Exšéf fotbalu Pelta dostal šest let vězení, musí zaplatit pět milionů

  • 253
V kauze sportovních dotací soud uložil bývalému předsedovu Fotbalové asociace ČR Miroslavu Peltovi šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací a pětimilionový peněžitý trest. Exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí dvoumilionovou pokutu. Verdikt není pravomocný.

„Až dostanu písemné vyhotovení rozsudku, tak se pak vyjádřím. Je to poločas, takže uvidíme, co dál. Každý nepodmíněný trest je překvapení pro každého, který si myslí, že je nevinen,“ řekl Pelta novinářům při odchodu ze soudní síně. Kratochvílová verdikt komentovat nechtěla.

Proti rozsudku se obratem odvolalo i státní zastupitelství, a to v neprospěch všech obžalovaných. Případem se bude zabývat pražský vrchní soud.

Další obžalované - předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, exředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu i ČUS a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) soud osvobodil. 

Chybovalo ministerstvo školství, míní Jansta

Jansta uvedl, že je mu Pelty líto a že tím, kdo chyboval, bylo ministerstvo školství. „Stát prostřednictvím ministryně nestanovil transparentní podmínky, jakým způsobem mají být rozdělovány peníze,“ vzkázal Jansta na adresu exministryně Kateřiny Valachové.

Daný investiční program nemělo ministerstvo podle Jansty vůbec vyhlásit, protože nebyl připravený. „Stát dával málo peněz do sportu. Ten tlak z celé republiky byl silný. Ministryně Valachová do toho bohužel zatáhla obce a politiky, to předtím nebylo, předtím dávaly doporučení svazy. Oslovila hejtmany, ať jí sdělí preference. Za co tady stojí Pelta, to dělala paní ministryně Valachová veřejně,“ podotkl šéf ČUS.

Pelta využil své osobní známosti, rozhodl soud

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová v pátek uvedla, že Pelta využil své osobní známosti s náměstkyní pro řízení sekce sportu Kratochvílovou a ovlivňoval ji zejména při jejich schůzkách v bytě v centru Prahy tak, aby poskytla dotace konkrétním žadatelům o dotace. Mimo jiné jí předložil seznam preferovaných žádostí. Kratochvílová si pak počínala s vědomím, že nedůvodně znevýhodní ostatní žadatele.

„Obžalovaní Pelta a Kratochvílová si na základě klientelismu stanovili vlastní kritéria hodnocení žádostí,“ konstatovala soudkyně. Podle ní takto zvýhodnili 18 žadatelů, a chtěli tak způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Podle soudkyně se tak Kratochvílová pokusila o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta ji pak k těmto činům navedl.

Byt, kde se milenci Pelta s Kratochvílovou scházeli, odposlouchávala policie. Soud ale zdůraznil, že nevycházel pouze z pořízených odposlechů, ale také z dalších provázaných důkazů, například listinných. Skutky zůstaly ve stadiu pokusu, protože dotace nakonec poskytnuty nebyly. Ministerstvo totiž po zatčení Kratochvílové v květnu 2017 vyplácení pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

Obžaloba dále tvrdila, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. FAČR takto žena podle státního zástupce zajistila na úkor ostatních žadatelů navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, ČUS o 11,5 milionu korun.

Soud ale v této části zprostil viny všechny obžalované, tedy včetně Pelty i Kratochvílové. Popsané skutky podle něj nebyly trestným činem. Cihlářová k tomu řekla, že se nepodařilo vyvrátit obhajobu obžalovaných. Pelta v této souvislosti například uváděl, že zmíněné informace znal z Národní rady pro sport, jejímž byl členem.

12. října 2021

Ministerstvo se po obžalovaných domáhá náhrady škody 1,116 miliardy korun. Soudkyně úřad odkázala do civilního řízení.

Státní zástupce žádal nejdelší – desetileté – vězení pro Kratochvílovou. Peltu chtěl poslat za mříže na devět let, navrhl pro něj také peněžitý trest 25 milionů korun.

Kvůli případu rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby. Obžalovaní nicméně svou vinu odmítají.

Výběr událostí kolem kauzy zneužívání státních dotací do sportu

3. května 2017 - V sídle Fotbalové asociace ČR (FAČR) zasahovala policie, která zadržela předsedu Miroslava Peltu. Vyšetřovatelé prohledali kanceláře v souvislosti s dotacemi ministerstva školství (MŠMT), kde rovněž zasahovali stejně jako na pražském magistrátu. Zadrženi byli i náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, pražský zastupitel Karel Březina (ČSSD) a ředitelka odboru sportu na magistrátu Soňa Fáberová. Policie vyslýchala také exšéfa odboru sportu MŠMT Zdeňka Břízu.

- Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová uvedla, že tři osoby (Pelta, Bříza a Kratochvílová) a jedna firma (FAČR) byly obviněny mimo jiné ze zneužití pravomocí a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

4. května 2017 - Žalobci navrhli vazbu pro Peltu a Kratochvílovou, kteří se podle policejních odposlechů domlouvali na přípravě a ovlivňování dotačních programů.

5. května 2017 - Soud rozhodl o vazbě pro Peltu a Kratochvílovou. Pelta vzápětí podal stížnost k soudu.

9. května 2017 - Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že kvůli kauze podá demisi. Pozastavila dotace.

11. května 2017 - Radiožurnál uvedl, že Pelta s Kratochvílovou se domlouvali na dotacích nezávisle na jednání komise. Pelta si také podle Radiožurnálu s pomocí Břízy vynutil navýšení dotace pro FAČR až poté, co bylo o dotacích na MŠMT rozhodnuto.

26. května 2017 - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přijal rezignaci Valachové. Zároveň navrhl do funkce ministra školství náměstka Valachové Stanislava Štecha. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval 21. června.

2. června 2017 - Valná hromada FAČR nezvolila nové vedení, poté pověřila současný výkonný výbor, aby svolal mimořádnou valnou hromadu nejpozději do 31. prosince. Po schválení úpravy stanov prodloužili delegáti mandát stávajícímu výkonnému výboru.

6. června 2017 - Pelta se vzdal funkce předsedy Fotbalové asociace ČR. Rezignaci zaslal po svém advokátovi z vazby.

7. června 2017 - Pelta byl propuštěn z vazby.

11. července 2017 - Pelta rezignoval na funkci místopředsedy Českého olympijského výboru (ČOV).

25. července 2017 - Policie obvinila v kauze manipulací s dotacemi ČUS jejího předsedu Janstu a generálního sekretáře Jana Boháče.

28. července 2017 - Kratochvílová byla propuštěna z vazby.

11. prosince 2017 - Česká televize informovala, že policie obvinila bývalého bezpečnostního manažera FAČR Martina Syneckého z toho, že Peltovi vyzradil nasazení policejních odposlechů do jeho kanceláře.

6. července 2018 - Vrchní státní zastupitelství v Praze poslalo k soudu vyšetřování úniku informací z prověřování kolem Pelty. Obžalobu podal státní zástupce Ondřej Trčka na Syneckého.

12. listopadu 2018 - Policie rozšířila stíhání FAČR a Pelty v kauze dotací o korupci. Do té doby byli asociace, Pelta i další lidé a organizace stíháni pro zneužití pravomoci, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.

6. února 2019 - Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo v kauze dotací rozšíření stíhání FAČR a Pelty, které se týkalo údajného podplácení. Vyhovělo tak stížnostem obviněných.

27. února 2020 - Pražský vrchní soud pravomocně osvobodil Syneckého obžalovaného z vyzrazení odposlechu v kanceláři Pelty.

2. března 2020 - Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu v kauze, a to na pět lidí a dvě právnické osoby. Obžalovanými byli Pelta, Jansta, Kratochvílová, Bříza a Boháč a dvě organizace - FAČR a ČUS.

16. června 2020 - Začalo hlavní líčení v kauze, soud jako jedinou z obžalovaných nevyslechl Kratochvílovou, která se omluvila, že je hospitalizovaná.

24. srpna 2020 - Pokračovalo soudní líčení, soud už vyslechl i Kratochvílovou. Jako svědci vystoupili například bývalý premiér Sobotka, bývalá ministryně Valachová či předseda ČOV Jiří Kejval.

12. října 2021 - Státní zástupce navrhl pro obžalované tresty od pěti do deseti let vězení, peněžité tresty a také zákazy činnosti. Nejdelší odnětí svobody žádal pro Kratochvílovou, pro Peltu chtěl devět let vězení a peněžitý trest 25 milionů korun, pro Janstu pět let vězení a dvoumilionový trest. Tresty žádal i pro obě obžalované organizace - ČUS měla zaplatit 2,5 milionu korun, FAČR pět milionů.

14. října 2021 - Pelta u soudu zopakoval, že zásadně nesouhlasí s obžalobou. Vinu opět odmítli i zbylí obžalovaní.

26. listopadu 2021 - Soud uznal Peltu i Kratochvílovou v kauze zmanipulování sportovních dotací vinnými. Bývalému předsedovi FAČR uložil šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest. Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku. Naopak osvobodil předsedu ČUS Janstu, sekretáře unie Boháče i bývalého ministerského odboru sportu Břízu. Rozsudek není pravomocný.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video