Do malého Fordu, ve kterém pětice jela domů, vlétla z boku v plné rychlosti dodávka (více o nehodě čtěte zde).
Lékaři dávali sedmnáctileté gymnazistce pouze pětiprocentní šanci na přežití. Tak vážná zranění hlavy, hrudníku, pánve a břicha utrpěla.
Stalo se ale něco, co překvapilo i odborníky. Obětavému personálu z oddělení dlouhodobé intenzivní péče Nemocnice v Ostrově se podařilo Moniku často i velmi netradičními metodami probudit z kómatu a léčit tak, že Vánoce stráví dívka doma.
"Dnes je to normální zdravá holka. Mentálně se vrátila do stavu před nehodou," řekla primářka Ivana Jarošová z ostrovské nemocnice.
Doktoři netušili, jestli se Monika připojená k přístrojům vůbec z bezvědomí probere. Oddělení se ale specializuje na kriticky nemocné lidi po vážných úrazech, nehodách a nemocech, pro které už není na ARO místo. Dlouhé týdny a měsíce se lékaři snaží pacienty budit a cvičit s nimi.
Věděli, že Monika ráda poslouchá Marilyn Monroe a její písničky jí proto začali pouštět a broukat si je u jejího lůžka. Do úst jí vkládali čokoládu a kostky zmrzlé coca coly. To jí před bouračkou chutnalo. Obnovil se tím její polykací a žvýkací reflex.
Poslední rok a půl si Monika téměř nepamatuje. Důsledek vážného poranění mozku. Paměť se jí ale postupně vrací, stejně jako řeč, chuť nebo hmat.
"Výborně ovládá anglický jazyk a teď už dokonce péruje mé lékaře ve výslovnosti a gramatice. S angličtinou jsme ji zlobili hodně, to byly dojemné chvíle. Dnes už věřím, že se uskuteční její velký sen studovat v Americe," míní Jarošová.
Otec Štefan Jantoš si dceru kvůli "porouchané" paměti i dobírá. "Výhodou je, že si může pouštět filmy, které už viděla. Nepamatuje si, že má nový mobil. A nepamatuje si Archimedův zákon, i když se jí líbilo moje vysvětlení o anorektičce ponořené do vany."
Už zase má v očích jiskru, raduje se otec
Jak velký kontrast oproti stavu po 12. srpnu. Místo nehody se čtyřmi mrtvými a třemi těžce zraněnými připomínalo scénu z filmu Quentina Tarantina. "Věřil jsem pořád, ale bylo to příšerné zoufalství, bolest, bezmoc," ohlíží se Štefan Jantoš.
V rozhovoru několikrát děkuje lékařům v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Ostrově. "Ostrovské oddělení má opravdu velké srdce." Do nemocnice za dcerou chodil každý den. A v jejích očích konečně vidí jiskru. Že si ji mohl přivézt na svátky domů, považuje za nejhezčí vánoční dárek.
Moniku čekají v příštích měsících rehabilitace a znovu rehabilitace. Zkouší chodit i po schodech. "Prognóza je dobrá. Má velkou šanci, že se vrátí k normálnímu životu. Od září by mohla jít do školy. Uvidíme, jestli bude na Gymnáziu v Chodově stíhat," přemýšlí Štefan Jantoš.
Ředitelka gymnázia Martina Fenclová studentce vzkázala, že jí všichni drží palce. A že škola udělá maximum, aby se dívka mohla vrátit.
Monika trvale přišla o periferní vidění levého oka
Otci trochu dělá starost Moničina omezená hybnost pravé ruky a to, jestli se bude muset učit psát levou. Lékaři věří, že paži rozcvičí. Jediným trvalým následkem zřejmě zůstane výpadek periferního vidění levého oka. "Lidé s tímto postižením ale mohou klidně řídit auto," ujišťuje Ivana Jarošová.
Specialisté s úžasem sledovali, jak se stav pacientky ze dne na den zlepšuje. Měli ale zároveň obavy, že se pokrok zastaví.
"Protože postižení mozku bylo velké a na více místech. Ukazuje se, jak je mozek mladých lidí obrovsky plastický. Při rehabilitaci Monika famózně rozkvétala. Je to zásluha celého týmu, včetně internistů, chirurgů, psychiatrů," líčí primářka.
Oceňuje také dívčinu vůli, jak bojovala s bolestí a se stavy úzkosti. "Špatně komunikovala. Nejdřív jednoslovně, pak si pletla slova. Když jsme jí vytáhli trubičku z krku a ona po šesti dnech začala mluvit, byla to paráda."
Poslední dny už Štefan Jantoš na dceři viděl, jak se nemůže dočkat, až ji z nemocnice pustí domů. Těší se prý třeba na oblíbené nakupování, chce si doplnit šatník.
Baví ji hudba, angličtina, ráda chodila plavat, cvičit, v čajovně klábosila s kamarády. "Klasická blondýna. Tvrdě ale zjistila, že život není peříčko," poznamenal otec.
