Na prohlídku Černínského paláce s osudovou koupelnou přišlo pět tisíc lidí

Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničí, se v neděli otevřelo veřejnosti. Úřad naplánoval den otevřených dveří na výročí 122 let od narození Jana Masaryka. Poválečný šéf československé diplomacie zemřel za nevyjasněných okolností právě v Černínském paláci v březnu 1948.

Veřejnosti se prostory paláce otevřely poprvé od 8. května 2006. Návštěvníci uvnitř barokního paláce mohli nahlédnout i do nejcennějších prostorů - Masarykova služebního bytu, koupelny, jejíž okno se mu stalo osudným, či zahrady.

Ministerstvo zahraničí si zájem lidí o své sídlo na pražských Hradčanech pochvalovalo. "Odpoledne byl takový nápor příchozích, že se dokonce vytvořila zácpa na přilehlém parkovišti," uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva Zuzana Opletalová.

Prohlídková trasa palácem trvala asi jednu hodinu a focení bylo dovoleno. Asi pět tisíc návštěvníků si na ní mohlo prohlédnout i výstavu k blížícímu se českému předsednictví v EU.

Ministerstvo přichystalo také výstavu Ceny Gratias agit. Ty ministr uděluje od roku 1997 lidem, kteří se zasloužili o věhlas Česka v zahraničí. Letos je Karel Schwarzenberg bude předávat 3. října.

Památku Jana Masaryka, který byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem koupelny svého ministerského bytu, v pátek v Černínském paláci uctil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a Společnost Jana Masaryka. Jak Masaryk zemřel, přitom není už šedesát let jisté.

Mluví se i o možné sebevraždě, podle historika Jiřího Pernese ale měli v jeho smrti prsty sovětští agenti. "Pro československou KSČ byl totiž Masaryk cenným spolupracovníkem," připomněl letos v únoru Pernes. - čtěte Jan Masaryk se proti vůli KSČ stal obětí ruských agentů, míní historik Pernes

. ČERNÍNSKÝ PALÁC

Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Palác navrhl italský architekt Francesco Caratti v roce 1667. Císař Leopold stavbu navštívil v roce 1673 a jízlivě poznamenal, že palác "je velká stodola, ale nemá vrata", čímž si vysloužil nelibost Černínů.

Za války o rakouské dědictví v osmnáctém století Francouzi a Bavoři palác přeměnili v pevnost se střílnami a zákopy. Císařští kanonýři budovu trefili celkem 150 dělovými koulemi.

Budova dále sloužila jako lazaret i kasárna, než ji v roce 1923 získalo ministerstvo zahraničních věcí. Za druhé světové války v ní sídlili nacisté K. von Neurath, R. Heydrich a K. H. Frank.