Němci, kteří pravici nezvedli. První koncentrační tábory vznikaly pro ně

  9:20aktualizováno  9:20
Po podepsání mnichovské dohody na konci září 1938 neutíkali z pohraničí jen Češi, ale i tisíce sudetských Němců – antifašistů. Byla mezi nimi také Elisabeth Morche a jejích šest synů, původem ze Stvolínek nedaleko České Lípy. Rodina byla radikálně levicově orientovaná a všichni její příslušníci věděli, co by je po připojení Sudet k Říši od nacistů čekalo.

Německé jednotky 3. roty pěšího pluku překračují státní hranici u obce Bobr na Trutnovsku. | foto: Převzato z publikace Sudety 1938, Praha 2013.

Právě pro německé komunisty totiž od roku 1933 stavěli nacisté první koncentrační tábory.

DOKUMENT: Přečtěte si text mnichovské dohody podepsané před 80 lety

Manžel Elisabeth padl v rakouské uniformě na italské frontě. Mladá vdova se musela odstěhovat za rodiči do saské Pirny. Živila se jako tovární dělnice. Poválečná bída a hlad její syny přivedly do řad komunistické mládeže, a tak se stali i prvními aktivními účastníky střetů s nacisty. 

Věznění a perzekuce je v polovině 30. let přiměly k návratu do Československa, jehož byli občany. Rodina se usadila v obci Tisá nedaleko Děčína. A zatímco v Čechách žili normální život, bratři pokračovali za hranicemi v odboji proti nacistům.

Na drážďanském gestapu tloustl spis, který na ně tajná policie vedla. A po Mnichovu tak bylo jasné, že musí utéct. Cesta většiny bratrů vedla přes Polsko do československé zahraniční armády. Dva z nich v boji padli. Jejich příběh nedávno připomněl historik ústeckého muzea Martin Krsek v knize Neznámí hrdinové mluvili i německy.

Fotogalerie

Příběh rodiny Morche není zdaleka jediný. Přestože z filmových záběrů a fotografií z roku 1938 to vypadá, že všichni Němci v pohraničí vítali Adolfa Hitlera, našli se i tací, kteří nacismus a rozbití Československa odmítali.

Prohitlerovská Sudetoněmecká strana Konrada Henleina získala tehdy v komunálních volbách 90 procent odevzdaných hlasů českých Němců.

Jenže vedle viditelného nadšení panovala podle Krska také atmosféra zastrašování oponentů, a to často brutálními způsoby. Únosy a vraždy antifašistů nevyjímaje. „Přesto dokázalo do poslední chvíle aktivně vzdorovat asi 10 až 15 procent příslušníků třímilionové německé menšiny,“ vypočítává Krsek.

Mezi nejpočetnější odpůrce patřili právě levicově orientovaní sudetští Němci. Jen členů německé sociálně demokratické a komunistické strany a jejich odborů – tedy úhlavních nepřátel nacistů – bylo 300 tisíc. „Henlein ve svých projevech sliboval, že každého odpůrce zavře, až zčerná,“ připomíná Krsek.

Mobilizace a Mnichov 1938

V posledních týdnech, kdy republika už mnohdy nedokázala držet kontrolu nad pohraničními oblastmi, čelili tito lidé otevřeným a nezřídka i ozbrojeným útokům. Bránili se vlastními ozbrojenými oddíly tzv. Republikanische Wehr (Obrana republiky). Zejména její příslušníci pak s rodinami prchali před postupujícími německými jednotkami. Opouštěli své domovy v pohraničí stejně jako statisíce Čechů.

„Bylo jich asi 30 tisíc. Bohužel československé bezpečnostní orgány jich záhy mnoho ‚vrátily‘ přímo do chřtánu nacistů,“ upozorňuje historik Krsek.

Němci v Československu a mnichovská dohoda

  • Z 13 milionů obyvatel meziválečného Československa patřily k německé menšině tři miliony lidí.
  • Česko-německé vztahy byly konfrontační už od 19. století, kdy začal ve společnosti narůstat nacionalismus. Po skončení první světové války požadovali čeští Němci připojení území s německým osídlením k německému Rakousku nebo k Německu. Češi naopak chtěli, aby se česko-německé vztahy vyřešily jako vnitrostátní problém v rámci nově vzniklého Československa.
  • Velká hospodářská krize ve 30. letech zasáhla pohraničí mnohem více než české vnitrozemí. Špatná hospodářská situace a prudký nárůst nezaměstnanosti až na 30 procent se výrazně projevily i tím, že většina Němců začala sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představovala Sudetendeutsche Partei (SdP) Konrada Henleina.
  • Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti československé vládě a stupňoval své požadavky na odstoupení pohraničí Německu.
  • Bezprostřední ohrožení Československa nacistickým Německem vedlo v roce 1938 k vyhlášení dvou mobilizací – částečné mobilizace v květnu 1938 a všeobecné mobilizace v září 1938.
  • Mobilizaci ukončilo uzavření mnichovské dohody mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií – pohraniční území Československo postoupilo Německu. Dojednána byla přesně před 80 lety, 29. září 1938.
  • Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání přizváni nebyli.

Mezi Němci, kteří se postavili na odpor, byli i katoličtí duchovní, figurovali mezi nimi někteří šlechtici, ale i obyčejní lidé jinak politicky neangažovaní.

Za pomoc šikana státu

Mezi šlechtici je známá postava pražského lékaře Joachima Zedtwitze, původem ze starého rodu z Ašska. Přítel spisovatelky Mileny Jesenské pomáhal všem ohroženým dostat se z hroutícího se Československa. Za pomoc židovským spoluobčanům byl dokonce později dekorován titulem „Spravedlivý mezi národy“.

Jeho další osud připomíná i osudy ostatních Němců. Po válce hrabě Zedtwitz usiloval o přiznání československého občanství, ale toho se nedočkal.

„V poválečné atmosféře protiněmeckých nálad čelili všichni bohužel zneuznání svých zásluh, každodennímu šikanování a většinou i přímé perzekuci ze strany státu,“ popisuje Krsek.

Status antifašisty, který Němce chránil před odsunem, získalo 150 tisíc lidí, tedy sotva polovina odpůrců z roku 1938. Ani to je neuchránilo před konfiskací majetku a ztrátou občanství. 

„Když k tomu připočteme likvidaci německojazyčného školství, kultury, pochopíme, proč se v rámci tzv. antifaodsunů rozhodlo z Československa dobrovolně v prvních poválečných letech vystěhovat 100 tisíc lidí,“ dodává Krsek. Další je následovali a v roce 1949 žilo v Československu už jen šest tisíc držitelů průkazu německého antifašisty, tedy jen čtyři procenta z původního počtu.

Autor:

V Novém Jičíně vítaly wehrmacht slavobrány. Zábor zachytily barevné snímky

Vítáme vojáky práce a míru! Tak zní nápis na jedné ze tří slavobrán na cestě,...

Seriál Přesně osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy do většinově německého Nového Jičína přijel na...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

VIDEO Seriál Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou...

Ze zámku čněly kulomety, armáda mohla z Račic řídit odpor vůči Hitlerovi

Hlavní štáb československé armády v zámku v Račicích nenašel zrovna nenápadné a...

VIDEO Seriál Pokud by se na přelomu září a října roku 1938 Československo vzepřelo mnichovskému diktátu a šlo do...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Naše letectvo by nemělo šanci. Československé bombardéry v roce 1938

Mělo by naše vojenské letectvo šanci?

VIDEO Je výhodnější vyrábět vojenská letadla ze dřeva, nebo hliníku? Jsou jednoplošníky lepší? Najít...

Naše těžké bombardéry byly mizerné, ale jejich osádky k boji odhodlané

Bombardér Aero MB.200

Nejtěžšími stroji československého letectva byly v září 1938 bombardéry Aero MB.200, které patřily...

Ze stínu české touhy po moci. Jak německé vojsko „osvobodilo Sudety“

Vojenská přehlídka ve Volarech, vlevo v autě stojí generálporučík Hartmann.

Německá vojska překročila československou hranici a postupují k hranicím území postoupeného...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Drsná vražda čerpadlářky. Postřelili ji skrz dveře a nechali vykrvácet

Čerpací stanice u Nelahozevsi ve středních Čechách je po vraždě opět v provozu....

Čerpadlářka, kterou zabili v prosinci na benzince v Nelahozevsi dosud neznámí pachatelé, se podle zjištění MF DNES...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Aktivisté zůstávají uvnitř Kliniky, exekutor proto vyklízení odložil

Aktivisté z Kliniky na pražském Žižkově neopustili budovu ani po uplynutí...

Správa železniční dopravní cesty s pomocí exekutora začala vyklízet Kliniku na pražském Žižkově, kterou protiprávně...

Další z rubriky

Sbírka pro děti horníků zabitých výbuchem vynesla přes čtyři miliony

Lidé nosí svíčky ke vchodu dolu Stonava sever na Karvinsku, kde došlo k...

Na účet Spolku svatá Barbora poslali lidé 4 051 361 korun. Peníze jsou pro děti obětí nedávné tragédie ve Stonavě na...

Potřebuje nový obličej. V Česku nejsou zkušenosti, pojišťovna nepomůže

Pomoc se pokouší najít v zahraničí (14. ledna 2018).

Mirka Dobešová v dětství porazila rakovinu. Z boje o život si mimo jiné odnesla titanovou mřížku, která jí podpírá oko....

Nejistota je nepříjemná, řekl Babiš. EU musí počkat na další kroky Británie

Premiér Andrej Babiš při rozhovoru pro iDNES.cz (20. prosince 2018)

Nejistota je nepříjemná, Evropská unie teď musí počkat na další postup Británie. Před zahájením svého programu návštěvy...

Najdete na iDNES.cz