náhledy
Na Zelený čtvrtek se konala každoroční večerní mše na památku Večeře páně. Letos ji celebroval arcibiskup Jan Graubner. Tradičně došlo na recitaci modlitby Otčenáš a zpěv Agnus Dei, podávání svátosti pod obojí, nebo na mytí nohou.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Večerní mše na památku Večeře páně se slaví ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Eucharistie je křesťanský obřad. Podstatou obřadu je rituální konzumace chlebu a vína, ve kterých jsou dle víry křesťanů přítomny tělo a krev Krista.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Tento způsob mše navazuje na středověkou tradici. Koná se na oltáři, který je oddělen od věřících zábradlím s klekátky. Užívá se většinou hostií, neboť forma použitého chleba nerozhoduje, rovněž ani barva a kvalita vína.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Pastor po prefaci pronáší slova ustanovení, během nichž žehná chléb a kalich znamením kříže. Následuje modlitba Otče náš a zpěv Agnus Dei, po kterém pastor podává svátost věřícím, klečícím okolo oltářního zábradlí.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie – říká se, že „Zvony odletěly do Říma“. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je v tomto období nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Jedním z dalších obřadů při tradiční mši je mytí nohou. Umytím nohou podle evangelií Ježíš začal poslední setkání se svými následovníky před svým zadržením. Rituál je symbolem skromnosti a pokory, protože mytí nohou byla „práce pro otroky“.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Kořen této praxe lze nalézt v pohostinských zvycích starověkých civilizací, zejména tam, kde byly hlavní obuví sandály. Hostitel poskytoval hostům vodu na mytí nohou, poskytoval sluhu, který by hostům umyl nohy, nebo dokonce hostům sám mytím nohou sloužil.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
V Českých zemích byla tato tradice mytí nohou zavedena za vlády Ferdinanda I. Habsburského roku 1528.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Na konci čtvrteční večerní mše se také odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné, vhodně k tomu upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Po mši se přenáší Nejsvětější svátost, což představuje posvěcený chléb, mimo oltář, ze kterého se sundávají rouch na znamení holého dřeva kříže.
Autor: Radek Vebr, MAFRA