Radnice chtěla původně dům, dnes už spíše symbol nepřizpůsobivosti a výsledek zlodějiny, snížit a rekonstruovat. Bylo by to ale tak nákladné, že se městu vyplatí ho zbourat.
"Přišlo by to na sumu vyšší než 30 milionů korun, prostá demolice je nejméně třikrát levnější," uvedl mostecký primátor Vlastimil Vozka.
Zatím ještě není o zbourání domu definitivně rozhodnuto, podle primátora je to ale vysoce pravděpodobné. "Jde o složitou problematiku. Chtěli jsme na úpravy domů v Chanově a tamních veřejných prostranství získat dotaci z evropských fondů. Ty ale na demolici nepřispívají," upozornil Vozka.
Po osmi letech by šlo o demolici druhého zcela zničeného paneláku v Chanově, na sídlišti, které vyrostlo v druhé polovině sedmdesátých let jako "vzorový příklad" toho, jak se vládnoucí KSČ daří integrovat Romy do majoritní společnosti.
Už za několik let se ale Chanov stal spíš příkladem nepořádku a zmaru. Od poloviny devadesátých let jeho zcela průhledné zničené domy šokovaly téměř každého, kdo kolem čtvrti projel vlakem nebo po frekventované silnici I/13, která tudy vede mezi Mostem a Teplicemi.
V roce 2002 zmizel první z nich, tehdy známý blok 9. Těžká technika ho proměnila na drť, která později posloužila jako podklad pro silnice. Likvidace domu stála tehdy radnici 2,7 milionu korun. Sídliště Chanov ale nemusí čekat jen destrukce a likvidace.
Jelikož jde o takzvanou vyloučenou lokalitu, má šanci získat peníze na přeměnu některých méně zničených domů na ubytovny či domy s malometrážními byty. Vyplynulo to z jednání radnice a vládní Agentury pro sociální začleňování.
"Z bloku osm, který je asi z poloviny obydlený a kde je nyní 25 bytů, by mohlo vzniknout bydlení pro místní mládež - po přestavbě by tu mohlo být 36 malometrážních bytů. Z dalšího menšího paneláku by mohla být ubytovna pro sociálně slabé. Na to lze podle agentury získat až stoprocentní dotaci," sdělil náměstek primátora Jiří Kurcin.
