Když se lávka, která spojuje pražskou Tróju s Císařským ostrovem, 2. prosince 2017 zřítila, zraněni byli celkem čtyři lidé. Dva muži ve věku 34 a 43 let vyvázli s lehkými poraněními, třiašedesátiletá žena a o tři roky mladší muž dopadli mnohem hůř. Zranění muže byla dokonce natolik vážná, že musel být uveden do umělého spánku a byl připojen na plicní ventilaci.
„Ponesu si trvalá zdravotní omezení a na odškodné stále čekáme,“ řekl pro iDNES.cz pan Petr, jedna z obětí pádu most. K celé situaci se už více vyjadřovat nechtěl a přál si, aby jeho celé jméno zůstalo v anonymitě. Peníze přitom nejsou jen bolestným, ale také částečným uhrazením nákladů, které jsou s dlouhodobou léčbou spojené.
„Magistrát už dříve poslal lidem, kteří byli při pádu lávky zraněni, 50 tisíc korun,“ uvedl tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Šlo o dar, který byl pro oběti neštěstí speciálně schválen. Hlavní část peněz by měli poškození získat z pojistného Technické správy komunikací.
„Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. jedná s pojišťovnou Kooperativa, která ji zastupuje, aby odškodnění bylo možné vyplatit poškozeným před ukončením šetření Policie ČR,“ uvedla tisková mluvčí TSK Barbora Lišková. Kdy poškození peníze dostanou tedy zatím není jasné.
„Mohu potvrdit, že jednání s TSK probíhají. Jakmile se prokáže odpovědnost TSK za způsobenou škodu, pojistné plnění poškozeným okamžitě vyplatíme,“ řekl tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Místo mostu přívoz
Původním plánem magistrátu bylo vybudovat provizorní, 3,5 metru širokou lávku z dřevěných fošen. Záměr se ale nelíbil radnici Prahy 7, projekt byl proto přepracován a v říjnu jej město předalo k vyřízení státní správě. „Podání žádosti o vydání stavebního povolení předpokládáme po získání všech stanovisek orgánů státní správy na začátku ledna 2019,“ uvedl Hofman.
Provizorní lávka by měla mít životnost třicet let. Do budoucna se počítá s výběrovým řízením na vybudování kompletně nového přemostění. Zatím tak dopravu přes řeku zajišťuje pouze přívoz.
„Přívoz bude fungovat do té doby, než na místě bude lávka,“ říká tiskový mluvčí Ropidu Filip Drápal. Vysvětluje, že plavební podmínky nejsou na místě optimální a proto není důvod lodě na Vltavě v tomto úseku provozovat i po vybudování nového přemostění.
Původní loď s kapacitou třiceti lidí byla nahrazena větším strojem do kterého se vejde sto pasažérů. Ropid tak reagoval na vysoký provoz, který na přívozu panoval hlavně na jaře a v létě. Podle odhadů by do konce roku mohl počet přepravených cestujících na této lince být až 300 000 lidí. Náklady na provoz přívozu s označením P8 se za rok vyšplhaly na 4,9 milionů korun.
Problémy s mosty se jen tak nevyřeší
„Libeňský most je už dostatečně známé téma, ale už se tolik neví, že důkladně monitorujeme a sledujeme také stav Hlávkova mostu, mostu Legií, i Palackého mostu. Ty bude potřeba v nejbližších letech také zásadně opravit,“ říká Lišková.
Kontrolování stavu mostů probíhá ve třech stupních, nejvyšším stupněm je takzvaná diagnostika. Jedná se o nákladný proces, který může stát až několik desítek milionů korun a typicky je prováděn u staveb, které už nejsou v dobrém technickém stavu. „Diagnostiku připravujeme také pro Lanový a Barrandovský most,“ doplnila Lišková.
Podle TSK mají sledované mosty jeden společný jmenovatel a tím je konstrukce z přepjatého betonu. Tento typ se při budování mostů běžně používá, ocelová konstrukce je zapuštěná do betonu, pod kterým může korodovat. Odhalit problém včas tak může být ošemetné, protože na ocelovou část není vidět. Problém netrápí pouze hlavní město. Stejná technologie byla použita například u lávky v Nymburce, která musela být stržena letos v létě.
