„Kráva mléko nedává, lidé jí ho berou. To, že tele volá mámu, na to všichni se*ou. Až produkce mléka klesne, kráva na jatka se vezme,“ zní jeden z řady kritických příspěvků, který dostal nejvíce „lajků“, téměř 3,5 tisíce.
Mlékárna však jako vítězné vybrala docela jiné básně. „Sotva ráno slunce vstane, otevře mi máma dlaně, v nichž se tulí jogurt bílý, co tříbí mysl a tělo sílí. Ve znaku kunínské domečky, pro holčičky i chlapečky.“
Jeden z vítězů dle mlékárnySotva ráno slunce vstane, Ve znaku kunínské domečky, |
Tak zní například jeden z oceněných příspěvků. Několik dalších básníků, kteří vyhráli sportovní lahev a prostírání, rýmovalo v podobném duchu.
Kunín po vyhlášení vítězů sklidil smršť negativních reakcí, neboť oceněné básně si dostaly na rozdíl od těch kritických jen minimum „lajků“. Mlékárna však argumentovala, že výherní básničky vybrala „podle originality a stylu, který se nám hodí ke Kunínu a jeho tradici.“
Jenže přítomní uživatelé sociální sítě ocenili spíše příspěvky upozorňující na smutné osudy chovných zvířat.
Mezi nejoblíbenějšími byly například tyto sloky od Evy Horčičkové:
„Malé tele smutně kouká pro sebe si tiše brouká. Hledá mámu, nejde najít, hlady šilhá, chce se napít. Máma stojí uvázaná, připojená k hadici, z vemena jí mléko teče, telátko je tesknící. Mlíko, jogurt, kefír, máslo. Tele by se rádo páslo. Lidi však maj větší moc. Už ho čeká krátká noc. Ještě se však stihne zeptat, než ho řezník nechá „uspat“, proč se tohle musí dít, když jde taky jinak žít. I ty zkus trochu pomudrovat, rostliny víc konzumovat, zvířatům dej svobodu, zachráníš tím planetu.“
Tele je krávě odebráno druhý nebo třetí den
Část ochránců zvířat a veganů kritizuje využívání kravského mléka jako neetické. Aby totiž kráva měla mléko, musí být březí a porodit tele. To je jí druhý nebo třetí den po narození odebráno, čímž je přetrženo silné mateřské pouto a obě zvířata tak citově strádají.
Jeden z vítězů dle ohlasů čtenářůKráva mléko nedává, To, že tele volá mámu, Až produkce mléka klesne, |
Samice dojných plemen bývá poprvé oplodněna inseminací ve věku 2,5 roku a po prvním otelení začíná dávat mléko. Po přibližně dvou měsících je opět inseminována a v průběhu březosti stále dojí mléko.
Dojivost krav stoupá do šestého roku života, po desátém roce začne opět klesat a krávy poté putují na jatka. Tele se odchovává odděleně od krav v teletnících na mléčných směsích. Z jalovic (tele samičího pohlaví, pozn. red.) vyrostou nové dojnice a býčci poskytují telecí maso.
