Kandidující kancléř? Otřesné a absurdní, hodnotí politologové Mynáře

  • 457
Prezidentský kancléř Vratislav Mynář se s velikou pravděpodobností objeví na kandidátce Strany práv občanů - Zemanovci v předčasných parlamentních volbách. Jeho kandidaturu nepřímo posvětil i prezident Miloš Zeman. Spojení kandidatury s kancléřským postem však politologové více či méně odsuzují.

Mynář se o své možné kandidatuře bavil se Zemanem v pátek a získal jeho povolení (více čtěte zde). V historii České republiky je to tak vůbec poprvé, co prezidentský kancléř uvažuje o poslaneckém postu. Kancelář prezidenta republiky doposud vystupovala jako striktně nadstranická a Zemanovo rozhodnutí je tak do jisté míry průlomové.

"Jakákoliv politická vázanost kancléře znedůvěryhodňuje a jeho úřad také, úřad se tím stává 'partajním úřadem' a to je podle mě naprosto špatně a v rozporu s politickou kulturou, kterou jsme dosud vyznávali," uvedl například někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček pro Českou televizi. Podle něj byl sektor státní správy a sektor volených zástupců vždy ostře oddělen. 

Přidává se k němu i další z Havlova týmu, Ivo Mathé. "Z pohledu lidí se to bude sdružovat a slučovat a to vůbec není dobré," řekl iDNES.cz Mathé, který na Hradě působil mezi lety 1999 až 2003 právě v roli kancléře. Mynář by podle něj neměl kandidovat už jen proto, že se to jednoduše nedělá. "Je to nevkusné," zhodnotil Mathé.  

Kancléřovo jednání není nelegální

"Je to takový pěkný důkaz toho, že strana SPOZ není vůbec nijak propojená s Hradem, nic jiného k tomu nemůžu říct," podotkl politolog Bohumil Doležal. Situaci označuje jedním slovem za "otřesnou".

Jiný politolog, Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu akademie věd, ji zase popisuje jako "absurdní". "Je poněkud zvláštní, když jeden z nejvyšších státních úředníků bude kandidovat ve volbách, navíc v parlamentních. Mělo by to být považováno alespoň za neetické," řekl iDNES.cz Lebeda. "Státní úředník má sloužit státu a má být apolitický," doplnil.

K tomuto názoru se přiklání i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Vysocí státní úředníci by se neměli přímo angažovat ve volebních kampaních jednotlivých politických stran. Pro mě je kancléř především vysoký státní úředník," prohlásil Sobotka.

Úřadující předseda ODS Martin Kuba si myslí, že pokud to budou voliči považovat za normální, měli by si vybírat právě oni. Vít Bárta z Věcí veřejných se necítí být kompetentním posuzovat to, kdo kde kandiduje a předseda komunistů Vojtěch Filip zase tvrdí, že "politické náklady za takové rozhodnutí ponese SPOZ sama".

Podle politologa Lebedy by pak jediným řešením, jak takové situaci předejít, bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. "Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," míní Lebeda. Pasivní volební právo podle něj nemají například vysocí státní úředníci ve Velké Británii. 

Mynář především chce, aby prezident netrpěl

Místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš iDNES.cz potvrdil, že nyní bude záležet pouze na rozhodnutí samotného Mynáře. To má padnout na zasedání stranického předsednictva ve čtvrtek příštího týdne. "Zatím není potvrzený žádný lídr, žádná kandidatura. Nabídli jsme panu Mynářovi, aby zvážil svou kandidaturu ve Zlínském kraji," sdělil Kruliš. Zdůraznil přitom, že nabídku na kandidaturu Mynář dostal jako občan, nikoliv jako kancléř.

I sám Mynář říká, že je občan a má stejná práva jako každý jiný. To ostatně jako hlavní argument uvedl i Zeman. "Jako kancléř by měl být nadstranický, ale jako občan má svá práva, jako každý jiný. A mimo jiné je i jeho právem kandidovat za tu stranu, kterou si zvolí," pronesl prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Kancléř ještě není rozhodnutý, zda kandidaturu a s ní i tuto výzvu přijme. "Muselo by se to udělat tak, aby prezident netrpěl," uzavřel Mynář.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video