ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jan Salač, MAFRA

Záškoláky by mohli řešit sociální pracovníci, ministerstvo práce má návod

  • 74
Záškoláctví by podle projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohli pomoci vyřešit školní sociální pracovníci. Ti by pracovali nejen s žáky, ale i s jejich rodinou. Absence by pomohlo odstranit také doprovázení dětí do škol nebo doučování. Vyplývá to z návrhů z projektu resortu, který chce rozvíjet nástroje na ochranu ohrožených dětí.

Experti na projektu pracovali tři a půl roku. Ministerský projekt o systémové přeměně péče o ohrožené děti začal v lednu 2016 a skončil v polovině loňska, práce trvala tři a půl roku. Zapojilo se do něj dvanáct krajů. Experti se na názor ptali i mladých od 16 do 22 let. Resort své výsledky v chystaných novelách nevyužil, místo nich plánuje odebírat rodinám záškoláků dávky na bydlení.

Podle skupiny odbornic, které na přípravě pracovali, v Česku chybí včasné řešení. „V čím ranějším stadiu se problém začne řešit, tím je obvykle řešení účinnější,“ uvedly autorky.

Moderní záškoláci chodí hrát hry do showroomů

Podle nich se stává, že učitelé nějakou dobu záškoláctví přehlížejí a příčiny nezjišťují. Řešení komplikuje roztříštěnost problematiky mezi resorty školství a práce. Školy většinou očekávají, že problém budou řešit sociální pracovníci z ochrany dětí (SPOD). Ti zas naopak čekají, že záležitost vyřeší škola. Autorky poukazují na to, že učitelé mají omezené možnosti zjišťovat situaci v rodině, sociální pracovníci zas neznají okolnosti a dění ve škole.

Ve školách pracovníci chybí, protože to není v zákoně

Pomoci by tak mohli sociální pracovníci přímo ve školách. Rozhodující pro zřízení pozice by byl výskyt záškoláctví a počty neomluvených hodin. 

„Pozice školního sociálního pracovníka či sociálního pedagoga není doposud legislativně ukotvena a zároveň je problematické získat prostředky na její zavedení a následné udržení ve škole,“ uvedl expertní tým. Dodal, že pokud někde ve školách sociální pracovníci či sociální pedagogové jsou, obvykle jejich pozice vznikla za peníze z EU.

Sociální pracovníky mají všechny školy v Německu, někde působí i vícečlenný tým. Zkušenosti ze zahraničí i z českých institucí ukázaly, že se osvědčilo také doučování a doprovázení dětí do škol. Udělování důtek či podmínečné a skutečné vyloučení ze školy autorky nedoporučují, odebírání dětí z rodin považují za nepřípustné.

Děti nechodí do školy? Strhneme vám dávky na bydlení

Ministryně práce za sociální demokracii Jana Maláčová navrhuje za záškoláctví škrtnout rodinám na půl roku dávky na bydlení. Několikrát zopakovala, že opatření má přimět rodiče, aby posílali potomky do škol a zajistili jim vzdělání a budoucnost. Už dřív ministryně řekla, že je ochotna debatovat i o jiných opatřeních, když s nimi někdo přijde. Dodala, že zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Zmínila také, že by v příštích letech chtěla v obcích zajistit systémově sociální práci a využít na ni peníze z EU. 

Pojďte do školy, prosí ředitelka v Chanově. Rodičům je to jedno

Podle šéfa Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka Maláčová „porcuje evropského medvěda, který ještě běhá po Bruselu“. O unijních dotacích pro příští roky se teprve jedná. Odebírání dávek na bydlení odmítají experti na sociální problematiku, organizace na pomoc lidem v tísni i někteří politici. Podle nich by rodiny bez podpory mohly o bydlení přijít, což by školní docházku dětí nezlepšilo.

Podle doporučení z projektu je nutné hledat co nejdřív příčiny záškoláctví. K nim může patřit šikana, nevhodně zvolený obor, neúměrné požadavky učitelů a jejich přístup, nadměrné trestání, nemoc či úmrtí v rodině, vytíženost či rozvod rodičů i jejich pohled na hodnotu vzdělání, vypočítal autorský tým. Školáci uvedli, že by uvítali, kdyby třídní věnovali dění ve třídě víc pozornosti a zájmu. Stěžovali si na nezáživnost učiva a výkladu, nedostatek partnerského dialogu s učiteli a také na málo respektu od pedagogů. Uvedli i příklady, kdy kantoři podporovali rasistické smýšlení spolužáků či ignorovali informace o šikaně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video