„Vím, že ve škole dostává jogurty nebo mléko v krabičce,“ říká Jitka Říhová, maminka žáka 2. třídy základní školy z Prahy. „Tvrdí, že to většinou sní nebo vypije ve třídě, ale já bych na to tedy moc nesázela,“ dodává ještě. Nosit domů nesnědené mléčné svačinky, které jsou zdarma, mu zakázala. Už se totiž stalo, že jogurt skončil v aktovce promíchaný s učebnicemi.
Není první a zřejmě ani poslední, kdo se na projekt dotovaného mléka dívá s jistou mírou pochybností. Ten letos slaví 20 let existence.
Podpis pod vládní nařízení, kterým se převedlo 9,7 milionu korun z Pozemkového fondu na účet ministerstva zemědělství, připojil v červnu 1999 tehdejší premiér Miloš Zeman. Byly určeny na uhrazení dotací od září do prosince téhož roku.
Dotované mléko bylo určeno pro prvňáky a druháky, stát přidal na každé čtvrtlitrové balení mléka tři koruny, tedy zhruba polovinu ceny. Zbytek dopláceli rodiče. Požadavky na dodavatele byly velmi stručné – museli být schopní dodat tolik krabiček, aby se dostalo na všechny. A školní mléko se stalo národní prioritou.
„Nikdy se nejednalo o řešení přebytků. Poměr podporovaných výrobků k mlékárenské výrobě těchto produktů nikdy nepředstavoval ani jedno procento,“ říká tiskový mluvčí Vojtěch Bílý. Pravda ale je, že trh s mlékem na tom nebyl v době, kdy Zeman dotace na školní mléko podepsal, zrovna nejlépe.
Mléko v číslech
|
Během pár let už se mléko dodávalo žákům všech ročníků, s příliš velkým úspěchem se ale nesetkalo. Počet škol i dětí rychle klesal.
„Ne všichni rodiče chtěli doplácet,“ vypráví tehdejší učitelka Miroslava Čermáková. Pro ni to znamenalo spoustu administrativy, stěžovala si prý i uklízečka. „Nevím o tom, že by se některý ze dnů, kdy přišlo mléko, obešel bez nehod,“ dodává.
Za mléčné svačiny přes 300 milionů ročně
Rozpaky škol ilustrují i statistiky. „Zatímco na konci roku 2003 bylo do programu školní mléko zapojeno 3 168 škol a využívalo jej 40,5 procenta žáků, v červnu 2004 to již bylo jen 1 986 škol a 10,3 procenta žáků,“ říká Vojtěch Bílý.
Ve školním roce 2003/2004 stát na dotacích vyplatil přes 50 milionů korun. Největší propad zájmu zaznamenal projekt v roce 2008, kdy vláda Mirka Topolánka přestala vyplácet dotace ze státního rozpočtu s tím, že uspoří v krizi 60 milionů korun. Zůstala jen evropská dotace na podporu školního mléka, kterou Česko dostávalo od roku 2004. Místo poloviny tak z roku na rok dotace pokryla jen 8 až 15 procent ceny. Už po roce však stát příspěvky obnovil.
Po letech, kdy projekt stagnoval, dostal na jaře 2017 novou finanční injekci. Zatímco dříve museli rodiče doplácet, nyní dostávají děti neochucené mléko, sýry či jogurty zdarma.
Mléko do škol? Část svačinek neplní pamlskovou vyhlášku, z nabídky zmizí |
V loňském školním roce tak podle Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace vyplácí, bylo v projektu zapojeno přes 920 tisíc dětí, což jsou prakticky všichni žáci základních škol. Jedenácti dodavatelům, kteří prošli konkurzem, stát na dotacích vyplatil 259 milionů korun, z toho 211 korun z národního rozpočtu.
Výhrady učitelů se ale podobají těm, které měli jejich kolegové před 20 lety. Že ne všechny výrobky se zkrátka spotřebují. „Měsíčně 1 200 plastových kelímků od mléka nebo jogurtu, 600 plastových vaniček od žervé, 1 800 hliníkových víček. Ze třídy mléko vypije zhruba třetina. V zimě jsme měli mléko mezi okny, teď je po dopoledni v rozhicované třídě na vyhození,“ okomentovala školní realitu učitelka ze školy o 600 žácích v diskusi na webu Hlídací pes.
Měl by stát školákům rozdávat mléčné výrobky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 28. června 2019. Anketa je uzavřena.
