Sdružení musí podle ministerstva spravedlnosti do konce roku 2016 změnit své stanovy, pokud jsou v rozporu s občanským zákoníkem. Informace o spolcích budou nově ve veřejně přístupném rejstříku. Sdružení se ale nemusí nijak přeregistrovat.
Ze stanov by mělo být jasnější, jaké má spolek orgány a kdo je jeho členem. "U většiny sdružení jsou stanovy nyní více či méně nevyhovující. Občanský zákoník přesněji definuje orgány a vnitřní uspořádání spolku. Dnes je to necháno na benevolenci sdružení. To vede k tomu, že nefungují dostatečně transparentně," říká lektor společnosti Neziskovky.cz, právník Petr Vít.
Do konce roku 2015 také sdružení musí změnit svůj název, který má obsahovat buď slovo spolek, zapsaný spolek či zkratku z. s. Podle důvodové zprávy občanského zákoníku je termín občanské sdružení umělý a zcela nevhodný. "Název spolek lépe vyjadřuje činnost, kterou mají tyto subjekty dělat. Princip sdružování ale zůstane stejný," podotýká spoluautor publikace Nový občanský zákoník Jaroslav Svejkovský.
Právník: Změna by měla zamezit komerční činnosti
Ministerstvo spravedlnosti vysvětluje úpravu tím, že současná regulace občanských sdružení je velice kusá a nedostatečná. "Nová úprava spolkového práva je propracovanější, klade důraz především na jeho základní znaky, kterými jsou samospráva či dobrovolnost členství. Na rozdíl od současnosti řeší například i likvidaci spolku," uvádí ředitel tiskového odboru resortu Jiří Hovorka.
Občanská sdruženíMinisterstvo vnitra k 2. srpnu eviduje 83 454 aktivních občanských sdružení. V jejich registraci bude resort pokračovat do konce příštího roku. |
Podle Svejkovského proměna na spolky nepředstavuje pro sdružení velké komplikace. "Ten proces není složitý a myslím, že to bude ku prospěchu nejen členů sdružení, ale i veřejnosti. Když chci někomu dávat peníze jako beneficient, tak musí být transparentní a neschovávat se pod sdružení, kde nevím, jestli stanovy, které mi ukazuje, jsou platné," míní advokát.
Úprava by podle něj měla změnit současný stav, kdy pod hlavičkou sdružení mnohdy fungují komerční subjekty. "Mnohdy se tváří, že se jedná o obecně prospěšnou činnost. Například divadelní spolek dělá ryze komerční divadlo," doplňuje Vít. Spolek sice bude moci mít vedlejší výdělečnou činnost, ale jen za účelem podpory vlastní spolkové činnosti.
Sdružení se můžou změnit i v ústav nebo sociální družstvo
Sdružení také mají možnost přeměnit se v sociální družstvo nebo ústav. "Ústavy budou v podstatě bez omezení podnikat a fungovat podobně jako obecně prospěšné společnosti," vysvětluje Vít. Podle něj se v ústavy transformují především sdružení, která poskytují sociální služby. Sociální družstva se budou věnovat především integraci znevýhodněných osob.
Samotná sdružení zatím o budoucí transformaci většinou neví. "Ta informace je velmi málo rozšířená, takže jsou často překvapení, když je o změnách informujeme," říká Bára Zárubová ze sdružení Spiralis, které podporuje rozvoj neziskových organizací.
Občanské sdružení registruje ministerstvo vnitra, zda bude mít na starosti i registraci spolků, není jisté. "Zatím není rozhodnuto, že by to měl dělat někdo jiný," říká mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ministerstvo spravedlnosti ale preferuje, aby to řešily soudy. "O budoucnosti úpravy této oblasti bude muset rozhodnout vláda," uvádí Hovorka. V současnosti právní forma "spolek" neexistuje.
Nový občanský zákoník byl přijatý letos v únoru, platit začne právě od začátku přespříštího roku. V této souvislosti ruší zákon o obecně prospěšných společnostech, zákon o sdružování občanů a zákon o nadacích a nadačních fondech. Po 1. lednu 2014 už nebudou vznikat ani obecně prospěšné společnosti, ty dříve vzniklé ale budou dále fungovat pod touto právní formou.
