Na úterý připadá Světový den obezity. Podle Světové zdravotnické organizace jde o chronické onemocnění a Česko na tom není zrovna nejlépe. „Pohybujeme se v první čtvrtině zemí Evropské unie s nejvyšším výskytem obezity,“ potvrzuje přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík, podle kterého rozhodně nejde jen o estetický problém.
Ne vždy stačí méně jíst a hýbat se. Někdy jsou nutné i léky, které omezí pocit hladu.
Počet lidí s nadváhou podle odborníků prudce stoupá posledních třicet let, a to nejviditelněji mezi žáky a studenty ve věku od 10 do 17 let. Jejich podíl se vyhoupl z původních deseti na 25 procent a dál roste. Mezi třináctiletými už je asi 15 procent obézních.
Nejvíc začali školáci přibírat před pěti lety, kdy se kvůli covidovým omezením přestali hýbat a stali se závislejšími na počítačích a telefonech. Lékaři varují, že pokud se situace nezmění, v roce 2030 bude obézních více než třetina Čechů. To podle odborníků znamená vážné zdravotní, ale také společenské i ekonomické problémy.
„Obezita přispívá k rozvoji cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních i dalších chronických potíží. Více než polovina úmrtí souvisí s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Když obézní člověk nejí zdravě a nevěnuje se pohybu, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let,“ říká odborník na výživu a výzkumný pracovník IKEM Pavel Suchánek.
Dramatický nárůst obezity s sebou nese i obří výdaje na péči. „Léčba nemocí spojených s obezitou stojí dnes zdravotní pojišťovny přes 72 miliard ročně. Náklady rostou rychleji než příjmy zdravotnického systému, který už teď čelí nedostatku peněz i zdravotníků. Pokud nedojde ke změně, budou problémy eskalovat,“ upozorňuje Suchánek.
Nevěřící rodiče
Podle lékařů je nutné zaměřit se na zdravý životní styl dětí i vzdělávání jejich rodičů. „V ambulancích dnes vidíme to, co bylo ještě před patnácti lety raritní. Například čtyřleté děti, které váží kolem 40 kilogramů, což je dvojnásobek obvyklé váhy. Stále častěji přicházejí také adolescenti s hmotností od 100 do 180 kilogramů,“ líčí Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice a předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Pivní bříško, BMI... Odbornice vysvětluje, jak chápat nové pohledy vědy na obezitu |
Podle Boženského jsou obézní děti nemocné a potřebují odbornou pomoc i podporu svých blízkých. „Bohužel často narážíme na nepochopení rodičů. Mnozí odmítají vnímat obezitu jako komplexní metabolické onemocnění, které je třeba léčit. Vysvětlujeme jim, že při nadváze hrozí cukrovka, poškození jater i velkých kloubů, poruchy spánku a s tím spojená velká únava i další potíže. Někteří si ale myslí, že přeháníme. Tvrdí, že jejich dítě z toho vyroste,“ popisuje dětský obezitolog.
Pokud nespolupracují rodiny, je běžné, že i když děti shodí kila například v lázních specializovaných na obezitu, doma opět přiberou. „To jim působí další fyzické i psychické potíže. Čelí posměchu, jsou sociálně vyloučené a místo aktivit s vrstevníky sedí u počítače a přejídají se. Sami se z tohoto bludného kruhu ale nedostanou,“ dodává Boženský.
Na vlastní kůži to poznal i Patrik Gemsa, který v patnácti letech vážil až 125 kilo, měl vysoký tlak i potíže se srdcem. Kardioložka ho přiměla mírně zhubnout, ale nakonec ho rodiče přivedli k dětskému obezitologovi. Pacientem Jana Boženského byl hoch čtyři roky. Dlouho mu ale trvalo, než začal jeho doporučení brát vážně a odhodlal se změnit svůj život. Nakonec to dokázal.
„K obezitologovi mě rodiče poprvé přivedli v šestnácti. Tehdy jsem při výšce 179 centimetrů vážil 118 kilo a cítil se hrozně. Měl jsem problémy s tlakem. Ve škole se mi smáli. Nejhůř mi bylo v tělocviku, když jsem nezvládl kotoul a dostal pětku,“ vzpomíná Patrik.
Přiznává, že k obezitě se propracoval sám. Hodně jedl, pil sladké nápoje, málo spal. Neměl kamarády, většinu času trávil u počítače – ve dne i v noci.
Patrik zhubl o 50 kilogramů
„Vymklo se mi to a nechtěl jsem nic měnit. Z nudy jsem se přežíral. Až jednou jsem se podíval do zrcadla a řekl si, že takhle vypadat nechci. Začal jsem jíst pravidelně menší porce, omezil počítač, chodil dříve spát a třikrát týdně do posilovny. Dodržuji to stále, jen cvičení už nestíhám tak často kvůli práci, ale hýbu se tam,“ líčí mladík, který časem snížil váhu na 75 kilogramů. A drží se i dnes, ve svých 19 letech, kdy studuje vysokou školu a odpoledne pracuje.
Shodil 17 kilo díky lékům. Obezita je nemoc, líčí lékař vlastní zkušenost |
Odborníci zdůrazňují, že o obezitě, jejich příčinách a léčbě je nutné více informovat, aby se změnil postoj společnosti a lidé pochopili, že je to nemoc. Stát by měl podle nich také zlepšit podmínky pro zdravý vývoj dětí, ať podporou zdravé stravy ve školách, pohybových aktivit či omezením dostupnosti energetických nápojů, ale také úhradou moderních léků.
„Ne vždy stačí méně jíst a hýbat se. Někdy jsou nutné i léky, které omezí pocit hladu. Ty sice můžeme předepisovat dětem od 12 let, ale pojišťovny je nehradí a za tři až pět tisíc na měsíc si je řada rodin nemůže dovolit,“ říká lékař Boženský. A dodává, že nejlepší je prevence. „Rodiče by měli motivovat své děti ke zdravé stravě i pohybu hravou formou,“ doporučuje.
Primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice, dětský obezitolog Jan Boženský a jeho bývalý pacient Patrik Gemsa, který v patnácti letech vážil 125 kilo, měl vysoký tlak i potíže se srdcem.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je obezita u dětí jedním z klíčových zdravotních problémů současnosti. „Investice do prevence dětské obezity je investicí do zdravější budoucnosti celé společnosti,“ říká Válek.
A dodává, že jeho ministerstvo ve spolupráci s obezitology právě dokončuje Národní program prevence a léčby obezity, který přinese komplexní řešení.
„Naší vizí je změnit pohled na obezitu jako na chronické onemocnění, zajistit lepší prevenci, včasnou diagnostiku i komplexní léčbu,“ popisuje Válek.
Proti nadváze u dětí chce Válek bojovat náramky. Devítiletí váži i 90 kilo, říká lékař |
Dílčí kroky už se dějí. V únoru odstartoval program Buď fit 24 pro děti s nadváhou od 6 do 11 let. V pilotním projektu dostane tisíc dětí od lékařů chytré náramky. S rodiči se budou učit hravou formou zdravému životnímu stylu. Hmotnost dětí budou sledovat pediatři.
V září by se mohly změnit obědy ve školách, kde se stravuje 1,6 milionu dětí. Ministerstvo školství prosazuje vyhlášku, podle které přibude ryb, luštěnin, zeleniny i dalších zdravých potravin a ubude cukrů či soli. Změny ale mají řadu odpůrců.
Jak zhubnout a váhu si udržet
Ačkoliv většina lidí s nadváhou se snaží zhubnout, podle odborníků se pouze deseti až dvaceti procentům daří udržet si nižší váhu dlouhodobě. Většina se záhy vrací na původní váhu.
„Lidé chtějí vidět výsledky co nejdříve, proto se pouštějí do diet, které slibují rychlý úbytek váhy. Ale tak to nefunguje. Krátkodobé diety neřeší skutečné příčiny nadváhy a obezity, jako jsou nesprávné stravovací návyky, nedostatek pohybu a psychické problémy. Člověk si musí nové návyky zdravého životního stylu zautomatizovat, což nějakou dobu trvá,“ vysvětluje neúspěchy Lenka Vymlátilová, výživová poradkyně a lektorka skupinových kurzů zdravého hubnutí v organizaci STOB (Stop obezitě).
Lidem, kteří chtějí začít hubnout, nebo bojují s jojo efektem, nabízejí lektoři organizace STOB pomoc formou kurzů, individuálního poradenství, cvičení či psychoterapie. Někteří v těchto dnech u příležitosti Světového dne obezity poskytují služby zdarma. Bezplatná bude pro přihlášené zájemce i online konference 9. března nazvaná Jak zdravě zhubnout a váhu si udržet.
Zdravotní rizika obezityKardiovaskulární nemoci
Cukrovka 2. Typu
Nádorová onemocnění
Potíže s dýcháním
Problémy s klouby
Psychické potíže
Hormonální nerovnováha
|
