Nové stanové městečko pro uprchlíky v Ostrovačicích na Brněnsku. (4. června...

Nové stanové městečko pro uprchlíky v Ostrovačicích na Brněnsku. (4. června 2022) | foto: HZS Jihomoravského kraje

Stát za nouzového stavu nakupoval vysavače, razítka i pračky. Výdaje měly i kraje

  • 102
Od března do června v Česku platil nouzový stav, který vláda zdůvodnila nutností zvládnout uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Stav nouze také umožnil nákupy bez výběrového řízení. Například ministerstvo vnitra, na kterém zvládnutí krize převážně stojí, od začátku nouzového stavu v souvislosti s migrační krizí utratilo přes 82 milionů korun.

Ubytování, strava či vybavení pro registraci uprchlíků. Krátký výčet toho, co muselo kvůli migrační krizi ministerstvo vnitra a s ním spojené instituce za poslední měsíce nakoupit.

Ubytování vedle hasičů a krajů zajišťovala také především Správa uprchlických zařízení, které spadá pod ministerstvo vnitra. Do konce května podle mluvčího resortu Ondřeje Krátošky utratila za stravování a ubytování v penzionech a hotelech pro uprchlíky asi 42 milionů korun.

Vedle ubytování například správa nakupovala doprovodné služby. Například smlouva z 2. června na praní prádla ve Vyšších Lhotách vyšla zhruba na 660 tisíc korun.

Vízové štítky či průkazy za miliony

Další peníze správa uprchlických zařízení vydala za pořízení cestovních průkazů totožnosti a osvědčení o registraci pro Odbor azylové a migrační politiky. Tato položka podle ministerstva vnitra ke konci května vyšla na zhruba 11,5 milionu korun.

Vedle toho také správa hradila vízové štítky, které stály asi 16,3 milionu korun. Dalších 3,5 milionu zaplatila za pořízení průkazů a povolení k trvalému pobytu.

„Správa uprchlických zařízení má ovšem na starosti též klienty z jiných zemí a uvedené nákupy tedy nemusí vždy obsahovat plnění vztahující se pouze ke klientům z Ukrajiny,“ doplnil k dalším nákupům mluvčí organizace Jan Piroch.

Další nákupy prováděli i policisté či hasičský záchranný sbor. „Za nákup lehátek, karimatek, spacích pytlů, transfuzních vaků, reflexních vest, regálů, praček, vysavačů, vařičů či potřeb na praní zaplatili asi 8,3 milionu korun,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Krátoška.

Hřib se sešel s Fialou kvůli uprchlíkům. Jednání pokročilo, řekl primátor

Ministerstvo obrany celkově od počátku války na Ukrajinu poslalo materiál zhruba za 3,7 miliardy korun. „Resort obrany dále přispívá k zvládnutí uprchlické krize poskytnutím ubytovacích kapacit do 1000 lidí. Protože tyto kapacity poskytují resortní příspěvkové organizace, které mají svůj specifický charakter hospodaření, bude možno celkové finální náklady na ubytování stanovit až na konci roku,“ komentoval pro iDNES.cz náklady resortu mluvčí Jiří Caletka.

Náklady však již mohou být v současné době vyšší, redakce získala data ohledně pomoci uprchlíků z Ukrajiny ke konci května.

Výdaje mají i kraje. Třeba Plzeňský kraj ve zhruba polovině června nakupoval především zásobníky na vodu, sporáky, karimatky, deky, spotřební materiál jako příbory, kelímky, hygienické potřeby a další. Podle krajské mluvčí Evy Mertlové vždy při nákupech záleželo na aktuálních potřebách uprchlíků.

Kompenzace jen za ubytování

„Nejvíce nákladné jsou položky ubytování, potravinová pomoc, tlumočnictví, pronájem prostor,“ uvedla pro iDNES.cz Mertlová. Ta rovněž podotkla, že náklady spojené s uprchlickou krizí odhadují na zhruba 22 milionů korun. Z toho na ubytování kraj vynaložil zhruba 19 milionů korun.

„Postupně kraj uplatňuje výdaje za ubytování dle daného nařízení, ostatní v tuto chvíli kompenzováno není,“ doplnila Mertlová.

Miliony utratil do června i Moravskoslezský kraj. „Dosud jsme měli výdaje ve výši 30 milionů korun, a to zejména na zabezpečení provozu KACPU a úpravu nouzových ubytovacích kapacit,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Moravskoslezského kraje Mirka Chlebounová. Vedle toho kraj podle jejích slov vyplatil ubytovatelům, kteří zajišťují ubytování uprchlíkům z Ukrajiny, osmdesát milionů korun.

„Stát kompenzuje v plné výši výdaje na zajištění ubytování. Bohužel provoz KACPU je aktuálně placen z rozpočtu kraje,“ doplnila Chlebounová.

Kraj podle jejích slov rovněž nakupoval například tiskárny, jednorázové nádobí či jednorázové povlaky na polštáře, prostěradla, vložky do spacích pytlů, inkontinenční podložky nebo potahy na matrace. Podobné výdaje měly i další kraje. Nejvyšší položky tvořilo především ubytování.

Pomoc Ukrajincům slábne. Prvotní nápor neudržíte dlouhodobě, říkají experti

„Náklady byly a budou vynaloženy na ubytování uprchlíků, vybavení a provoz KACPU a vytvoření stanového tábora. V případě KACPU a stanového tábora jsou to konkrétně výdaje na provoz - energie, služby, úklid, nájem, vybavení – nábytek, matrace, postele, nábytek, materiál pro výstavbu, drobné vybavení, stany, likvidaci odpadů, čištění a praní lůžkovin, sprchové, chladící a sanitární kontejnery, stravu pro uprchlíky, HZS JMK a dobrovolníky, personální zabezpečení a tlumočníky,“ vyjmenovala pro iDNES.cz mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

Ta současně také uvedla, že výdaje prozatím činily 180,3 milionu korun, přičemž v případě ubytování jde o nasmlouvané kapacity do 30. 6. 2022.

Výdaje Jihomoravského kraje za ubytování.

„Reálně uhrazeno z toho bylo 63,8 milionů. Fakturace za dodávky a služby probíhá průběžně,“ doplnila. Kraj podle jejích slov očekává další výdaje za ubytování na další měsíce, provoz KACPU a stanového tábora.

„Kompenzace probíhají formou žádostí o dotaci, kdy JMK po skončení daného kalendářního měsíce žádá ministerstvo financí o kompenzační příspěvek za poskytnutí dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování dle usnesení vlády. Prozatím bylo žádáno o 21,7 milionů, obdrželi jsme 4,1 milionu korun,“ dodala pro iDNES.cz Knotková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video