Křivka pozitivně testovaných strmě stoupá. Třeba v pátek přibylo 798 nakažených. To je absolutně nejvíc od vypuknutí epidemie koronaviru na začátku března. V sobotu zase padl rekord, co do počtu nakažených za volný den. Celkem se za víc než půl roku nakazilo přes 28 tisíc lidí. Zároveň se však přes 19 tisíc pacientů vyléčilo.
Statistiky ministerstva zdravotnictví evidují i 436 lidí, kteří s diagnózou covid-19 zemřeli. Velmi často ale jde o lidi, kteří trpěli řadou dalších chorob.
Co však v posledních dnech rychle roste, je počet hospitalizovaných. Právě ten je podle odborníků klíčový, pravý problém totiž nastane, když bude přetížený zdravotnický systém. To se stalo třeba na jaře v Itálii.
„Pro mě je mnohem významnější skladba nakažených a vytíženost nemocniční péče. Pokud by rostl počet hospitalizovaných pacientů, museli bychom zatáhnout za tu pomyslnou brzdu,“ říkal třeba v dubnu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Právě tento ukazatel nyní vypovídá o zhoršující se situaci. Zatímco ještě 30. srpna měly nemocnice jen 153 hospitalizovaných, v pondělí jich bylo již 214, tedy o čtyřicet procent více. Stoupá i počet pacientů v těžkém stavu, od konce srpna do minulého pátku vzrostl ze 35 na 52. Novější data nejsou zatím dostupná.
„Je to logické. Zvyšuje se počet nakažených a je jasné, že to se při celkovém počtu promítne i do počtu hospitalizovaných,“ míní vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze Martin Balík.
Oproti jaru je ale situace stále klidná. Vůbec nejvíc hospitalizovaných evidovaly nemocnice 8. dubna, kdy jich bylo 422, z toho 94 v těžkém stavu. Oba ukazatele jsou tak nyní na polovičních hodnotách.
Kapacity máme, hlásí nemocnice
„Před měsícem jsme měli 11 hospitalizovaných, nyní jich je 21. Ještě ve čtvrtek jich bylo 16,“ uvedla v pondělí mluvčí pražské Nemocnice Na Bulovce Simona Krautová. Z toho pět pacientů je nyní na jednotce intenzivní péče, minulý týden byli čtyři.
„Problém s kapacitou určitě mít nebudeme. Připravili jsme další oddělení na pneumologii, kdyby náhodou počet pacientů vzrostl, ať máme připravená další lůžka. Ve srovnání s jarem máme ale nyní stále výrazně nižší čísla,“ dodala Krautová s tím, že tehdy měla nemocnice kolem 40 hospitalizovaných.
Podobně mluví i Dana Lipovská z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, kde jsou hospitalizovaní jen pacienti ve velmi těžkém stavu. „V současné době tam jsou tři,“ uvedla v pondělí. Ještě v neděli přitom byli čtyři, jeden však nemoci podlehl. Na jaře měli u svaté Anny kolem deseti pacientů.
Podíl hospitalizovaných pacientů na počet nakažených je přitom stále nízký a činí jen něco málo přes dvě procenta. Nejvyšší byl v březnu, kdy činil až téměř 12 procent, od té doby však podíl poměrně stabilně klesá.
U většiny pozitivně testovaných má nemoc mírný průběh, mnozí jsou dokonce úplně bez příznaků. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že těžkými příznaky trpí jen asi 14 procent lidí, šest procent pak kritickými. Tito lidé, zejména pak staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic. Velmi špatně se jim dýchá, často potřebují plicní ventilaci.
„Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent,“ shrnuje resort zdravotnictví.
19. srpna 2020 |