Šestnáctiletý Filip žije v dětském domově v Nymburce už čtyři roky. Už nějakou dobu sní o tom, že by se jednou živil jako barman. „Baví mě si hrát s nápoji, vymýšlet nové věci,“ přiblížil. Před necelým rokem si proto udělal barmanský kurz, v současnosti se učí na středním odborném učilišti se zaměřením na obor kuchař číšník.
V cestě za jeho snem mu pomohl i projekt Rozjedu to! Nadace Terezy Maxové. Ta mu pomohla například s koupí potřebného vybavení. „Ať už to jsou barmanské zástěry, šejkry a tak dále,“ popsal. Jak by jinak vybavení získal, neví. „Možná bratr nebo brigáda. Bez pomoci tohoto projektu by to bylo určitě těžší,“ dodal.
Projekt Rozjedu to!Projekt Rozjedu to! vznikl v rámci partnerské spolupráce Nadace Terezy Maxové a Škoda Auto. Hlavním cílem projektu je motivovat mládež ve věku jedenáct až patnáct let umístěnou v dětských domovech ke vzdělávání a osobnímu i profesnímu rozvoji. |
Projekt Rozjedu to! běží už šestým rokem, každoročně pomáhá přibližně pětatřiceti dětem. „Zjistili jsme, že dlouhodobou individuální péčí šitou na míru potřebám dětí dokážeme v horizontu zlepšit nebo udržet jejich prospěch a pomoci jim docílit jejich snového zaměstnání nebo oboru studia,“ přiblížila ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem Terezie Sverdlinová.
Součástí projektu jsou i exkurze do firem či kurzy, jako jak se bránit kyberšikaně. „Aby jednali odpovědně a uměli se chránit i v prostředí internetu, které dětem představuje spoustu nástrah,“ dodala.
Největší nástrahou v kybernetickém prostředí je podle odborníka na sociální sítě Lubomíra Hegera právě přemíra času, který mohou děti na sítích trávit. „Mnohem spíš, než že vás někdo online přepadne, vám hrozí, že se v té síti utopíte. Že se na ní stanete závislí,“ řekl.
Nejhůř jsou na tom podle něj takzvaní digitální sirotci – děti, jejichž čas na sociálních nebyl v dětství nijak regulován. „A ty si tam vybudovaly ty nejhorší návyky,“ dodal.
Nejdůležitější je podle něj prokládat čas strávený na internetu offline časem, ideálně pohybovými aktivitami. „Dítě považuje svět za takový, jaký ho poznalo do osmnácti let. A pokud poznalo jen sezení a zírání na obrazovku, tak takový svět podle nich je,“ zakončil.
