Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyby bylo potřeba, do několika hodin najedou do areálu nákladní vagony a pracovníci skladu začnou ihned nakládat potřebný materiál. Jak ale vysvětluje předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, tento materiál by byl až ten poslední, který by na poničené železniční tratě byl použit.
„Kdyby došlo k mimořádné události, jako byly například povodně v roce 2002 a Správa železnic si nemohla poradit svými silami, tak jsme poslední rezervou státu z hlediska obnovy železniční sítě,“ vysvětluje Švagr, proč se do těchto skladů, kterých je po republice několik, sahá až v případě naprosté nouze. Množství materiálu, které se v nich nachází, by mělo bez větších problémů vystačit k základní obnově železničních tratí.
„Z toho, co ve skladech máme, jsme schopni postavit základ, aby mohla železnice fungovat a vlaky jezdit. Co tu ale zatím nemáme, je zabezpečovací zařízení. Vývoj jde ovšem dopředu, a abychom byli schopni co nejrychleji železnici zprovoznit, tak je to samozřejmě i o technice 21. století,“ říká předseda SSHR. O nákupu jednotlivých částí pro provoz železnice uskladněných v těchto skladech rozhoduje ministerstvo dopravy podle svého krizového plánu.
Železniční mosty
Ve skladu Správy státních hmotných rezerv se kromě kolejnic, pražců a výhybek nachází i provizorní železniční mosty. V rozloženém stavu jich je ve skladu na Českolipsku necelá desítka. Vše je přehledně srovnané do „komínků“, předpisově popsané, stačí jen naložit na železniční vagony a poslat na potřebné místo. „Na jeden 66 metrů dlouhý provizorní most je potřeba kolem 12 železničních vagonů. A jen pro představu, tvoří ho až 8 tisíc dílů, od šroubků až po velké nosníky,“ popisuje složené díly Švagr. U každého mostu je i přehledná tabulka, kolik částí konstrukce obsahuje.
Stát do železničních zásob Správy státních hmotných rezerv sáhl naposledy v roce 2002. Byť by se mohlo zdát, že všechno tady jen bez povšimnutí roky leží, opak je pravdou. O všechny části mostů se tu každý den musí podle předpisů zaměstnanci starat. Vše totiž musí být neustále funkční a připravené k okamžitému použití.
„Každý díl musíte pravidelně opečovávat. To znamená neustále zjišťovat, že všechno funguje, hýbe se, jak má. Musíme proto pravidelně olejovat šrouby, natírat jednotlivé díly, dělat antikorozní ochranu a mnoho dalšího,“ říká předseda Správy státních hmotných rezerv.
Ihned vyrazí do terénu
Vyskladnění železničních zásob rozhodně není otázkou pár hodin. Jak totiž Švagr vysvětluje, vše má své přesné postupy a vyskladnění mostu zabere i několik dní. „Nemůžeme konstrukci uložit na vagon jen tak. Je potřeba znát správné rozložení váhy, abychom mohli díly správně upevnit, a aby se most během převozu neposunul nebo dokonce z vagonu nespadl.“
Na to všechno jsou ale zaměstnanci dobře připravení. Z areálu Správy státních hmotných rezerv most putuje na místo určení, kde už ho ale sestavují nejčastěji vojáci, případně specializovaná firma. Jakmile není most potřebný, je znovu rozebrán a navrácen do skladu, kde ho před uložením čeká důkladná očista, aby byl připraven k dalšímu použití.
Letošní povodně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji sice poničily řadu železničních tratí, do státních rezerv ale při jejich obnově nebylo potřeba sáhnout. Na rozdíl od mostů silničních. „V tuto chvíli ještě probíhá jejich instalace. Ke konci října jsme jich měli nainstalovaných třináct, dalších šest jich je v přípravě. Bavíme se o silničních mostech v celkové délce 300 metrů,“ uzavřel Švagr.