Jen v roce 2022 se v Česku vyhodilo až 353 000 tun nábytkového odpadu. Pro představu, je to zhruba jako odpad z pětatřiceti Eiffelových věží nebo přibližná hmotnost jedenácti milionů křesel. Nábytkářské firmy na to nyní reagují.
Spouštěčem iniciativy je také Evropská unie, která už delší dobu podporuje takzvanou rozšířenou odpovědností výrobců (EPR).
Jedná se o systém, v němž výrobci odpovídají za své produkty od výroby až po likvidaci. Od roku 2023 už EU zavedla EPR pro textil a obuv. A do výčtu má do roku 2030 přibýt i nábytek, ale také hračky či potřeby pro domácnost.
Města se potýkají s velkým odpadem, vysoké pokuty není většinou komu dát |
Problémem ale je, že ani výrobci často neví, kde jejich nábytek po dosloužení končí a co se s ním děje. Chybí i data o materiálech a kategoriích odevzdaného nábytku a odpadu. O to těžší je poté i efektivní recyklace.
Šest českých nábytkářských řetězců se rozhodlo zapojit do řešení společně a už v září loňského roku podepsaly Memorandum na podporu vzniku funkčního EPR systému pro nábytek. Všechny z nich - tedy Hornbach, IKEA, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz - se spojily s projektem Cyrkl i Ministerstvem životního prostředí. Výsledkem je pilotní projekt Nábytek v oběhu.
Město z výchovných důvodů nevyváží harampádí od popelnic, odpad už se vrší |
„V rámci projektu potřebujeme zjistit, jaké druhy nábytku a v jakém množství lidé odevzdávají. Zároveň sledujeme celý proces až po jeho likvidaci. Na základě těchto dat budeme analyzovat chování spotřebitelů, efektivitu sběru, míru znovuvyužití, recyklace a další možnosti druhotného využití nábytkového odpadu,“ shodují se tvůrci projektu Nábytek v oběhu.
Sběrná místa
|
Výsledky mohou podle koordinátorky projektu Michaely Streichsbierové pomoci ke správnému nastavení právního rámce pro zavedení EPR systému.
Na deseti sběrných místech po celé republice je nyní možné do konce května odevzdávat použitý nábytek podle pokynů organizátorů projektu a umožnit jeho zaevidování.
Ušetří i občané
Projekt Nábytek v oběhu by mohl ušetřit také peněženky Čechů, kteří v nyní platí poplatky za komunální odpad. Do budoucna by tak oni i obce mohli ušetřit za nakládání s odpady. To tento týden na tiskové konferenci ke spuštění iniciativy vyzdvihl i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Za odpad platí buď občané, nebo obce. A já nechci, aby za něj museli platit tolik. Jak toho dosáhnout? Musíme dát odpovědnost do rukou výrobců. Aby přemýšleli nad tím, jaké materiály používají a přemýšleli už při výrobě nad tím, zda výrobek půjde opravit nebo později i recyklovat. A když půjde recyklovat, tak jak vracet materiál k výrobci,“ řekl Hladík.
„Každý, kdo uvádí elektronický výrobek nebo obal na trh, již nyní platí za správné nakládání s ním. To samé chceme, aby platilo i v případě nábytku,“ dodal ministr.
