transporty odvezly z Čech a Moravy na pět tisíc Romů. Vrátilo se jich 583.
