Zatímco v roce 2008 operátoři na krizové Lince bezpečí přijali 610 hovorů dětí a mladistvých, kteří měli v úmyslu spáchat sebevraždu, loni jich bylo už 1313. Nebezpečný nárůst tohoto trendu vysvětlují odborníci vícero důvody. "Na jedné straně je to strach ze selhání nebo strach ze zklamání někoho blízkého, ale na straně druhé je to i nedostatek zájmu a času rodičů a vůle sdílet jej s dětmi," říká k aktuální zprávě Linky důvěry dětská psychoterapeutka Magda Loumová.
"Tato doba plodí hodně přemýšlivých dětí, ale plodí málo těch, kteří je tím vším dokáží provázet. Vyvíjíme na děti tlak, aby něco dokázaly, ale nedáváme jim podporu. Neučíme je, jak mají samy se sebou pracovat a jak snášet své neúspěchy," dodává.
Volání signalizuje touhu po pozornosti
Někdy se na Linku důvěry obrací i děti, které už pokus vzít si život provedly, třeba tím že požily větší množství prášků. Jen loni přijali operátoři 46 takovýchto případů. V takovéto situaci nezbývá nic jiného, než povolat na pomoc záchrannou službu.
Linka bezpečíPomoc pro děti a dospívající při řešení svých problémů nabízí Linka bezpečí na telefonním čísle 116 11 nonstop. Její služby jsou bezplatné a anonymní. Loni zaznamenala více než 238 tisíc hovorů. Ačkoli celkový počet telefonátů oproti předchozímu roku poklesl zhruba o 6 procent, hovorů na závažná témata asi o desetinu přibylo. Před pěti lety představovali volající s úmyslem spáchat sebevraždu jen 0,7 procenta případů, které linka řeší. Loni to byly již 2 procenta. |
V minulém roce řešili odborníci v průměru tři hovory denně kvůli sebevraždám. Ačkoli takovéto telefonáty tvoří jen zlomek z celkového počtu hovorů, které linka přijme, dlouhodobě takovýchto dětí a mladistvých přibývá.
"Obecně se mluví o tom, že roste zátěž na děti. Je potřeba se toho víc učit, je potřeba chodit do víc kroužků, být hodně produktivní, být výkonový. Ta stresová nálož může vést k tomu, že dospívající či dítě to přestane zvládat. Pokud se setká s reakcí: 'Máš být chlap, musíš to vydržet' nebo 'Správná ženská se musí snažit', tak ho napadne, že jediná cesta úniku je přes sebevraždu," komentoval nebezpečný trend sociální pracovník linky Jan Kaňák.
"Volání samo o sobě signalizuje touhu po pozornosti, které mají děti méně, než mívaly. Děti potřebují pozornost svých blízkých a důvěru ve svět, který je obklopuje," dodává k tématu dětská psycholožka Jana Procházková.
Podle Kaňáka se na rostoucím počtu krizových telefonátů může odrážet i to, že důvěra v Linku bezpečí roste. Nicméně i přes to se podle jejího ředitele Richarda Schinka rozpočet sdružení nezvyšuje. Na provoz, který stojí ročně asi 22 milionů korun, prý dostává stále méně peněz od státu. Dotace nyní tvoří asi čtvrtinu prostředků, většinu zbývajících peněz poskytují firemní nadace a jen malou část drobní dárci.
Podle Schinka linka funguje dlouhodobě na maximální výkon. S prodlužováním hovorů se při nynějších financích omezuje možnost dovolat se. "Ne každé dítě se dovolá na první pokus. Dovolá se každý druhý až třetí," podotkl. Příčinou je i to, že Linka bezpečí bývá často zneužívána.
