"Důvody jsou jednak finanční a jednak technické. Tuto otázku řešíme již delší dobu. Zatím bez zjevného výsledku," uvedl Jiří Brožek na jeden z dotazů.
ODPOVĚDI NÁČELNÍKA HORSKÉ SLUŽBY NAJDETE ZDE
Hned dva tazatelé žádali, aby jim šéf Horské služby řekl, kdo se na horách chová hůře, zda Češi či cizinci.
"Těžko hodnotit. Určitě neexistuje žádná přesná statistika. Každopádně největší problémy jsou s bezohlednými a suverénními návštěvníky a případně návštěvníky pod vlivem různých látek. A to bez ohledu na národnost," zněla odpověď.
Postavil se za používání ochranných helem na sjezdovkách, které využívají i sami záchranáři. Naopak odmítl, že by v budoucnu členové Horské služby jezdili na snowboardech.
"Členové HS zasahují výhradně na sjezdových či skialpových lyžích, protože si nedovedu představit svážet zraněného saněmi a přitom jet na snowboardu," uvedl Brožek.
Horská služba už od počátku zimy ošetřila přes 200 zraněných
Zima v Česku začala o týden dříve, než bývá zvykem. I proto měla Horská služba před vánočními svátky v tabulkách už přes dvě stovky ošetřených. Mezi nejvážnějšími případy bylo i vážné zranění snowboardisty na sjezdovce Špičák na Šumavě. - více zde
Úkolem horských záchranářů ovšem není jenom první pomoc, přestože týdně vyjedou k téměř šesti stovkám případů. Pravidelně sledují lavinové nebezpečí a varují před ním. - více zde
Čechům, Slovákům a Polákům Horská služba zdarma oficiálně pomáhá už od roku 1935, kdy byla v Krkonoších zřízena první organizace tohoto typu a za účelem poskytování první pomoci návštěvníkům hor bylo postaveno pět stanic.
Horská služba například bude zajišťovat bezpečnost a zdravotní pěči v průběhu mistrovství světa v lyžování, které má v Česku proběhnout už příští rok. Konkrétní dohoda má být podepsána do konce května tohoto roku.
Náčelník Horské služby Jiří Brožek si ale nedávno postěžoval, že jeho kolegové budou mít málo času na pořízení techniky a sjednání posil. "Problémem je, že je potřeba vybavení zajišťovat s velkým časovým předstihem," řekl Brožek ČTK.
V Horské službě dnes pracuje sto profesionálních záchranářů a čtyři sta dobrovolných. Působí v Krkonoších, Jizerských, Krušných a Orlických horách, v Jeseníkách, v Beskydech a na Šumavě.
Až do roku 2005 se Horská služba potýkala s problémy týkajícími se jejího financování. To se částečně vyřešilo jejím převedením do agendy ministerstva pro místní rozvoj.
