Němci, kteří pravici nezvedli. První koncentrační tábory vznikaly pro ně

  9:20aktualizováno  9:20
Po podepsání mnichovské dohody na konci září 1938 neutíkali z pohraničí jen Češi, ale i tisíce sudetských Němců – antifašistů. Byla mezi nimi také Elisabeth Morche a jejích šest synů, původem ze Stvolínek nedaleko České Lípy. Rodina byla radikálně levicově orientovaná a všichni její příslušníci věděli, co by je po připojení Sudet k Říši od nacistů čekalo.

Německé jednotky 3. roty pěšího pluku překračují státní hranici u obce Bobr na Trutnovsku. | foto: Převzato z publikace Sudety 1938, Praha 2013.

Právě pro německé komunisty totiž od roku 1933 stavěli nacisté první koncentrační tábory.

DOKUMENT: Přečtěte si text mnichovské dohody podepsané před 80 lety

Manžel Elisabeth padl v rakouské uniformě na italské frontě. Mladá vdova se musela odstěhovat za rodiči do saské Pirny. Živila se jako tovární dělnice. Poválečná bída a hlad její syny přivedly do řad komunistické mládeže, a tak se stali i prvními aktivními účastníky střetů s nacisty. 

Věznění a perzekuce je v polovině 30. let přiměly k návratu do Československa, jehož byli občany. Rodina se usadila v obci Tisá nedaleko Děčína. A zatímco v Čechách žili normální život, bratři pokračovali za hranicemi v odboji proti nacistům.

Na drážďanském gestapu tloustl spis, který na ně tajná policie vedla. A po Mnichovu tak bylo jasné, že musí utéct. Cesta většiny bratrů vedla přes Polsko do československé zahraniční armády. Dva z nich v boji padli. Jejich příběh nedávno připomněl historik ústeckého muzea Martin Krsek v knize Neznámí hrdinové mluvili i německy.

Fotogalerie

Příběh rodiny Morche není zdaleka jediný. Přestože z filmových záběrů a fotografií z roku 1938 to vypadá, že všichni Němci v pohraničí vítali Adolfa Hitlera, našli se i tací, kteří nacismus a rozbití Československa odmítali.

Prohitlerovská Sudetoněmecká strana Konrada Henleina získala tehdy v komunálních volbách 90 procent odevzdaných hlasů českých Němců.

Jenže vedle viditelného nadšení panovala podle Krska také atmosféra zastrašování oponentů, a to často brutálními způsoby. Únosy a vraždy antifašistů nevyjímaje. „Přesto dokázalo do poslední chvíle aktivně vzdorovat asi 10 až 15 procent příslušníků třímilionové německé menšiny,“ vypočítává Krsek.

Mezi nejpočetnější odpůrce patřili právě levicově orientovaní sudetští Němci. Jen členů německé sociálně demokratické a komunistické strany a jejich odborů – tedy úhlavních nepřátel nacistů – bylo 300 tisíc. „Henlein ve svých projevech sliboval, že každého odpůrce zavře, až zčerná,“ připomíná Krsek.

Mobilizace a Mnichov 1938

V posledních týdnech, kdy republika už mnohdy nedokázala držet kontrolu nad pohraničními oblastmi, čelili tito lidé otevřeným a nezřídka i ozbrojeným útokům. Bránili se vlastními ozbrojenými oddíly tzv. Republikanische Wehr (Obrana republiky). Zejména její příslušníci pak s rodinami prchali před postupujícími německými jednotkami. Opouštěli své domovy v pohraničí stejně jako statisíce Čechů.

„Bylo jich asi 30 tisíc. Bohužel československé bezpečnostní orgány jich záhy mnoho ‚vrátily‘ přímo do chřtánu nacistů,“ upozorňuje historik Krsek.

Němci v Československu a mnichovská dohoda

  • Z 13 milionů obyvatel meziválečného Československa patřily k německé menšině tři miliony lidí.
  • Česko-německé vztahy byly konfrontační už od 19. století, kdy začal ve společnosti narůstat nacionalismus. Po skončení první světové války požadovali čeští Němci připojení území s německým osídlením k německému Rakousku nebo k Německu. Češi naopak chtěli, aby se česko-německé vztahy vyřešily jako vnitrostátní problém v rámci nově vzniklého Československa.
  • Velká hospodářská krize ve 30. letech zasáhla pohraničí mnohem více než české vnitrozemí. Špatná hospodářská situace a prudký nárůst nezaměstnanosti až na 30 procent se výrazně projevily i tím, že většina Němců začala sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představovala Sudetendeutsche Partei (SdP) Konrada Henleina.
  • Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti československé vládě a stupňoval své požadavky na odstoupení pohraničí Německu.
  • Bezprostřední ohrožení Československa nacistickým Německem vedlo v roce 1938 k vyhlášení dvou mobilizací – částečné mobilizace v květnu 1938 a všeobecné mobilizace v září 1938.
  • Mobilizaci ukončilo uzavření mnichovské dohody mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií – pohraniční území Československo postoupilo Německu. Dojednána byla přesně před 80 lety, 29. září 1938.
  • Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání přizváni nebyli.

Mezi Němci, kteří se postavili na odpor, byli i katoličtí duchovní, figurovali mezi nimi někteří šlechtici, ale i obyčejní lidé jinak politicky neangažovaní.

Za pomoc šikana státu

Mezi šlechtici je známá postava pražského lékaře Joachima Zedtwitze, původem ze starého rodu z Ašska. Přítel spisovatelky Mileny Jesenské pomáhal všem ohroženým dostat se z hroutícího se Československa. Za pomoc židovským spoluobčanům byl dokonce později dekorován titulem „Spravedlivý mezi národy“.

Jeho další osud připomíná i osudy ostatních Němců. Po válce hrabě Zedtwitz usiloval o přiznání československého občanství, ale toho se nedočkal.

„V poválečné atmosféře protiněmeckých nálad čelili všichni bohužel zneuznání svých zásluh, každodennímu šikanování a většinou i přímé perzekuci ze strany státu,“ popisuje Krsek.

Status antifašisty, který Němce chránil před odsunem, získalo 150 tisíc lidí, tedy sotva polovina odpůrců z roku 1938. Ani to je neuchránilo před konfiskací majetku a ztrátou občanství. 

„Když k tomu připočteme likvidaci německojazyčného školství, kultury, pochopíme, proč se v rámci tzv. antifaodsunů rozhodlo z Československa dobrovolně v prvních poválečných letech vystěhovat 100 tisíc lidí,“ dodává Krsek. Další je následovali a v roce 1949 žilo v Československu už jen šest tisíc držitelů průkazu německého antifašisty, tedy jen čtyři procenta z původního počtu.

Autor:

V Novém Jičíně vítaly wehrmacht slavobrány. Zábor zachytily barevné snímky

Vítáme vojáky práce a míru! Tak zní nápis na jedné ze tří slavobrán na cestě,...

Seriál Přesně osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy do většinově německého Nového Jičína přijel na...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

VIDEO Seriál Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou...

Ze zámku čněly kulomety, armáda mohla z Račic řídit odpor vůči Hitlerovi

Hlavní štáb československé armády v zámku v Račicích nenašel zrovna nenápadné a...

VIDEO Seriál Pokud by se na přelomu září a října roku 1938 Československo vzepřelo mnichovskému diktátu a šlo do...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Naše letectvo by nemělo šanci. Československé bombardéry v roce 1938

Mělo by naše vojenské letectvo šanci?

VIDEO Je výhodnější vyrábět vojenská letadla ze dřeva, nebo hliníku? Jsou jednoplošníky lepší? Najít...

Druhý život K. H. Máchy, exhumace se stala symbolem národního uvědomění

Součástí převozu do Prahy byla také antropologická expertíza a rekonstrukce...

Seriál Z Litoměřic do Prahy byly 1. října 1938 dopraveny ostatky básníka Karla Hanka Máchy. Stalo se tak...

Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa

Československá veřejnost demonstruje v září 1938 odhodlání k obraně vlasti.

Přesně před osmdesáti lety byla podepsána mnichovská dohoda. Události, které nám mohou přinést...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

Ilustrační snímek

Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce....

Islám v pařížské MHD. Řidič nevpustil do autobusu ženu v minisukni

Autobus MHD v Paříži

„Napřed se pořádně obleč!“ zasyčel od volantu řidič s hustým vousem na zkoprnělou ženu, která v noční Paříži čekala...

Další z rubriky

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Vláda dá víc peněz na vědu. Návrh počítá s navýšením o jednu miliardu

Premiér Andrej Babiš uvedl do funkce ministra průmyslu a obchodu Karla...

Rozpočet určený pro výzkum, vývoj a inovace vzroste v příštím roce o jednu miliardu na celkových 37 miliard korun. Na...

Ruinu, která poškodila dům sousední rodině, bourá bagr na obecní náklady

Demolice částečně zříceného domu ve Zborovicích.

Do ruiny domu na Kroměřížsku, který svým víkendovým pádem poškodil sousední obydlí rodiny se třemi dětmi, už se...

Najdete na iDNES.cz