Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle evropské služby Copernicus bylo loňské léto v Evropě nejteplejší od začátku měření. Suché období čeká podle bioklimatologa Trnky i Česko. Copernicus monitoruje stav klimatu a ve své zprávě uvedl, že loni byly teploty v celé Evropě o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr.
„Možná si vaši čtenáři a diváci vzpomenou na mimořádné požáry a extrémně vysoké teploty v Itálii a Španělsku a tato teplotní bublina zasáhla i část severní Afriky,“ popisuje rok 2021 profesor Trnka.
„Tato bublina byla doprovázená velmi nízkou půdní vlhkostí, panovalo bezvětrné slunečné počasí,“ pokračuje bioklimatolog s tím, že to výrazně poškodilo místní vegetaci. V Česku byl oproti tomu loňský rok mírnější. Půda se relativně solidně nasytila, i když jen krátkodobě.
Sucho bude častější než dříve
„Je tedy pravda, že jsme měli deštivé léto, ale pokud chceme mít v našich zeměpisných šířkách teploty, které nejsou rekordní, nejsou až nepříjemné, tak srážky potřebujeme, jinak se krajina neochladí,“ upozorňuje Trnka.
„Přáli bychom si, aby extrémně suché období z let 2015 - 2019 bylo jen výkyvem, ale bohužel klimatické modely a analýzy dlouhodobých trendů poukazují, že budeme muset počítat s návratem tohoto extrému. Obecně můžeme říct, že suché roky jsou dnes pravděpodobnější než chladnější vlhké léto,“ míní Trnka.
Podle bioklimatologa byla sice letošní zima srážkově štědrá, ale předcházel jí suchý a teplý podzim. Navíc zimní srážky měly podobu deště, nikoliv sněžení, protože i zima byla teplotně nadprůměrná. „Množství srážek v zimě sice vypadá statisticky dobře, ale voda se v kapalné formě snáze vypaří či odteče. Na rozdíl od sněhu.“
Voda se tak během letošní zimy spotřebovala, nedoplnily se zásoby podzemní vody a špatný je i profil půdní vlhkosti na většině území Česka. Situace se sice zlepšila na severozápadě Čech, ale na části českého území přetrvávají výrazně podnormální hodnoty zásoby vody v půdě. To znamená, že například rostliny jsou omezovány v rychlosti růstu.
Eroze, málo vody v řekách
„Máme zprávy od našich reportérů o množících se problémech. Máme problémy s větrnou erozí a nepříznivá je situace na vodních tocích. Ta vlastně říká, jak je na tom zásoba vody v hlubších vrstvách,“ popisuje profesor Trnka.
Podle něj je méně podzemní vody a dochází k souběhu zemědělského a hydrologického sucha. „A pokud si vzpomenete na minulé roky, kdy sucho začínalo, tak třeba v letech 2014-2015 se nejdříve projevilo v zemědělství a teprve poté jsme v odstupu týdnů viděli výraznější odchylky ve vodních tocích,“ vzpomíná Trnka.
„V letech 2018 - 2019 už sucho trvalo dlouhou dobu a bylo vidět, že zemědělské a hydrologické sucho probíhají paralelně. No a konečně roky 2020 a 2021 nebyly dostatečně bohaté na to, aby krajinu připravily na další epizodu zemědělského sucha. Takže už teď okamžitě vidíme poklesy v povrchových tocích,“ varuje bioklimatolog.
Vegetace není v dobré kondici
Jak ukazují mapy projektu intersucho.cz, největší srážkový deficit je v tuto chvíli na pomezí Čech a Moravy. „Už v tuhle chvíli na satelitních snímcích vidíme, že vegetace je v těchto oblastech v horší kondici, je o něco méně zelená. A to platí i o jižní Moravě nebo o severozápadních Čechách. A naši reportéři signalizují dopady na jařiny, hlásí problémy s cukrovkou nebo s brambory.“
Aktuální mapa z portálu www.intersucho.cz (24. duben 2022)
Podle profesora Trnky je jen velmi obtížné se těmto výkyvům v počasí bránit. Bioklimatolog jednoznačně podporuje krajinotvorné zásahy státu. To, že ministerstvo zemědělství omezilo plochy, na kterých smí zemědělci pěstovat jen jednu plodinu, je jednoznačně pozitivní. Omezí to erozi a zajistí biologickou rozmanitost.
Na druhou stranu to nevyřeší problém s globálním oteplováním, s výkyvy počasí. Miroslav Trnka poukazuje na to, že třeba Rakousko má dlouhodobě mnohem rozmanitější krajinu než ČR. Přesto byly i u našich jižních sousedů následky extrémního sucha z let 2014 - 2015 v podstatě velmi podobné jako v Česku.
Musíme změnit přístup
„To, co dělá stát v zemědělství, snaha o biologickou rozmanitost, to je strategická cesta, dlouhodobá. Ale uvědomme si, že změna klimatu bude probíhat další desetiletí. My se opravdu systematicky musíme připravovat na to, že naše infrastruktura byla stavěná na výrazně vlhčí klima, naše technologie počítaly s dostatečným množstvím vody,“ zamýšlí se Trnka.
Stát podle bioklimatologa musí podporovat soukromý sektor, aby se úbytku vodních zdrojů přizpůsobil. Aby s vodou hospodařil lépe, účelněji. Voda, podobně jako plyn nebo elektřina, budou z dlouhodobého hlediska vzácnější a dražší a tomu se musí přizpůsobit „byznysplán“ státního i soukromého sektoru.
„A pokud chtějí být podniky odolné proti suchu nebo i energetickým krizím, musí si vytvořit technologie, které si s tím dokáží poradit. To se nedá udělat hned a levně,“ uzavírá Trnka s tím, že české zemědělství, průmysl a obecně stát musí v tomto ohledu myslet strategicky a nesmí se bát investic.
Jak vypadá dlouhodobá předpověď na letošní jaro? A dlouhodobá předpověď na letošní rok? Kde v Česku se nejextrémněji mění klima? A kde v Evropě a ve světě? I o tom hovořil profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, v Rozstřelu.
