Na Staroměstském náměstí odpoledne s projevy vystoupili zástupci krajní pravice, například předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas a kontroverzní župan slovenského Banskobystrického kraje Marian Kotleba.
Své vystoupení nedokončil slovenský nacionalista Marián Magát. Uprostřed jeho projevu totiž zasáhla policie. „Jsem pouze hrdý na svůj původ, to nemá nic společného s nenávistí jiných ras,“ řekl za hlasité podpory přihlížejících. „Musíme si však povědět jedno, tato plánovaná imigrace bude ničit naše geny,“ pokračoval Magát.
„Policie zadržela jednoho z řečníků pro podezření z protiprávního jednání,“ řekla iDNES.cz policejní mluvčí Iveta Martínková. Doplnila, že jej policisté zadrželi pro podezření z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Magáta policisté nejdříve odvedli z řečnického pódia a následně převezli na služebnu. Na zadržení muže dav reagoval skandováním „Gestapo, gestapo“.
Dav nesl transparenty s nápisy jako „Stop invazi vetřelců“ a křičel „Hanba vládě“. Akce bude pokračovat pochodem na Václavské náměstí.
Demonstrace odpůrců xenofobie na Palackého náměstí byla poklidnější. Účastníci drželi například nápisy „Třiďme odpad, ne lidi“, „Mladí zelení“ a „Fight capitalism, not refugees“ (“Bojujme s kapitalismem, ne s uprchlíky“). Podle organizátorů chtěli vyjádřit nespokojenost s narůstající xenofobií a rasismem. Organizátoři také informovali lidi pomocí materiálů „Solidarita s uprchlíky - Přijímám“.
Zatím žádné střety
V Praze zatím v souvislosti s demonstracemi nevznikly žádné potyčky. Třeba na konci června ale museli v Brně policejní těžkooděnci oddělit účastníky dvou demonstrací, z nichž také jedna směřovala proti přijetí imigrantů, a druhá naopak vyjadřovala solidaritu s uprchlíky. Brněnský protiimigrační protest tehdy pořádalo radikální uskupení Dělnická mládež, které je propojeno s DSSS (více si můžete přečíst zde). Dělnická mládež je zapojena i do sobotního protestu proti uprchlíkům. Organizátoři demonstrace na podporu uprchlíků ale uvedli, že se nechystají jít k místu protestu proti imigrantům a ke střetu nevidí důvod.
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat či ze zpráv českého a rakouského ministerstva vnitra vyplývá, že Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Za prvních letošní pololetí evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát, Švýcarsko patnáctkrát a Bulharsko devětkrát víc. Méně než v Česku se uprchlíci snaží získat útočiště i v pobaltských státech, na Slovensku či ve Slovinsku. Přesto u nás demonstrací proti imigrantům přibývá, jen od ledna se v Praze konalo na 80 akcí zaměřených proti imigrantům pořádaných radikály (více zde).
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 000 lidí, kteří velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. Zároveň se ale dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česká vláda schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1 500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017. Zhruba 1 100 lidí by mělo Česko převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.
