Češi a referenda: čtvrtina těch místních byla kvůli nízké účasti neplatná

Poslanci projednají v na následující schůzi návrh na zavedení obecného referenda z dílny SPD. Kritici však poukazují na mizerné zpracování zákona a zároveň připomínají, že referendum dává větší smysl na lokální úrovni. Avšak ani hlasování týkající se bezprostředního okolí často nepřiláká dostatek voličů. Od roku 2006 skončila více než čtvrtina místních referend s výsledkem „neplatné“ či „nezávazné“.

Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Návrh Okamurovy strany předpokládá, že by se občané mohli vyjádřit v referendu téměř k čemukoli. Navíc by bylo platné i při minimální účasti. „Sto tisíc podpisů. Žádné kvorum účasti,“ popsal záměr Okamura. Po nesouhlasu dalších stran by prý SPD byla ochotna vyloučit z hlasování daně a rozpočet, na možnosti hlasovat o zahraniční politice však trvá (více viz Okamura nezískal u poslanců podporu pro možnost referenda o czexitu).

Například z hnutí Starostové a nezávislí zaznívá, že moudřejší by bylo využívat referend na lokální úrovni, kde občané projednávanému tématu dobře rozumějí. „Pro otázky místního nebo krajského charakteru je dobré, aby tento institut zůstal zachován, a souhlasím, že je možné tento zákon ještě zlepšit. Ale v případě celostátních referend mám velkou obavu, že může být zneužit i druhou stranou, tedy k jakési tyranii většiny,“ řekl pro Český rozhlas místopředseda STAN a europoslanec Stanislav Polčák.

Není sice možné odhadnout, jaké zaujetí by v sobě pro celostátní hlasování Češi našli, ale jak ukazují statistiky, ani místní hlasování se vždy netěší velkému zájmu. Zhruba čtvrtina plebiscitů v posledních dvanácti letech ztroskotala na nízké účasti.

Komentář k obecnému referendu

Chce to mokrý hadr na čelo a zklidnit emoce, píše komentátor MF DNES Miroslav Korecký.

Obce musí vyhlášení a výsledky referenda oznámit ministerstvu vnitra. Data (přístupná na webu resortu) ukazují, že od roku 2006 se v České republice konalo 269 referend. Devět jich bylo zrušeno nebo u nich není znám výsledek. Devětkrát se také stalo, že kvůli nízké účasti nebylo hlasování o odtržení či připojení obce k jiné závazné.

Ze zbývajících 251 referend jich kvůli nedostatečné účasti neplatilo 63. To je i případ nedávného plebiscitu o podobě Vřídelní kolonády v Karlových Varech, který proběhl spolu s prezidentskými volbami. Většina hlasujících se sice vyjádřila pro obnovu litinové kolonády, jenže k platnosti referenda scházely zhruba tři stovky hlasů. I přes spojení referenda s volbou hlavy státu činila účast pouze 33,66 procent, potřeba bylo pětatřicet procent.

Dostatek lidí nepřišel k urnám také loni v září, když se město Třeboň obyvatel ptalo, jestli má postavit zimní stadion. Méně než 35 procent obyvatel se přišlo vyjádřit také v Říčanech v říjnu 2016, zda by do roku 2030 měla být omezena výstavba a tím i počet lidí ve městě.

Samostatnou kapitolou jsou pak referenda o poloze hlavního nádraží v Brně. Brňané o problematice hlasovali již dvakrát a v obou případech chtěla drtivá většina ponechat nádraží v centru. Ani často propírané téma však nepřilákalo dostatek občanů a obě referenda proto byla neplatná.

Lidé už v referendu zakázali hazard či betonárku

Nicméně většina plebiscitů v Česku se na lokální úrovni od roku 2006 podle údajů vnitra nekonala zbytečně a platná referenda převažují. Ve statistice ministerstva je prvním úspěšným referendem hlasování v Drahoňově Újezdu, kde místní jasně odmítli těžbu stavebního kamene poblíž obce.

Z nedávné doby stojí za zmínku například rozhodnutí Jablonečanů, že chtějí ve městě zakázat hrací automaty. Platné však bylo až na třetí pokus. V Dobřejovicích u Prahy si zase odhlasovali odmítnutí stavby betonárky z obav o vodu ve studnách. Obyvatelé rozhodli proti názoru zastupitelů, kteří se ke stavbě dříve smluvně zavázali. Obci kvůli tomu hrozí milionová škoda.

Na rozdíl od vágního návrhu SPD pro obecné referendum mají místní referenda promyšlenější pravidla. V průběhu let se navíc na základě zkušeností upřesnila. Místní referendum může vyvolat zastupitelstvo a přípravný výbor v případě, že nasbírá dostatek podpisů pro jeho vyhlášení. V obcích do tří tisíc obyvatel musí chtít hlasování alespoň třicet procent obyvatel, ve městech nad dvě stě tisíc obyvatel pak stačí šest procent.

Aby bylo místní referendum platné, musí se k hlasování dostavit alespoň pětatřicet procent oprávněných voličů. Pro samosprávy je názor obyvatel závazný, pokud jej zastává nejméně čtvrtina občanů. Vyšší nároky jsou kladeny na hlasování o odtržení či připojení obce k jiné, kdy je potřeba souhlas poloviny všech oprávněných voličů.