Případ se podle Diagu začal odvíjet už v roce 1990, kdy firma (tehdy pod názvem Conneco) uspěla v poptávkovém řízení na zpracování krevní plazmy. "Obchod se úspěšně rozběhl," popisuje ve zprávě mediální zástupce firmy Daniel Častvaj.
Diag Human tehdy podepsal řadu smluv s nemocnicemi, jejichž zřizovateli byly vesměs okresní úřady. Zdárně se rozbíhající obchod přerušil tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar.
"Zřetelně se orientoval na prosazení jisté konkurenční firmy; v rámci tohoto prokazatelného postoje vyvíjel tlak na ředitele jednotlivých nemocnic, aby odstoupili od spolupráce s Diag Human, což se mu nedařilo," tvrdí ve zprávě Častvaj - celé znění zprávy Diag Human o historii pře s českým státem najdete ZDE.
K úspěchu pomohl firmě stát
Právě Bojar tehdy označil firmu a jejího šéfa za pochybné. Od té doby se společnost domáhá náhrady za poškození svého jména.
Už v pondělí vyšlo najevo, že k úspěchu při vymáhání škody pomohlo soukromé firmě paradoxně samo ministerstvo.
Resort zdravotnictví totiž poskytl firmě Diag Human informace o objemu trhu s krevní plazmou v České republice.
Firma může získat miliardy
Firma si tak mohla vypočíst výši nároků na odškodnění, napsala ČTK. Zatím musel stát společnosti vyplatit 326,6 milionu korun. Dalších až šest miliard by mohla ještě získat.
Tuto informaci dosud obě strany sporu tajily, protože se zavázaly k mlčenlivosti. Výše odškodnění bude podle Častvaje jedinou věcí, kterou si chce firma nechat pro sebe.
"Považovali bychom za nepatřičné informovat o otázkách, jež mají být v rozhodčím řízení teprve posouzeny," vysvětlil.
O co jde ve sporu s Diag Human Diag Human žádá přes čtyři miliardy korun. Firma se cítí poškozena slovy někdejšího ministra Martina Bojara z roku 1992. Ten ji označil za "pochybnou", a tím ji, jak firma tvrdí, de facto vyšachoval z výnosného obchodu s krevní plazmou. Kolem majitele firmy, švýcarského emigranta Josefa Šťávy, se tehdy vynořila řada skandálů. Nic se mu však neprokázalo a firma začala vyčíslovat škody za dotčenou pověst.
Výši odškodného si určila firma sama
Ve sporu, který se táhne už přes deset let, potvrdily rozhodčí i přezkumný senát a poté i soud nárok firmy na odškodnění za zmařený obchod s krevní plazmou.
Výši škody však tyto instance neurčily, podklady pro to získal Diag Human od ministerstva ještě v době, kdy neplatil zákon o svobodném přístupu k informacím.
"Tyto informace byly velmi významné pro stanovení výše škody," potvrdil dnes ČTK právní zástupce firmy Jan Kalvoda.
Ministr se zavázal k mlčenlivosti
Zatímco stát vyplácel firmě odškodné z peněz ministerstva, o kauze se muselo mlčet. ČTK má text smlouvy z roku 2001, v níž se tehdejší ministr zdravotnictví Bohumil Fišer k mlčenlivosti zavázal.
Ministryně Marie Součková tento článek soudně napadla. Do doby, než bude rozhodnuto, odmítá okolnosti vyjednávání zveřejnit.
Diag: Mlčet nemusíme
Diag Human jednostranně mlčenlivost zrušil s tím, že nebude vyvozovat žádné sankce vůči Součkové, pokud tak učiní také.
Ministryně řekla, že nehodlá zatím nic zveřejňovat. Podala žalobu, protože se domnívá, že článek čtyři smlouvy je v rozporu se zákonem o poskytování informací, jež se dotýkají hospodaření státního rozpočtu, do kterého přispívají především občané.
"Než soud rozhodne, nemohu uzavírat žádná další ujednání o změně smlouvy," řekla. Potvrdila, že žalobu nehodlá stahovat.
Součková chce, aby firma peníze vrátila
Firma Diag Human podle ní dělá mediální bublinu, ukazuje odhodlání vše zveřejnit, ale dosud to neučinila. "Pokud bariéru prolomí, zveřejní podklady, nebudu se cítit vázána ani já," řekla.
Součková chce dosáhnout toho, aby firma musela vyplacené peníze vrátit a aby jí stát už nic víc platit nemusel. Ministerstvo si zadalo analýzu, které využije v případě, že výrok rozhodčího senátu bude pro stát nepříznivý.
Častvaj už dříve označil za pomluvy tvrzení, že majitel Diag Human Josef Šťáva spolupracoval s komunistickou rozvědkou, byl členem KSČ nebo obchodoval se zbraněmi a drogami.
