Vláda schválila vesmírnou misi jako klíčový krok k rozvoji země v několika oblastech. Podle ministerstva dopravy může mise podpořit transformaci české ekonomiky směrem k inovacím a produktům s vysokou přidanou hodnotou, zvýšit konkurenceschopnost českých firem a inspirovat školáky ke studiu technických a přírodovědných oborů.
„Mise českého astronauta, majora Aleše Svobody, není jen symbolickým gestem. Je to konkrétní krok k posílení českého průmyslu a vědy,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), do jehož působnosti vesmírné aktivity spadají.
Svoboda se chystá na cestu do vesmíru, prioritu však u něj má projekt stíhaček |
Dvoumiliardové náklady bude stát hradit prostřednictvím navýšeného příspěvku Česka do Evropské kosmické agentury (ESA) v letech 2025 až 2027. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit je podle ministerstva až osminásobná. „Každá koruna investovaná do vesmírného programu se mnohonásobně vrací prostřednictvím inovací, nových technologií a inspirace pro mladou generaci,“ sdělil Kupka.
„Let do vesmíru není jen splněný sen, ale především závazek – pomoci vědě, inspirovat mladou generaci a ukázat, co všechno dokážeme, když spojíme síly napříč vědou, průmyslem i vzděláváním,“ uvedl armádní pilot Svoboda.
Nevyčíslitelnou hodnotu má podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu Václava Kobery mise pro vzdělávání. „Zájem o technické obory, zájem o vědu, zájem o studium, to jsou naprosto zásadní přínosy pro naši budoucnost. Víme, že nám chybí inženýři, že potřebujeme budoucí vědce, kteří mají šanci pracovat na špičkovém mezinárodním výzkumu, a rozvíjet schopnosti, které jim umožní měnit svět,“ sdělil.
Podívejte se, jak vypadal stav beztíže na palubě parabolického letu Zero-G |
Ministerstvo na konci dubna oznámilo, že pro misi ESA vybralo 14 experimentů. Některé z nich bude dělat Svoboda, ale některé by mohly začít ještě před začátkem jeho mise, do konce roku 2027.
„Nejlépe hodnocený byl dozimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru,“ uvedl tehdy Kobera. Jiné experimenty se zaměřují na zdokonalení systémů podpory života pro budoucí kosmické lodě, další mají zase přispět k výzkumu rakoviny, plodnosti nebo odolnosti potravin vůči klimatickým změnám.
