„V případě kancléře by měl následovat odchod z funkce. A asi by to měla řešit policie, aby posoudila, jestli se jedná nebo nejedná o trestný čin,“ řekl iDNES.cz v pátek Pospíšil.
Zasahování do nezávislosti soudu - § 335(1) Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu a) opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, b) způsobit značnou škodu, nebo c) jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu a) opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo b) způsobit škodu velkého rozsahu. |
Jeho strana už dříve avizovala, že se pokusí prosadit na pořad schůze Sněmovny, která začíná příští týden, mimořádně bod, v němž by poslanci řešili právě pokusy Hradu zasahovat do práce soudů. O tom tento týden otevřeně v rozhovoru pro Deník N hovořil bývalý předseda a nynější soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
„Doporučení od politika je pokus o nepřímé ovlivňování, to tak je. To, že trestní právo zná trestný čin zasahování do nezávislosti soudu, znamená, že takové jednání je nezákonné a nemorální,“ uvedl exministr spravedlnosti Pospíšil. Reagoval tak na vyjádření prezidenta Zemana v televizi Barrandov, že „doporučení není ovlivnění, doporučení je vyjádření názoru“. „Kancléř při kontaktu se soudci jedná z mého pověření,“ řekl také Zeman.
„Jako ministr spravedlnosti bych si nikdy nedovolil dávat nějaká doporučení soudcům, jak mají rozhodovat, to je opravdu naprosto nepřijatelné. Za mé éry se řešilo to, že když se soudci postávají s politiky na společenských akcích, jestli už toto není nepřijatelné. Pamatuji si, jak jsme řešili kárnou žalobu na soudce, který se potkával s politiky,“ uvedl Pospíšil.
Reakcí bude snaha několika opozičních stran prosadit mimořádný bod jednání Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby odvolal kancléře. „Při určité míře intenzity jednání prezidenta by se mohlo mluvit i o impeachmentu, protože je narušení principu právního státu. Politici nemají doporučovat soudcům, jak mají rozhodovat. Posouvá nás to někam na východ mimo evropské vnímání principu právního státu, když politici úkolují soudce,“ sdělil iDNES.cz předseda opoziční TOP 09.
Na impeachment chybí hlasy, hlavně ve Sněmovně
„Považuji to za hrubé překročení hranic vztahu politiků a soudců, ať už ze strany pana prezidenta nebo pana kancléře. Sněmovna by měla udělat vyšetřovací komisi a vyšetřit, co se tady vlastně děje,“ řekl Gazdík.
Co říká Ústava ČRČlánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. |
Jestli to tady funguje tak, že všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější, protože za ně lobbuje kancléř, tak je to špatně, už jsme to tady jednou měli a Sněmovna i Senát by měly použít svou moc, aby zjednaly nápravu,“ řekl lídr hnutí STAN Petr Gazdík.
I pokus o impeachment, tedy o sesazení prezidenta, by mohl být podle něj ve hře. „Měli bychom to zvážit a zejména Senát, jehož je to ústavní role, by se tím měl zabývat. I když v současné politické situaci je ve Sněmovně neprohlasovatelný,“ řekl Gazdík.
Senát může se podle Ústavy České republiky se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.
Sněmovně v tuto chvíli kraluje většina ANO, ČSSD a KSČM se 115 hlasy. A ani jedno z těchto uskupení proti prezidentu Zemanovi moc kriticky nevystupuje, a když, tak jde spíše jen o jednotlivce.
Soudci nejsou pod tlakem, míní premiér Babiš
Čeští soudci jsou podle premiéra Andreje Babiše nezávislí, schůzky kancléře prezidenta Vratislava Mynáře se soudci premiér nepovažuje za nátlak. Je věcí prezidenta Miloše Zemana, jak si vyřeší své okolí. Premiér to řekl novinářům na pracovní návštěvě Indie.
„Soudci jsou nezávislí a já jsem v životě neměl žádnou schůzku se žádným soudcem. Je to samozřejmě záležitost pana prezidenta, jak si vyřeší své okolí,“ řekl Babiš. Nemyslí si, že by soudci byli pod nátlakem. „Myslím, že na soudce nemá nikdo vliv, že rozhodují podle vlastního uvážení, jsou nezávislí a hlavně, že rozhodují spravedlivě, to je důležité,“ dodal.
Jaroslav Faltýnek, šéf poslanců ANO, také není příliš nadšený myšlenkou, že by Sněmovna vůbec měla jako mimořádný bod zařadit jednání o snahách Mynáře a prezidenta Zemana ovlivňovat soudce.
„Pokud se týká jednání Sněmovny, já nevím, jestli ten bod podpoříme, nebo ne. Já si za sebe myslím, že ne. Budeme se o to bavit na klubu. Soudci jsou nezávislí, neměli by být ovlivněni ve svém rozhodování ani občanem, ani politikem, nikým. Na druhé straně když prezident řekne k nějaké věci názor, tak ho prostě řekne,“ prohlásil Faltýnek.
„Možná by bylo lepší, kdyby opozice přicházela s nějakými zákony pro naše lidi, zatím toho moc nevymysleli,“ uvedl šéf poslanců ANO. „Zaznamenal jsem vyjádření pana předsedy Chvojky, že by to projednal na půdě ústavně-právního výboru,“ odvolal se Faltýnek na šéfa poslanců ČSSD Jana Chvojku.
Svolání ústavně-právního výboru kvůli snaze o zasahování do práce soudů podpořil na Twitteru šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Pokud prezident Zeman skutecne nabizel soudci Baxovi, ze z neho udela sefa Ustavniho soudu v souvislosti s tim, ze ovlivni rozsudek, je to skandal a poruseni Ustavy, hrube zneuziti pravomoci a zasah do nezavislosti soudu. Pozadal jsem o svolani mimoradneho Ustavne pravniho vyboru
Gazdík dopředu nevzdává ani to, že by ANO nakonec mohlo mít jiný názor než Faltýnek, který chce radši projednávat zákony. „Přestože je pan premiér z pana prezidenta občas velmi vyděšený a nepůsobí jako premiér parlamentní demokracie, spíš jako premiér v nějakém poloprezidentském systému,“ řekl šéf hnutí STAN. Minimálně diskuse, kterou bude moci sledovat i veřejnost, je podle něj kvůli snaze Hradu ovlivňovat soudce nutná.
„S ohledem na závažná vyjádření některých představitelů justice jsem se po konzultaci s kolegy i z jiných politických stran rozhodl svolat na 23. ledna podvýbor pro justici, jemuž předsedám. Na jednání jsem pozval pány Josefa Baxu, Vratislava Mynáře a Vojtěcha Šimíčka, aby se k celé záležitosti mohli vyjádřit před příslušným orgánem Poslanecké sněmovny. Doufám, že tímto přispějeme k vyjasnění situace a k tomu, aby mohlo být Sněmovnou či jejími orgány přijato k celé záležitosti relevantní stanovisko,“ oznámil v pátek exministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.
„Nezávislost justice je základním kamenem právního státu, a proto je na místě, že se komunikací kancléře Mynáře se soudci bude ve středu zabývat podvýbor pro justici a soudní samosprávu. Jako jeho člen se jednání samozřejmě zúčastním,“ sdělil iDNES.cz šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
