Potřeba bude vychovat stovky odborných lékařů a desítky tisíc všeobecných sester. Novinářům to dnes v Psychiatrické nemocnici Bohnice řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a další zástupci oboru.
„Vnímám nerovnoměrnost v rámci České republiky. Jsou kraje, které týmy paliativní péče téměř nemají, a jsou kraje, které jsou na tom relativně dobře,“ uvedl ministr Vojtěch na tiskové konferenci.
Mentoring v paliativní péči podporuje profesní růst i práci s emocemi |
V Česku ročně umírá kolem 110 000 lidí, zhruba 60 procent z nich potřebuje v závěru života takzvanou paliativní péči. Do roku 2050 očekává ministerstvo zdravotnictví (MZd) nárůst jejich počtu až o 86 procent. V zemi zároveň žije asi 13 000 dětí se závažným život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním.
Podle ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška se Česku musí připravit na nárůst lidí, kteří budou potřebovat péči. „Nepřichází to pět minut po dvanácté, ale za pět minut dvanáct. Společnost se musí připravit na významné zestárnutí populace,“ řekl Dušek k představené strategii.
„Nevyhnutelně bude narůstat mortalita v této zemi, protože silnější ročníky umřít musí. Není to jen o mortalitě, je to o péči o lidi, kteří jsou na konci života, ale neznamená to, že budou do týdne mrtví. Neumíme žít a stárnout zdravě,“ doplnil.
Polovina umírajících by potřebovala přístup k paliativní péči, říkají experti |
Upravit zákonná pravidla paliativní péče chce už nyní skupina senátorů v novele, kterou se bude Senát zabývat příští týden. Podle doporučení dvou ze tří výborů, které předlohu projednávaly, by ji měl zamítnout. Naznačil to dnes i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle něhož by novela měla být řádně připravena jako vládní návrh po vypořádání všech připomínek, což senátorská předloha nenaplňuje. Mohla by ale ale posloužit jako podklad pro vládní předlohu, dodal Vystrčil.
Největší výzvou je podle Vojtěcha rozšíření sítě poskytovatelů paliativní péče. V Česku nyní funguje zhruba 50 nemocničních paliativních týmů, jejich rozmístění je ale podle ministra nerovnoměrné. Zatímco některé kraje mají týmy ve většině nemocnic, v jiných podle ministra chybějí úplně. Ministerstvo chce proto s kraji jednat o jejich vzniku především v krajských nemocnicích.
Další prioritou je podle odborníků posílení personálních kapacit. Podle Duška bude potřeba vychovat vyšší stovky lékařů se zaměřením na paliativní medicínu i geriatrii a zhruba 28 000 všeobecných sester. Upozornil také na potřebu rozvoje komunitních týmů v regionech a větší podporu neformálních pečujících, kteří se o nemocné starají v domácím prostředí.
Onkolog o umírání: O léčbě prodlužující život by měl primárně rozhodovat pacient |
Strategie počítá také se systematickým rozvojem dětské a perinatální paliativní péče. Ministerstvo pro ni poprvé připravilo samostatný plán, který má zlepšit dostupnost péče pro děti se závažnými onemocněními a jejich rodiny.
„Míříme i na podporu systému strategickou až na regionálních úrovních. Bavíme se také o dobrovolnictví, jak navázat dobrovolníky a zapojit je do paliativní péče, aby to pro obě strany bylo bezpečné a efektivní,“ doplnila metodička a koordinátorka Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035 Jitka Kosíková.
Součástí prvních kroků je také pilotní program pro praktické lékaře, do kterého se zapojilo 40 ordinací, z toho 30 ordinací praktických lékařů pro dospělé a deset pro děti a dorost. Ministerstvo si od projektu slibuje ověření doporučených postupů pro poskytování paliativní péče v primární péči a podporu vzdělávání praktických lékařů.
Lidé chtějí umírat důstojně. Počet lůžek v hospicích roste, dost jich však není |
První změny se podle ministerstva promítají také do fungování zdravotnických zařízení. Psychiatrická nemocnice Bohnice letos jako první psychiatrická nemocnice v ČR systematicky začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb. Nový multidisciplinární tým propojuje psychiatrii, paliativní medicínu, psychologii, ošetřovatelství a sociální práci. Měsíčně poskytne zhruba 50 až 60 konzultací pacientům a ošetřujícím lékařům.
Strategii rozvoje paliativní péče vláda schválila minulý měsíc. Podobné koncepční dokumenty přijímá i pro další obory zdravotnictví, často jako podmínku pro získání evropského financování. V minulosti schválila například strategie zaměřené na cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo rakovinu.
