Toman vedl resort ve vládě Jiřího Rusnoka a nyní se o něm mluví jako o jednom z adeptů na tento post. Jeho rodina platí v zemědělství za velké hráče. Má velké chovy drůbeže, nabízí služby v lesnictví a prodává různé potraviny. Velmi oblíbená je třeba její majonéza.
Rodinná firma v minulosti také zprivatizovala pozemky v hodnotě sta milionů korun na okraji Prahy. Zásadně jí v tom pomohla dohoda s pozemkovým fondem z roku 2010, kde měl tehdy velký vliv náměstek ředitele Petr Šťovíček, který úřad od ledna 2013 vedl a posléze musel skončit kvůli vazbám na lobbistu Ivo Rittiga.
Exšéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček
Jednu část z těchto pozemků firma později výrazně pod cenou prodala jiné nově založené společnosti s vlastnickou strukturou na Kypru. Její české vazby však vedou právě i ke Šťovíčkovi, jeho staršímu bratru Janovi a advokátní kanceláři KŠD, kterou oba spoluzakládali.
Kyperská firma nyní může na tehdejším obchodu s firmou Tomanových vydělat až patnáct milionů korun. Na možné souvislosti mezi transakcí a dohodou zúčastnění MF DNES i přes urgence ani za týden kromě Miroslava Tomana neodpověděli.
Dohoda za stamiliony
Dveře ke stamilionovému bohatství Tomanovým otevřelo rozhodnutí pozemkového fondu z roku 2010 ukončit soudní spory s firmou Xaverov. Tu z 80 procent ovládá Tomanův otec a někdejší normalizační ministr zemědělství Miroslav Toman starší spolu s bratrem Tomana mladšího Zdeňkem, jenž je jediným členem představenstva firmy.
Fond se s firmou Xaverov dlouhé roky soudil, zda k firmě v roce 1991, kdy se privatizovala, patřily i rozlehlé pozemky v okolí Prahy. Hospodářské noviny před třemi lety upozornily, že se vedení fondu rozhodlo spor s firmou ukončit, aniž počkalo na konečný rozsudek soudů.
Miroslav Toman starší při udělení vyznamenání
„V době uzavření dohody byl Petr Šťovíček 1. náměstkem ředitele, a v jeho kompetenci tak bylo řízení právní sekce, která připravovala podklady. Je tedy zřejmé, že o ní věděl a musel schválit její znění,“ říká dnes Hynek Jordán, mluvčí Státního pozemkového úřadu, který v roce 2013 pozemkový fond nahradil.
Přitom tehdejší skóre soudních sporů vyznívalo podle deníku ve prospěch fondu. Třikrát soudy rozhodly v jeho prospěch, jeden v neprospěch.
Na začátku sehrál podle fondu zásadní roli dokument ministerstva zemědělství z roku 2005. Ten totiž pozemky přiřkl firmě Xaverov. Náměstkem na ministerstvu zemědělství byl v letech 2002 až 2006 právě Miroslav Toman.
Firma Xaverov se takto dostala mimo jiné i k šestihektarové parcele na Černém Mostě naproti obchodnímu domu IKEA. Jak zjistila MF DNES, přibližně rok po uzavření dohody podepsal Zdeněk Toman za Xaverov smlouvu na prodej jednoho hektaru z hornopočernického pozemku.
Nárůst ceny pozemku
Takto se z původní parcely jeden hektar oddělil, načež ho za pět milionů koupila nově založená společnost Waltham Investment. Loni se tato firma chystala hektarový pozemek prodat. Nechala si k tomu udělat znalecký posudek, který má MF DNES k dipozici. Ten vyčíslil jeho cenu na 22 milionů korun.
A ač mezi roky 2011 a 2016 ceny stavebních parcel v Praze vzrostly, rozhodně ne o tolik. „Ceny stavebních pozemků na území hlavního města Prahy vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí 2015 ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2011 o 17,9 procenta,“ popisuje mluvčí Českého statistického úřadu Tomáš Chrámecký.
Podle ředitele jednoho z největších pražských developerů ceny stavebních pozemků stouply od roku 2011 o 30 až 50 procent.
Při nárůstu ceny o 50 procent by se částka pět milionů, za niž Xaverov parcelu prodal, zvýšila na 7,5 milionu. Při nárůstu o 30 procent na 6,5 milionu. Vzhledem k tomu, že však dnešní cena prodané parcely je 22 milionů, je jasné, že tehdy ji Xaverov prodal opravdu velmi levně.
Když se MF DNES firmy Xaverov zeptala, proč takto postupovala, odpověď nedostala. Miroslav Toman říká, že o aktivitách firmy nic neví.
Společné fotky z večírků
Otázka je přitom nasnadě kvůli vazbám firmy Waltham Investment. Pražský advokát Jan Šafra, který se živí mimo jiné tím, že zakládá na klíč nové firmy, v jeden den - 19. srpna 2011 - založil hned tři. A všechny je po něm 20. října převzal Jiří Hermann a kyperská firma Elvikox Investments. Mezi nimi byla i Waltham Investment, která podle údajů z katastrálního úřadu koupila 25. října od firmy Xaverov onu parcelu.
Kyperský Elvikox firmu vlastní dodnes, jen Šafra se vrátil do role jednatele. Ve středomořském daňovém ráji tak mizí informace o tom, komu firma patří. Nicméně za kyperskou společnost v minulosti na základě plné moci vystupovali jak Šafra, tak Hermann.
Ač Hermann s firmou Elvikox nemá od roku 2013 oficiálně nic společného, ještě loni v prosinci právě jí prodal svou firmu RE Investments. Tu založil a do své smrti vedl jeho otec.
S bratry Šťovíčkovými pojí Hermanna mnohé. Oni jeho firmám či společnostem jeho otce už od roku 2006 poskytovali právní podporu a on od nich či jejich advokátní kanceláře KŠD zase jako zástupce různých kyperských společností nakoupil několik firem.
Podobné obchody probíhají i dnes. Hermann nyní zastupuje společnost, jíž KŠD Legal v právních věcech pomáhá. Tato společnost dnes má v Česku a na Slovensku celkem dvě dohledatelné dceřiné společnosti. Jednu loni koupila od slovenské pobočky KŠD Legal, z většiny vlastněné Janem Šťovíčkem. A druhou zase advokátka z KŠD Legal na základě plné moci pomáhala zakládat.
Na internetu se z doby, kdy Hermann zastupoval kyperskou firmu Elvikox, dají dohledat fotografie jeho a bratrů Šťovíčkových ze soukromých večírků pořádaných v rámci soutěže Miss Univerzity Karlovy, jež kancelář KŠD pomáhala financovat.
