Na tento limit mají čeští senátoři mimo jiné nárok. Provolat takovou sumu se podařilo hned dvěma z nich: Tomáši Grulichovi z ODS a Janu Látkovi z ČSSD. „Mám limit, tak jsem ho vyčerpal. Až bude nižší, provolám méně,“ reagoval pro páteční MF DNES Grulich.
Kompletní přehled, jaké náhrady senátoři čerpali v minulém roce, poskytla MF DNES kancelář Senátu. Ukazuje například i to, že senátoři, kteří bydlí jen pár minut od sídla Senátu, mají nárok na vysoké příspěvky na dopravu. Ty se stanovují „podle vzdálenosti trvalého bydliště od sídla Senátu“ a senátorům chodí na účet automaticky.
Například Václav Hampl zvolený za Prahu 1 tak dostává 22 800 korun měsíčně. „Pražští senátoři mají náhrady největší, ale nejspíš se to týká i cest na letiště a dalších,“ vysvětlila MF DNES mluvčí Senátu Eva Davidová.
Statisíce jdou každý rok do kapsy KSČM
Senátoři mají nárok také na příspěvky na provoz své kanceláře. Ty mohou činit až 386 tisíc korun ročně. A to i přesto, že nájem platí své politické straně. MF DNES například zjistila, že senátor za KSČM Václav Homolka si svou kancelář pronajímá v budově okresního výboru komunistů v Chomutově a Senátu za to účtuje 326 tisíc korun za rok.
„Kdyby měl pan senátor kancelář jinde, tak by se to asi členům strany nelíbilo,“ uvedl okresní předseda strany a Homolkův asistent Jaroslav Komínek s tím, že kdyby i ostatní politické strany sídlily ve vlastních domech, i jim by jejich senátoři platili.
Řadový senátor na náhradách dostává přes sto tisíc ročně, předseda Senátu Milan Štěch téměř čtyři sta tisíc za rok. Zákon o platech náhradách chtějí momentálně poslanci změnit, a to kvůli Davidu Rathovi, který má podle soudu právo na 280 tisíc korun náhrad za dobu, kterou strávil ve vazební věznici (více zde). Nově by takoví poslanci neměli mít na peníze nárok.
Podle poslance za TOP 09 Martina Plíška by o něj měli přijít i dlouhodobě nemocní poslanci. Legislativa však podle něj nemůže pamatovat na každého rozhazovačného politika. „Možná, že už i to zveřejnění na ně vyvine určitý tlak,“ míní Plíšek.
