Veřejnosti nepřístupný lánský zámek je bezmála sto let soukromým sídlem prezidentů. Kdysi tam odpočíval T. G. Masaryk, nyní v Lánech audience přijímá Miloš Zeman. MF DNES ale zjistila, že prezidentská obora začala pod vedením stíhaného šéfa, kterého osobně dosadil Zemanův kancléř Vratislav Mynář, plnit ještě jednu překvapivou funkci. Stal se z ní kamenolom.
Kauza Lány |
Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák totiž dle smluv, které redakce získala, za poslední roky prodal na 17 tisíc kubíků kamene vytěžených v Lánech. Tedy asi dva a půl tisíce plně naložených nákladních tater. A to firmě, kterou (stejně jako jeho) policisté už dříve obvinili z manipulace jiné zakázky v sídle prezidenta.
Stíhaný šéf Lán obviněné firmě přitom kámen podle zjištění redakce přiklepl podivuhodně výhodně – za méně než čtvrtinu běžné prodejní ceny. Za třicet tisíc tun zaplatila ani ne dva miliony korun.
Firma má k Balákovi blízko. Sponzorovala basketbalový klub ve Strakonicích, jemuž v minulosti šéfoval. Podobně jako další společnosti, které v Lánech získávají v posledních letech zakázky.
A to není vše. Organizace podřízená Hradu dokonce usiluje o to, aby úřady v Lánech povolily téměř pětihektarový lom. Uprostřed sto padesát let starého lesa by se tak těžil kámen na ploše větší, než je pražské Václavské náměstí. Navzdory tomu, že jde o chráněnou oblast a historickou památku.
Kde jsme vzali kámen? Za odpověď zaplaťte
Kde nyní bez odpovídajícího povolení vzal Balák ve veřejnosti nepřístupné oboře zhruba 30 tisíc tun kamene, které prodal, není zcela jasné. Kancléř Mynář otázky odklání na Baláka. A ten na novinářské dotazy odpovídat nechtěl.
„Ale pošlete dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odpovím obratem,“ sliboval šéf prezidentské obory. A reakce skutečně přišla. Žádost o úhradu 1 200 korun za čas, který vyhledáním informací ze „značného množství dokumentů“ v archivech lesní správy pracovníci obory stráví.
MF DNES se přitom ptala především na to, odkud pochází kámen, nebo jak Balák určil jeho prodejní cenu. Vycházet je možné alespoň ze dvou smluv, které má redakce k dispozici.
První smlouva měsíc po zásahu policie
Vloni totiž sice na konci června Baláka po zátahu v Lánech policisté obvinili z manipulace stamilionové zakázky na zpevnění břehů lánské vodní nádrže Klíčava, jenže kancléř Mynář ho ve funkci nechal s odůvodněním, že respektuje presumpci neviny. Měsíc poté už Balák podepsal první smlouvu na prodej deseti tisíc metrů krychlových kamene, které dle textu měly vzniknout při rozšiřování cesty právě kolem vodní nádrže.
„Evidenci odebraného množství kameniva povede pověřený zaměstnanec kupujícího,“ nechal dokonce Balák napsat do smlouvy, kterou uzavřel s firmou Energie stavební a báňská, jejíž manažer byl už v té době za Klíčavu také stíhaný. Ve smlouvě se mimo jiné naznačuje, že Energie využije kámen při budování druhé etapy zakázky, za kterou je stíhaný on i Balák.
Velmi přátelská cena
Zpevňování břehů vodní nádrže v uzavřené oboře, které je nyní pod drobnohledem elitních detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu, ovšem Mynář nechal letos v létě zastavit. Stalo se tak potom, co MF DNES upozornila na to, že z dřívějška existují posudky geologů, v nichž se píše, že vynaložit stamiliony na úpravu břehů ve veřejnosti nepřístupné oboře je zbytečný luxus.
Druhá podepsaná smlouva z konce letošního září tak už tvrdí, že dalších sedm tisíc krychlových metrů kamene Energie uplatní při opravách lesní cesty Výrovka. I tuto zakázku Balák stíhané společnosti přiklepl.
MF DNES se u Energie snažila zjistit, zda nakoupený kámen skutečně použila v Lánech. „Jako vlastník jej používáme ke stavebním účelům,“ uvedl ale jen obecně finanční ředitel Energie Milan Šubrt.
Cenu metru krychlového kamene Balák nechal ve smlouvě v registru smluv začernit. Redakce ale zjistila, že Energii kámen prodal za 117 korun za kubík. To je podle osloveného geologa, který v minulosti situaci ve veřejnosti nepřístupné oboře měl příležitost zkoumat, mimořádně málo. Za takové peníze se podle něj neprodává ani naprostý kamenný odpad.
„Vždyť i méně kvalitní kamenivo, které zbude po těžbě, se prodává za zhruba 400 korun za kubík,“ řekl muž, který si kvůli obavám ze msty nepřeje být jmenován.
Jeho názoru odpovídají i ceníky kamenolomů, které redakce prošla. Cena kamene nejhorší kvality skutečně začíná na 400 korunách za krychlový metr.
Kladno je proti
Plány Mynářova muže s kamenem z Lán ovšem těmito dvěma prodeji nekončí. Lesní správa Lány zároveň usiluje o to, aby blízká obec Běleč, do jejíhož katastru část obory spadá, změnila územní plán tak, aby se mohl v sídle prezidentů otevřít oficiální lom.
Když se začala záležitost zadrhávat, lesní správa si najala externího odborníka Dušana Vrágu. Tomu už předtím vyplatila sto tisíc za vypracování podkladů pro lom.
„Záměrem objednatele je dosáhnout sezónního obnovení dobývání kamene na břehu vodní nádrže Klíčava,“ píše se v následné smlouvě, která přisuzuje Vrágovi až tisíc korun za hodinu, když lom u příslušných úřadů prolobbuje.
Odbor životního prostředí města Kladna, který územní plán schvaluje, je ale ostře proti otevření lomu. Experti například rozporují, že projekt jde nazývat obnovením historické těžby.
„V prostoru se dříve nacházel pouze malý, jasně ohraničený lom otevřený jen pro potřeby stavby vodní nádrže Klíčava. Historický lom byl vytěžen při zabezpečovacích pracích (sanaci svahů) prováděných v posledních dvou letech,“ píše se ve stanovisku. Tam, kde Balák chce vytvořit lom, podle nich těžba kamene nikdy neprobíhala a je tam sto padesát let starý les ve velmi dobrém stavu. Dle dostupných dokumentů úředníkům vadí třeba i to, že Balák chce odstřelovat skály trhavinou uprostřed chráněné oblasti. A navíc by tatry naložené kamením jezdily přímo v ochranném pásmu nádrže na pitnou vodu pro Kladno.
Utracených 300 milionů a pak lom
Právě zabránit ohrožení zásobárny pitné vody byl přitom paradoxně v posledních dvou letech argument Hradu, proč je třeba do zpevnění břehů investovat více než 300 milionů korun v zakázkách, které dnes vyšetřuje policie.
V nejnovější aktualizaci územního plánu obce s dvěma stovkami obyvatel z loňského října tak kvůli zásadním námitkám úřadů lom není. Není ale vyloučeno, že se to v budoucnu změní.
„Hrad dokonce nabízel, že pokud se kvůli zapracování lomu do územního plánu jeho příprava opozdí, vzniklé náklady nám zaplatí,“ řekl MF DNES starosta Bělče Jiří Rohla s tím, že pokud se na něj lesní správa opět obrátí, záležitost obec zase otevře.
Úředníci si přitom dle dokumentace všimli, že organizace podřízená Hradu usiluje o lom velikosti 4,95 hektaru. Podle zákona přitom lom větší než pět hektarů musí projít procesem EIA zkoumající vliv na životní prostředí.
Nepomohla ani argumentace Lán, že kámen nechtějí prodávat, ale lomem zásobovat výhradně stavby v oboře. Například opravy lesních cest.
Precizně udržované lesní cesty
Stíhaný šéf Lán Balák přitom od svého nástupu po prvním zvolení Zemana prezidentem věnuje právě lesním cestám v uzavřeném areálu mimořádnou pozornost.
Práce projektovala firma Projekt IV, která se rovněž podílela na návrhu oprav, kvůli kterým nyní Baláka stíhá policie. A správa je v mnoha případech rozdělila na etapy, ale hodnota zakázek nepřesáhla šestimilionový limit, za kterým by už bylo třeba vypsat řádnou soutěž.
Například pracovníci strakonické firmy Znakon kromě toho, že sponzorovali místní basket vedený Balákem, v letech 2014 a 2016 dojížděli 150 kilometrů daleko spravovat polňačky do Lán. V součtu téměř za devět milionů korun.
