Hlaváč se narodil 28. dubna 1965, absolvoval studijní a velitelské kurzy v Česku, Spojených státech, Británii i Nizozemsku. Zkušenosti má také z několika zahraničních operací v Bosně a Hercegovině, Kosovu či Afghánistánu, kde v roce 2011 velel českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v provincii Lógar.
V armádě působí od roku 1983, původní specializací byl dělostřelec, působil ve 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci, kde měl na starosti rozvoj sil a další úkoly, a brigádě velel v letech 2010 až 2016.
Řehku v čele armády vystřídá Hlaváč. Zůna řekl, proč pro něj nehlasoval |
Za poslední roky zažil prudký kariérní růst. V květnu 2018 se stal brigádním generálem, o rok později generálmajorem a v říjnu 2020 se stal generálporučíkem. Současný ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) přitom sloužil v hodnosti brigádního generála šest let, generálmajora poté tři roky.
Od 1. srpna 2023 Hlaváč nastoupil do funkce zástupce náčelníka generálního štábu armády. Po Karlu Řehkovi by se nyní měl stát vedoucím mužem. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
V poslední době se Hlaváč vyjadřoval například k náboru rekrutů, který označil za prioritu s tím, že nyní se armádě v této oblasti daří. Koncem dubna řekl, že zvyšující se zájem lidí, kteří jdou do armády, bude dlouhodobý trend. „Na opatřeních, která k tomu vedla, jsme pracovali zhruba rok a půl, takže jejich efekt se neprojevil okamžitě. Jsem rád, že fungují. Uvidíme, zda bude zájem dlouhodobý, ale věřím, že ano,“ dodal Hlaváč s tím, že důležité je udržet lidi, kteří už v armádě nebo aktivní záloze slouží.
Nestrašíme, jen chceme být schopní zemi bránit, říká generál Hlaváč |
Řehka byl ve funkci od roku 2022, náčelník generálního štábu armády má mandát na čtyři roky, Hlaváčovi by tak případně vypršel v roce 2030.
