Vlajka EU velká šest krát čtyři metry, která nyní visí na Pražském hradě po boku české, symbolizuje i obrat v politice Hradu. Euroskeptika Klause vystřídal totiž v čele státu Zeman, který sám sebe označuje za eurofederalistu. Když byla evropská vlajka vytažena na stožár, zazněla Beethovenova Óda na radost, považovaná za unijní hymnu.
Podle premiéra Petra Nečase se vyvěšením eurovlajky na Hradě česká zahraniční politika nemění. "Dělá se z toho větší záležitost, než jaká je," řekl Nečas po odpolední schůzce s Barrosem.
Na Hradě ale nešlo ve středu jen o evropskou vlajku. Prezident Zeman se rozhodl udělat i další věc, kterou Klaus odmítal - podepsat novelu Lisabonské smlouvy umožňující vznik takzvaného eurovalu, tedy záchranného systému pro země eurozóny.
Co je eurovalNový záchranný fond, který bude půjčovat zemím postiženým krizí. Nahrazuje dřívější a dočasný fond EFSF. Na rozdíl od něj má plnou oporu v evropském právu, a tím větší důvěryhodnost a stabilitu. Měl by disponovat až 500 miliardami eur. Mimo záruky členů eurozóny bude nově tvořen i vlastním kapitálem. Závazky plynoucí ze smlouvy dolehnou na ČR až s přijetím eura. Zatím ČR nemůže čerpat peníze, ani do fondu nic nemusí odvádět. Po přijetí eura bude ČR muset vložit do ESM kapitál a ručit za závazky fondu. Ekonom České spořitelny Jan Jedlička odhadl, že ČR by za nynějších podmínek musela do fondu dát zhruba 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) a ručit za 11,1 miliardy eur (280 mld. Kč). Případné vystoupení z mechanismu smlouva neupravuje. Čistě teoreticky bude možné o část prostředků ve fondu v budoucnu i přijít, například při odpisech půjček některým problematickým zemím, jako je Řecko. Na druhou stranu ČR bude moci vstoupit do eurozóny zřejmě až v okamžiku, kdy bude krize vyřešená. |
"To, co se stalo, se stalo poněkud opožděně, ale díky Bohu, že se to stalo. Je to naše přihlášení k evropské integraci," řekl český prezident Zeman po vyvěšení vlajky a podpisu eurovalu.
Prezident poznamenal, že vlajka EU visí například v Římě či v Elysejském paláci v Paříži. "Sice není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna," dodal.
Jsme poslední, kde nebyl zatím euroval potvrzen, připomněl Zeman
Česko, jak Zeman připomněl, bylo poslední zemí sedmadvacítky, kde euroval nebyl ratifikován. Uvedl, že pomoc poskytovaná eurovalem je vázána na jednomyslný souhlas ministrů financí sedmadvacítky. "Pevně věřím, že v budoucnu, až ČR vstoupí do eurozóny, již nebudou problémy typu Řecka a Kypru a že pomoc EU bude poskytována racionálním způsobem," dodal Zeman.
Česka se zatím euroval netýká, dokud nevymění korunu za euro. Teprve v takovém případě bude také muset do eurovalu přispět.
"Podpis prezidenta pod dodatkem Smlouvy o fungování EU je příkladem spolupráce a solidarity, kterou v Evropě potřebujeme," řekl poté Barroso. "Bez důvěry není investic, bez investic není růstu a pracovních míst," řekl.
Další politické špičky poněkud překvapivě při vztyčování vlajky EU chyběly. "Kdybychom uspořádali masové shromáždění, tak bychom se nedostali ke slovu, tak s námi byly pouze nejužší delegace našich spolupracovníků," odvětil prezident na otázku, zda či proč na ceremonii na nádvoří Pražského hradu nepozval další české politiky.
Na Hrad tak nedorazil třeba ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Jsou civilizované evropské země, kde příslušný rezortní ministr při obdobných příležitostech samozřejmě vystupuje po boku hlavy státu a jsou státy, kde převažuje libovůle," uvedl pro server Lidovky.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Stovky kritiků doprovodily hymnu na píšťalky
Vyvěšení vlajky doprovodily protesty kritiků Evropské unie, zástupců menších neparlamentních stran Suverenity a Strany svobodných občanů i sdružení Akce D.O.S.T, které sdílejí Klausovy výhrady k Unii.
Odpůrci evropské integrace drželi například transparenty s nápisy "Byli jsme před EU, budeme i po ní" či "Chceme referendum o vystoupení z EU". A také "Zeman lokajem Barrosa". Během vyvěšování vlajky se zvuky evropské hymny mísily s hlasitým pískotem a výkřiky "hanba".
Odpůrců nakonec dorazily stovky. Například 48letý Petr Zounar iDNES.cz řekl, že vyvěšením vlajky země přichází o národní hrdost. Sedmašedesátiletý Jiří Urban zase prohlásil, že mu vadí zadlužování, které "vzniklo v důsledku hospodářské politiky EU". Strana svobodných občanů nabízela lidem možnost podepsat petici za referendum o vystoupení České republiky z EU.
