Jak je to vlastně s námi: chceme se sdružovat a posilovat a ztrácet v moři, nebo oddělovat, odlišovat, oslabovat a udržet se v původním tvaru?
Tak otázka nezní, protože my chceme vždy a všude obojí najednou. Jsme-li v Rakousku-Uhersku, chceme se odtrhnout. Jsme-li odtrženi, chceme do sjednocené Evropy.
Sicílie tam už je. V Castemole, pár kilometrů od Taorminy, je bar s mnoha symboly plodnosti.
Okolo roku 1800 Castemola, která byla součástí Taorminy, velmi usilovala o nezávislost.
Její delegace tehdy zašla za starostou se žádostí o odtržení, ale se zlou se potázala: až vás bude aspoň 1000! Castemolané si to vryli do genů tak jako Bosňané otomanskou říši či Srbové bitvu na Kosově poli.
Uplynula staletí. V roce 1974 Castemola konečně magickou populační hranici prorazila: měla 1008 obyvatel. Toho roku se skutečně odtrhla od Taorminy!
Symboly plodnosti občanům připomínají, co je jejich povinností, aby o svou svobodu nepřišli. Hledím na ně a s mírem v duši prožívám svůj vzdálený předvolební den.
