Její zpráva obsahuje pět bodů. Autoři doporučují rozhodovat o budoucí podobě náměstí nejen ve dvou zjednodušených alternativách "park, nebo domy", ale v širším kontextu celého centra města.
Jsou pro upřednostnění aktivit zabývajících se dopravní situací ve Zlíně. Výsledky architektonické soutěže z roku 1995 chce pracovní skupina považovat pouze za ideové řešení, ne jako konkrétní hotový projekt.
Do doby konečného rozhodnutí by tedy měl zůstat na jižní straně náměstí nově vytvořený park. Současně by se však neměl měnit územní plán, který v tomto prostoru počítá se zástavbou.
Skupina se přimlouvá za to, aby radnice nepřijímala ukvapené řešení a aby zde do doby ujasnění celkové koncepce rozvoje centra města neprováděla žádné nevratné kroky, například změnu vlastnictví pozemku.
"Nalezení konečné podoby náměstí Míru je úkol, jehož řešení na dlouhá léta ovlivní urbanistickou kvalitu současného Zlína," podotýká hlavní architekt Pavel Novák.
"Oživení centra města je možné několika způsoby, kdy zástavba či ponechání a kultivace zeleně jsou svým způsobem rovnocenné varianty. Zdá se, že optimálním řešením bude citlivá kombinace obou možností," domnívá se Novák.
Také proto pracovní skupina navrhuje, aby se dál pokračovalo v odborné i veřejné diskusi a v přípravě profesionálních studií.
 Veřejné projednávání podoby zlínského náměstí v obřadní síni radnice pozorně sledoval také bývalý městský architekt Karel Havliš. (19.6.2001) |
 Při debatě o podobě hlavního náměstí ve Zlíně si lidé mohli prohlédnout i to, jak místo vypadalo v minulosti. (19.6.2001) |
 Bolavá místa zlínského náměstí: 1 - jižní část, 2 - Trantírkův dům, 3 - Záložna, 4 - nezastavěná proluka po domech čp. 171 a 172 stržených v roce 1983. Pro usnadnění orientace: A - Městské divadlo na třídě Tomáše Bati, B - Knihovna Františka Bartoše v parku, který lemuje třídu Tomáše Bati, C - radnice, ústřední bod náměstí Míru. |
