„Řešení nedostatku vody je primárním úkolem ministerstva zemědělství,“ řekl ministr Miroslav Toman. Resort se bude do budoucna snažit, aby co nejvíce vody zůstalo v krajině a neodtékalo pryč. Jedním z nástrojů, který by v boji se suchem měl pomoci, je novelizace stavebního a vodního zákona, která by měla usnadnit budování malých rybníků do hloubky 1,5 metru. K projednání by měla být novela připravena v polovině února.
Ministerstvo životního prostředí se chce znovu zaměřit na dotační program Dešťovka, přes který se udělují dotace na využívání dešťové vody jak v domácnostech, tak na na úřadech nebo školách. Právě na velké projekty na veřejných budovách by měla být v příštím roce vyhrazená až jedna miliarda korun. Připravuje se také podpora výzkumu. Na výzkumný projekt Prostředí pro život jsou vyhrazeny 2 miliardy korun.
„Čelíme situaci, kdy bylo pět let sucha a celá řada podzemních mělkých zdrojů vyschla poprvé po sto letech,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Vývoj na následující rok je prozatím nejasný. Sněhová nadílka přinesla sice 3,5 miliardy kubíků vody, pro doplnění vodních zásob je ale důležité také, jakým způsobem bude odtávat. Alespoň základní rámec toho, jak bude vypadat příští rok, se tak dozvíme až na jaře.
Pomoci s lepší přípravou na případné suché období se snaží také ministerstvo průmyslu a obchodu. „Do dotačních výzev zahrnujeme problematiku využívání vod,“ uvedla ministryně Marta Nováková. Toto kritérium by mělo žadatele o dotace motivovat k tomu, aby při přípravě nových projektů přemýšleli také o šetrném využívání vody.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v minulém týdnu informoval, že jeho úřad jedná s Evropskou investiční bankou o investičním úvěru na osm miliard korun. Stát by tak měl zajištěné peníze na plánované vodohospodářské projekty, jako je propojování vodárenských soustav nebo stavba přehrad.
Podmínkou přijetí úvěru by musela být větší výhodnost než zadlužení se u komerčních bank. V současnosti se plánuje například stavba nádrží na Rakovnicku a v okolí nebo stavba přehrady Skalička na Bečvě. Toman chce o úvěru ještě jednat s ministerstvem financí, neposvětila jej také zatím vláda.
Stát plánuje investice do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků. Dokončené jsou studie proveditelnosti přehrad Kryry, Senomaty a Šanov, projektové práce pokračují také na přehradě ve Vlachovicích, kde ministerstvo chce předložit návrh na výkup pozemků vládě koncem prvního čtvrtletí.
Je také podaná žádost o vydání územního rozhodnutí k Novým Heřminovům. Plánuje se také zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží, voda by se pak mohla využít na závlahy sadů nebo vinic. Úřad v posledních čtyřech letech dal na opatření proti suchu 29,4 miliardy korun, většinou z peněz EU.
Sucho mění fungování celé společnosti, tvrdí čeští vědci |
Úřad ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pak v prosinci spustil první verzi předpovědního systému HAMR. Nabízí údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném nedostatku vody v určité oblasti.
Druhou fázi systému úřad spustí letos v létě. Ta by měla komisím pomoci prověřit potenciální dopady vyhlášení stavu nedostatku vod. Tyto komise ale zatím neexistují, definuje je až novela vodního zákona, kterou ještě vláda neprojednala, od listopadu je v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo chce také pokračovat v projektech na zajištění vody pro menší obce, jež nejsou napojeny na kapacitní vodovody.
První jednání koalice bylo loni v létě, měla v plánu se scházet jednou za dva měsíce, případně častěji.
Se suchými roky se Česko potýká už od roku 2015. V tomto čtyřletém období zasáhlo sucho krajinu celkem třikrát. Problém tak není vázaný jenom na jednu nepříznivou sezónu, sucho se u nás kumuluje, některá místa na konci roku trpěla výrazným srážkovým deficitem. V nejhůře zasažených oblastech chyběly srážky za tři čtvrtě roku.
Rok 2018 byl podle statistik Českého hydrometerologického ústavu vůbec nejteplejším od roku 1961. Průměrná teplota vzduchu byla 9,6 stupně Celsia. To je o 1,7 stupně více než je dlouhodobý normální stav. Vysoké teploty jsou jedním z důvodů, proč voda v krajině chybí. V minulém roce se navíc teploty spojily také s nedostatkem deště, výsušným větrem a nízkou vzdušnou vlhkostí.
