Kromě toho označí i obrysy tehdejších domů. Pietní místo doplní malé muzeum nebo naučná cyklostezka, která provede zájemce tragédií z konce druhé světové války.
"O historii Javoříčka se toho dodnes příliš neví. Před rokem 1989 se událost popisovala tendenčně a po revoluci pietní místo s památníkem začalo upadat," uvedl předseda Iniciativy pro podporu vypálených obcí Filip Žáček.
Podle něj mnoho lidí z Olomouckého kraje či sousedních krajů neví, že jen kousek od jejich domovů je místo s podobnou historií, jakou mají Lidice nebo Ležáky.
Snímek pozůstalých z Javoříčka, kde Němci vypálili všechny budovy kromě kapličky a školy a popravili všechny muže starší patnácti let.
"Rádi bychom, aby se to změnilo. Proto jsme se o místo začali starat a chceme tam vybudovat muzeum s malou expozicí pro školy. Pokud se nám podaří získat peníze, mohlo by vyrůst do pěti let," dodal.
Změnit by se podle něj mělo i okolí. Před časem iniciativa společně s obcí Luká, pod kterou teď Javoříčko patří, upravila území kolem pomníku a masového hrobu obětí a podařilo se vyměnit i povrch přilehlých cest.
"Na pietním místě v současné době vyznačujeme původní cesty obcí, která byla po válce přeložená," upřesnil historik Pavel Urbášek, který připravil výstavu Zapomenuté Javoříčko.
Vyznačení cest má připomenout rozsah celé tragédie a přenést návštěvníky do starého Javoříčka. "Na to naváže vyznačení základů původních stavení, takzvaných hrobodomů, jak je to kupříkladu k vidění ve slovenském Kališti, které mělo stejný osud jako Javoříčko," doplnil Urbášek.
Tragédii bude připomínat i stezka z Bouzova
Připomenutím tragédie by měla být i plánovaná naučná cyklostezka Bouzov-Javoříčko. Ta má rovněž souvislost s javoříčskou tragédií. Právě tudy totiž přišly 5. května 1945 některé německé jednotky.
"Zda bude tato trasa upravená jako cyklostezka, nebo pouze naučná stezka, bude záviset na jednání s majiteli pozemků. Pokud budeme úspěšní, celý projekt by mohl propojit tři pro turisty významné lokality: javoříčské jeskyně, památník v Javoříčku a hrad Bouzov," sdělil Žáček. To, co zájemci o tehdejší události uvidí nejdřív, je dokumentární film o Javoříčku, který se opírá o výpovědi pamětníků tragédie.
Snímek v těchto dnech natáčí prostějovský filmař Theodor Mojžíš a jeho premiéra je naplánovaná na začátek letošního podzimu. Javoříčko je dnes místní částí nedaleké Luké na Litovelsku.
Původní osadu na konci války srovnalo se zemí přepadové komando SS. Němci tehdy vypálili všechny budovy kromě kapličky a školy. Přitom popravili muže starší patnácti let. Dodnes se přesně neví, zda šlo o krutost německých vojáků, nebo o pochybení partyzánů.
Na místě je nyní pietní památník obětí druhé světové války. Současné Javoříčko dnes leží o několik desítek metrů dál.
Partyzánský teror byl roky tajnýZatímco v nedalekém Javoříčku vraždili 5. května 1945 Němci zdejší obyvatele, o jedenadvacet kilometrů dál obsadili partyzáni obec Vrážné na Svitavsku a rozpoutali další zbytečné krveprolití. Nejprve vyvlekli z domu Němce Tutsche, který nebyl nikdy z ničeho podezříván a chladnokrevně ho zastřelili. Za chvíli popravili i třicetiletou Böhmovou jen proto, že u ní našli německy napsaný doklad, ze kterého pologramotný partyzánský velitel Andrej Jegorovič Fursenko usoudil, že ji usvědčuje z kolaborace s nacisty. Její druh, Čech, se za ni sice zaručil, ale i jemu nakonec vpálili kulku do hlavy. O krutosti nacistů, kteří zdecimovali 5. května 1945 obec Javoříčko a povraždili osmatřicet zdejších mužů, většina lidí ví. To, že v lesích mezi Konicí, Litovlí a Javoříčkem působil partyzánský oddíl Jermak - Fursenko, jenž zdejší obyvatele terorizoval obdobně, je však méně známé. "Činnost tohoto oddílu byla problematická. Je dnes dokázané, že loupili, vraždili a zastrašovali lidi, které i bez důkazů podezírali z kolaborace. Počet zabitých příslušníků německých ozbrojených sil byl od druhé třetiny dubna 1945 téměř stejný jako počet zavražděných civilistů," uvedl ředitel Archivu Univerzity Palackého a historik Pavel Urbášek. Hrůzy ze zdejšího partyzánského oddílu však potkalo mnohem víc lidí. Například pár týdnů před koncem války zastřelil partyzán jménem Petrůj uprchlého zajatce, původem Kanaďana, který se k partyzánskému oddílu přidal. Koncem dubna pak přišli znovu do Vražného. "Tam vyvlekli inženýra Šidla z jeho bytu, začali ho mučit a pak jej zastřelili. Šidlova manželka, původem Němka, prohlásila, že chce následovat svého manžela a stejně se rozhodly i jejich děti. Dvanáctiletého syna a šestnáctiletou dceru spolu s rodiči na rozkaz Fursenka na místě ihned zastřelili," popsal Urbášek a doplnil, že právě tyto informace se více než 40 let po válce nesměly říkat. "Nikdo si oficiálně nedovolil říct, že sovětský komisař byl opilec a vrah a že spíše než partyzánské činnosti si hleděl alkoholu," dodal. |
