Zprofesionalizovat státní správu a zamezit rozdávání politických pašaliků na ministerstvech. Tak zní hlavní důvody pro služební zákon, který platí od Nového roku. Z některých resortů však v poslední době politicky dosazovaní úředníci nemizí, naopak zde zažívají dosud nevídanou „invazi“ nových náměstků.
Může jít o to, že kdo bude na těchto pozicích k 1. červenci, kdy začne platit další část služebního zákona, automaticky se stane státním zaměstnancem. A z toho plyne řada výhod.
Prakticky všechna ministerstva proto mění organizační strukturu, povyšují do vyšších funkcí nové lidi a pod ty nejdůležitější převádějí řízení strategických odborů.
Devět náměstků na zahraničí
Rekordmanem je zřejmě ministerstvo zahraničí, které ztrojnásobilo počet náměstků ze tří na devět. Zdatně mu sekundují ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí či ministerstvo obrany, která mají shodně po osmi náměstcích.
Pozadu nezůstávají ani na zemědělství a školství zatím se sedmi lidmi. „K šesti náměstkům přibyl sedmý. Nastoupil v souvislosti se služebním zákonem, je to politický náměstek za hnutí ANO,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
„Také u nás přibude jeden náměstek,“ podotkl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kritici však upozorňují, že může jít o plíživé zabetonování některých lidí a pozic na ministerstvech nadlouho dopředu. Budoucím ministrům hrozí, že se stanou pouhou ozdobou, která si bude smět přivést dva politické náměstky, ale ve skutečnosti budou resort ovládat lidé, kteří byli dosazeni dnes.
„Reorganizace se momentálně děje všude, každý resort si chce přes náměstky a šéfy odborů upevnit své pozice. To, jaká struktura se vytvoří nyní a jací lidé se ve vedoucích pozicích objeví, sice bude možné později změnit, ale už jen velmi obtížně,“ říká Antonín Kotnauer, legislativec, který napsal první verzi služebního zákona.
„Všichni projdou v souvislosti se zákonem o státní službě povinně výběrovým řízením. Tedy ani ti, kteří byli jmenováni v poslední době, nebudou z této povinnosti vyloučeni. O snaze zafixovat na ministerstvech konkrétní lidi nemůže být řeč,“ odmítá tuto tezi mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Potíž je, že výběrové řízení na šéfy odborů má být ze zákona ukončeno nejpozději do 30. 7. 2017. Tito lidé tedy mohou zůstat na svých pozicích ještě relativně dlouho.
„Kazí to morálku“
„Přispívá to k tomu, že nikdo za nic nenese odpovědnost. Pokoušejí se tam nacpat co nejvíce lidí spojených s vládnoucí koalicí. Devět náměstků je holý nesmysl, kazí to morálku domu,“ komentoval to exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který se spokojil ve své éře se třemi náměstky.
Stejný počet měl ostatně i exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Mě nejvíc zaujala nová pozice náměstkyně pro strategii zdravotnictví. Takového náměstka měl jen exministr Jan Stráský. Ovšem to byl odborník-lékař Miroslav Macek, který o zdravotnictví dost věděl a jezdil s ministrem na všechny debaty. Někde tak možná ani nejde o počet lidí, ale o jejich kvalifikaci,“ říká Leoš Heger.
Jde o narážku na Lenku Ptáčkovou Melicharovou (KDU-ČSL), která byla tři roky náměstkyní pro evropské záležitosti na ministerstvu vnitra, poté náměstkyní pro personalistiku na ministerstvu obrany a nyní bude tvořit coby náměstkyně koncepci zdravotnictví.
Reorganizace ministerstev je důležitá i z jiného důvodu: ministerstvo vnitra totiž právě chystá předpis, který zakotví nové organizační struktury všech resortů. Stanoví se konkrétní pracovní poziceaknim platební tarify. Tuto novou strukturu rovněž nebude možné v několika nejbližších letech jakkoli výrazně měnit.
