První kolo přijímacích zkoušek je za vámi. Máte už zprávy ze škol, jestli vše proběhlo v pořádku?
Nevíme o žádném organizačním problému, zatím se k nám nic nedostalo. Budeme doufat, že se problém nikde nevyskytl.
Kdy žáci budou vědět, jak testy napsali?
V plánu je, že výsledky ředitelům pošleme 28. dubna. Ti je vezmou, zkombinují je s výsledky svých školních částí a do dalších dvou až tří dní by měli zveřejnit celkové výsledky přijímacího řízení na své škole.
Odeslání na školy ale předchází ještě zasedání nezávislé komise. Měla by se sejít ve středu 26. dubna, kdy skupině expertů odprezentujeme všechna zadání, výsledky a postupy toho, jak opravujeme například nejčastější typy odpovědí. Až když tato komise řekne, že všechno bylo v pořádku, odešleme data do škol.
Projděte si testy i s výsledky. Skončil první den přijímaček na střední školy |
Co když bude komise rozporovat některou z úloh?
V takovém případě musí dojít k přehodnocení a opravení konkrétní úlohy podle doporučení komise.
Jde o podobnou komisi jako v případě maturitních zkoušek, kdy odborníci hodnotí, jestli byly testy v pořádku a kvalitní?
Ano, je to stejný princip.
Než se výsledky dají ředitelům škol, musí Cermat opravit statisíce testů. Jak to děláte?
Máme 110 tisíc žáků na první termín a necelých sto tisíc na druhý. Takže máme dvě stě tisíc testů matematiky a stejný počet z češtiny. Část úloh je uzavřených, to znamená, že žáci křížkovali správné odpovědi. Většinu jich opravuje počítač, ale i když máme úspěšnost například 90-98 procent, zůstane několik procent křížků na rozhodnutí lidem a i to jsou desítky či stovky tisíc.
Proč?
Například tam nejsou křížky, ale písmena, je tam více křížků nebo jsou tak přeškrtané, že počítač neumí jednoznačně rozhodnout a dá to na kontrolu lidem. I jedno procento z celkového objemu jsou desítky tisíc odpovědí, které musí zkontrolovat člověk. V Cermatu na to máme datovou vytěžovací farmu (DVF, pozn. red.), u počítačů sedí několik lidí a křížky kontrolují.
Jak se postupuje u otevřených úloh?
Těch máme několik milionů - jsou to obdélníčky, do kterých žáci napsali svoje odpovědi a tyto úlohy se rozdělí mezi několik set učitelů napříč republikou, kteří pro nás pracují a opravují.
Příštích sedm až čtrnáct dní budou ve svém volném čase tyto úlohy hodnotit. Každá otevřená odpověď každého žáka je nezávisle na sobě zobrazena dvěma raterům (učitelům-hodnotitelům, pozn. red.) a žádný z raterů nikdy neví, čí úlohu opravuje.
Když se oba rateři shodnou s hodnocením, je to považováno za správně opravené a je jedno, jestli je to správná, nebo chybná odpověď. Když se shodnou, je konec práce u dané úlohy. V případě, že jeden rater označí úlohu jako nevyhodnotitelnou například proto, že neví, jak ji opravit, skončí tato úloha u pracovníků Cermatu, kteří rozhodnou o správném opravení. Stejný proces nastane, když se rateři neshodnou a každý to ohodnotí jinak.
Letošní přijímačky jsou kvalitní, shodují se učitelé. Spokojení jsou i deváťáci |
Kolik času oprava testů učitelům zabere?
V součtu to jsou tisíce odpracovaných hodin během týdne až dvou. Jednotliví učitelé hodnotí podle svých časových možností. Někdo během týdne odpracuje čtyři hodiny, někdo padesát, je to čistě na jejich dobrovolnosti. My dáme k dispozici například milion úloh, oni se na ně vrhnou a každý si začne hodnotit úlohu dle svého výběru.
Musí si nastudovat jedno- až dvoustránkové pokyny, jak se daná úloha hodnotí a co se uznává za správnou či nesprávnou odpověď. Případně co mají nechat rozhodnout pracovníky Cermatu a jakmile si toto nastudují, začnou hodnotit a dokud to ratery baví, hodnotí jednu konkrétní úlohu. Za hodinu zvládnou třeba dva tisíce výřezů. Kdykoliv můžou danou úlohu ukončit a vzít si nějakou jinou.
Zmínil jste, že se na vyhodnocování testů podílí stovky učitelů, ale věděl byste přesnější číslo?
Nyní máme zasmluvněno 276 raterů na matematiku a 135 na český jazyk.
Jednotky procent testů křížkových úloh hodnotí lidé, ale co když žák zaškrtnul obě políčka?
Jsou jasně daná pravidla, co se děje když. Pokud se z toho dá usoudit, který křížek má být ten správný, tak se snažíme spíše uznat správnou odpověď. Pokud jsou dva křížky rovnocenné a ani jeden není škrtnutý, tak se to bere jako chyba, protože požadovaná byla pouze jedna odpověď.
Pokud jsou tedy v archu napsaná u dané odpovědi dvě X a druhé je například vodorovně škrtnuté nebo alespoň nese známky přeškrtnutí, tak berete první X jako bernou minci?
Ve většině případů se snažíme brát tu variantu, která je výhodnější pro žáka. Někdy se třeba stane, že žáci do rámečků pro X, nadepsaných ABCD, napíšou písmeno správné odpovědi, například B.
To je nejčastější případ, co se děje, tak i to uznáváme. I když B, jako správnou odpověď, napíšou do jiného rámečku v rámci dané otázky.
V říjnu 2022 jste mi v našem prvním rozhovoru nastínil, že za dva roky chcete digitální přijímací a maturitní zkoušky. Jak situace vypadá rok před termínem?
Zatím jsme stále ve fázi příprav zadávací dokumentace. Nepředpokládal jsem v říjnu, že nám zabere tolik času reálná výroba přijímaček a maturit. Ačkoliv jsem tehdy čekal, že budeme mít připravenou zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku, tak na ní zatím ještě pracujeme.
Za dva roky bychom rádi spustili digitální maturity, má jasno nový šéf Cermatu |
Budete se snažit termínu dostát za každou cenu, nebo v okamžiku, kdy byste věděli, že je to například na úkor kvality a funkčnosti, tak byste to odložili?
Tento termín je měkký a námi určený, není daný zákonem. Pokud budu postavený před volbu jestli včas, a nebo lépe, určitě budu volit možnost lépe. Nic nás netlačí do toho to dělat za cenu nižší kvality. Samozřejmě se budeme snažit, aby spuštění proběhlo včas a dobře, ale v případě, že se bude muset volit, bude rozhodnutí jasné.
V tuhle chvíli pro mě má ale prioritu pomoc ministerstvu s registrem žáků s elektronickým přihlašováním na více škol. Až když u tohoto budeme vědět, že to bude včas a dobře, bude následovat digitalizační část zkoušek. Bez registru žáků totiž jen těžko dokážeme spustit elektronické skládání zkoušek.
Nyní musí děti na každou přihlášku dokládat originální potvrzení o způsobilosti od praktika. Prodraží se to například v případě, že se uchazeč nedostane ani na jednu ze dvou škol a podává přihlášky do dalších kol. Umožňoval by digitální systém možnost nahrání jednoho potvrzení, které by s žáky „šlo“ na každou přihlášku?
Ano, určitě. To bude jeden ze základních principů registru žáků.
A uvažovali jste již o tom, kolik přihlášek by žáci směli podávat?
Počet přihlášek bude politickým rozhodnutím. Systém registru žáků, který ministerstvo připravuje, bude postavený univerzálně. Půjde o jednu číslici, a tolik přihlášek se do systému zadá a nebude se muset nic formálně měnit.
Jestli tam bude dvojka, desítka nebo dvacítka, to záleží na politicích. Nejrozumněji se jeví, aby to číslo při prvním roce bylo okolo čtyř přihlášek.
Proč?
Reálně se stane to, že se navýší počet přihlášek na školách. Když jsou nyní dvě a zvedneme to na čtyři, tak se reálně na každou školu přihlásí v průměru skoro dvojnásobek dětí a školy to musí zvládnout. V podstatě tím bude omezena i školní část přijímacích zkoušek, protože školy, které si dělají pohovory, jich najednou budou muset zvládnout dvojnásobek.
Ředitelé tak budou muset zvládnout dvojnásobek dětí v jednom termínu, což bude zatěžující. Snažíme se proto najít cestu, jak jim v tom pomoci.
Míst na středních je dost, říká Cermat. S přihláškami žáci taktizují |
Například jak?
Je to první rozhovor, kdy to říkám. Teď v úterý bylo na poradě ministra školství schváleno, že pro příští jaro připravíme do přijímaček i testy z angličtiny. Školy si po tom budou moct volitelně sáhnout, to znamená, že pro školu, která je nebude chtít, se nic nezmění.
Zato škola, která bude chtít využít naše testy z angličtiny, zařadí si je do své školní části a my jim zajistíme plný servis jako mají na češtinu nebo matematiku.
Jak by zkouška z angličtiny vypadala?
Zkouška by měla být rozdělena na dvě části – na písemný test a poslechovou část. Školy se v případě zájmu samy rozhodnou, jestli chtějí jenom jednu část, nebo obě. Budeme připravovat ale pouze jeden test pro řádný termín a bude tedy muset dojít ke správnému rozřazení dětí mezi první a druhý termín v rámci dvou škol.
Žák, který se hlásí na školu s naší zkouškou z angličtiny, bude muset jít na tuto školu první den přijímaček. Školy, které si toto vyberou, budou muset počítat s tím, že jim na první termín přijde většina dětí a nebudou je mít rovnoměrně rozdělené mezi termín A a B. V tuto chvíli to tedy není určené školám, které se nejsou schopné poprat s velkým náporem dětí.
Chápu správně, že by žáci dělali během jednoho dne matematiku, češtinu a případně angličtinu?
S největší pravděpodobností ano, aby nemuseli na školu dvakrát. Většina škol aktuálně stejně dělá školní část v den přijímaček. Dopoledne naše testy, odpoledne svoji školní část.
Mohla by být jednoho dne povinná kromě češtiny a matematiky i angličtina?
Já bych rád a pravděpodobně to takto bude popsané i v pokusném ověřování, které ministerstvo nachystá. Ale bude to otázka až několika příštích let.
Na mnoho prvňáčků nezbude místo, bují obchod se spádovou turistikou |
Skončíte jenom u angličtiny?
Máme vizi, že by se pro další roky připravily i další testy. Ať už test všeobecných studijních předpokladů, případně test pro humanitní nebo technické školy.
Moje představa je taková, že by školy měly mít k dispozici sadu testů a samy by si z nich poskládaly svoji část přijímacích zkoušek, respektive jednou třeba celé přijímací zkoušky.
Musely by si školy za tyto rozšířené testy platit?
V případě, že bude vypsané pokusné ověřování ministerstvem, bude to pro školy zdarma. Neplánujeme to dělat jako komerční produkt.
