Krize není podle Bárty obdobím, kdy by se někdo měl za každou cenu zviditelňovat. V rozhovoru apeluje na vědce, ale i politiky a novináře, stejně jako různé opinion makery, aby se chovali zodpovědně a šli Čechům příkladem.
Podle něj v letošním krizovém roce občanská společnost zafungovala výborně, lídři však mají co dohánět, pokud chtějí, aby jim lidé věřili a následovali je.
„Tento rok ukázal, že krize se vyhrávají nejen hlavou, ale i srdcem, nejen technologiemi, ale i symboly, a rozhodně si myslím, že přichází doba politicko-vědeckých elit, protože problémy nás teprve dostihnou. Musíme uvažovat, jak chceme dál budovat naši společnost, aby rostla, byť třeba pomalejším tempem, ale aby měla větší míru resilience, tedy schopnosti bránit se vnitřním a vnějším krizím,“ nabádá egyptolog a prorektor.
V roce 2016 jste předpověděl, že rok 2020 vnese do společnosti změnu. Respektive jste řekl, že v tomto období se potvrdí, zda fungují cykly, na jejichž konci pravidelně přicházejí události významné pro další vývoj společnosti. Jak jste to mohl tak přesně určit?
To, co jsem říkal, vycházelo z práce amerického matematika Petera Turchina, který ve vývoji Spojených států za poslední necelá dvě století identifikoval padesátiletý cyklus. Cykly jsou různé, ale sedmiletý a padesátiletý jsou pro člověka uchopitelné, protože jsme schopni je zažít. Turchin ukázal, že v letech 1870, 1920 a 1970 zažívaly USA týdny a měsíce plné sociálního neklidu a nepokojů.
A letos? Byl to rok prezidentských voleb, kdy Donald Trump prohrál, přičemž všichni víme, že je to polarizující osobnost a není nikdo, kdo by na něj neměl názor. Byla to doba, kdy v USA došlo kvůli policejnímu násilí k několika nešťastným zabitím a kdy se z Číny dostal do světa covid-19. To vše uvedlo nejen USA, ale celý svět, až na výjimky, do stavu velké rozkolísanosti, polarizace a různých krizí. To, že jsou USA po padesáti letech opět ve významné vnitřní krizi, je mimo veškerou pochybnost.
Na přednášce na půdě Učené společnosti české jste představoval svou teorii o sedmi zákonech vývoje civilizací až k jejich kolapsům. Je letošní epidemie tou událostí, která odstartovala krizi dnešní západní společnosti?
Obávám se, že to, jak bude tato krize dál probíhat a jaké bude povahy, se dozvíme až v průběhu příštího roku. Nepochybně půjde o krizi ekonomickou, hodnotovou a také zdravotní, protože není tajemstvím, že letos s výjimkou covidu byla lékařská péče systematicky zanedbávána. A poslední čísla naznačují možnost, že začínají umírat lidé v důsledku odložené péče.
Za největší katastrofu, vedle krize ekonomické, však považuji zásadní propad ve vzdělávání dětí, které jednou budou tvořit budoucnost naší země.
Miroslav Bártaprorektor Univerzity Karlovy, egyptolog
Za největší katastrofu, vedle krize ekonomické, však považuji zásadní propad ve vzdělávání dětí, které jednou budou tvořit budoucnost naší země. Na podzim jsme jako jediní ve vyspělé Evropě na dlouho zavřeli všechny stupně školského systému. Vynechání výuky z jara a podzimu bude tuto zemi handikapovat několik dalších let a není dne, kdy bych na to nemyslel.
Letošní rok už navždy bude charakterizován hlavně koronavirem, který změnil svět. Je správné se na to z hlediska teorie o vývoji civilizací dívat takto a jiné zásadní události nechat ve stínu?
Ve vývoji civilizací – a my nejsme výjimkou –, neexistuje jedna příčina, která by se dala považovat za vysvětlení všeho. Funguje to tak, že dlouhodobých příčin bývá víc, a pak přijde spouštěč, který může být jen jeden a který je naprosto náhodnou událostí. Myslím, že to ukazuje, o čem ve svých teoriích a sedmi zákonech mluvím už léta, tedy že společnost se proměňuje skokově ve velice krátké historické době, i když příčiny jsou dlouhodobé.
Jaké příčiny nás přivedly do dnešní situace?
Roky jsme zažívali bouřlivý rozvoj, neznali jsme nic důležitějšího, než byla globalizace, rozvíjeli jsme se bez jakýchkoli rezerv, protože není v lidské povaze obvykle myslet na zadní kolečka. Většina lidí si nepřipouštěla, že by se něco mohlo stát, fond hmotných rezerv zůstával bez zásob.
Poté, co 20. století bylo ve znamení obrovského přínosu očkovacích strategií pro všechny možné nemoci, si většina nemyslela, že by se vyskytlo něco dalšího. Covid-19 byl vlastně takový test. Zastihl většinu zemí naprosto nepřipravených, zastihl vlády v nedbalkách a nikdo vlastně nevěděl, co by se mělo dělat. Častá ad hoc rozhodnutí se dají vzhledem ke stavu nepřipravenosti pochopit, ale mělo to samozřejmě reálné i symbolické negativní konotace.
Proto dnes zažíváme stále dokola třeba nerespektování vládních nařízení a protesty proti rouškám. Ale to vyplývá z toho, jak se chovaly některé naše politické elity. Když chci po občanské společnosti, aby věřila tomu, co říkám, aby mě následovala, aby opatření dodržovala, musím jít příkladem.
V prvním bodě svých sedmi zákonů civilizace říkáte, že na jejím začátku i konci obvykle stojí konflikt. Je to třeba konflikt v důsledku nefunkční společenské smlouvy, jak se začíná upozorňovat?
Je to tak. Nejpravděpodobnější forma konfliktu v civilizovaném světě, v němž žijeme, je konflikt sociální. Podívejme se na obrovskou propast v USA nebo na akce Hnutí žlutých vest ve Francii. Také náboženské konflikty ve Francii propukají takovým způsobem, že to řeší vláda i prezident. U nás jsou to demonstrace proti rouškám, a to je přesně konflikt, o němž mluvím.
Egyptolog Bárta: Míra exekucí je svědectvím selhání státu. Nejsme vyspělá země |
Moc bych přál naší zemi, aby to, co jsme zažili, bylo už to nejhorší. Ale nikdo nemá skleněnou kouli, takže uvidíme, co se bude dít příští rok. Ale když už mluvím s vámi jako se zástupcem prestižního média, tak se také podívejme, co letošek ukázal o novinářských elitách. Mám na mysli především média bulvární, která přeháněla, zkreslovala a strašila lidi, místo aby je uklidňovala objektivními informacemi.
K tomu ovšem někteří odborníci svými výroky přímo vybízeli.
To, jak fungovala vědecká sféra, je další věc. Když si vezmu třeba profesora Jaroslava Flégra, který v médiích dostal možná až nepřiměřený prostor, před několika týdny říkal, že začátkem prosince budou umírat lidi na ulicích, že zkolabují nemocnice, nebude funkční zdravotní systém a budou desítky tisíc mrtvých, v médiích to prostě frčelo. Ukázalo se, že to nebyla pravda, ale strašení.
Naopak objektivně, v klidu a bez přehánění informovala většina lékařské obce, nebo třeba profesor Jan Konvalinka. Když je stát ve stavu nouze a společnost v krizi, není to období, kdy by se někdo měl za každou cenu zviditelňovat.
Moc bych prosil vědce, ale i politiky a novináře, stejně jako různé opinion makery, aby se chovali zodpovědně. Dokonce si myslím, že pokud je země v objektivní krizi nebo v nouzovém stavu, mělo by existovat postup, jak upozadit činnost všech tzv. PR poradců a marketingových agentur, protože krize a nouzový stav paradoxně nejsou téma pro marketing. Je to otázka pro zkušené politiky a vědce.
Takoví lídři by ovšem byli ideální nejen pro dobu koronavirové epidemie.
Myslím si, že to brzy bude zvětšující se trend. Covid-19 je totiž jen jedním z aspektů současného komplikovaného světa plného problémů, kdy řešíme nárůsty CO2, nárůsty teplot, problém s odpady, které nejsme schopni recyklovat, otázku přechodu na jiný způsob krytí naší energetické spotřeby a další. To jsou témata především pro vědce.
Myslím si, že do budoucna se sféra elitních politiků a sféra elitních vědců bude neustále více a více sbližovat, protože bez toho, aby vědci vstupovali do politiky, celoplanetární problémy světa nebudeme schopni vyřešit.
V rozhovoru před rokem jste mi řekl: Většina našich elit musí přepnout do jiného modu, přál bych naší zemi skutečné lídry se zajímavými vizemi. Takže jak v tomto krizovém roce elity obstály?
Mohli jsme dopadnout mnohem hůř, ale i lépe. Čas ukáže, ale buďme v tuto chvíli rádi za to, že na jaře přišla opatření včas. Je škoda, že jsme neustáli populistický tlak, protože třeba v Německu nebo Rakousku se v létě roušky nosily v obchodech a ve veřejné dopravě dál, aby se křivka zploštila.
Máme tu ale velký problém symbolický, protože když po lidech něco chci, musím jít příkladem. My jsme tu však měli politiky, kteří v létě cestovali, přestože vláda žádala lidi, aby byli doma a nevyjížděli za hranice, byl tady velice negativní symbolický příklad lékaře z restaurace na Vyšehradě. Nebo případ lékaře s mezinárodním renomé, který na tři dny zapomněl, že podepsal petici – no tak ji podepsal, co se děje, vždyť do vlády byl povolán jako odborník.
Krize je vždy pro civilizaci také ozdravným procesem, říká egyptolog Bárta |
Když mám nějaký názor, neměl bych se za něj stydět. To vše v lidech vyvolává oprávněný pocit, že když na něco kašlou elity, proč by si z toho oni sami měli dělat hlavu. Konflikty a krize se nevyhrávají jen technologiemi, což je v tomto případě očkovací vakcína, ale i srdcem. A to srdce, tu pozitivní motivaci občanské společnosti, jsem tu postrádal. Spíš se vystupovalo, aby se hrozilo, jmenovaly se paragrafy a postihy, místo aby byli lídři víc inspirativní.
Jak jsme přes to všechno tento rok nakonec podle vás zvládli?
Covid nám nastavil zrcadlo a ukázal, co všechno neumíme, ale i co se povedlo. Takových věcí je také spousta a není možné je zamlčovat. Myslím, že jsme z toho nevyšli špatně, zejména jako občanská společnost. To je přece skvělá zpráva. Přesvědčili jsme se, že náš zdravotní systém je ve srovnání s evropským ve výborné kondici. Občanská společnost od začátku šila roušky, pomáhala seniorům. Lidé ve veřejných službách počínaje prodavačkami a prodavači, přes lékaře, policisty a hasiče drželi tento stát v chodu.
Ale stát jako takový… Agentura Bloomberg nedávno vydala žebříček The best and the worst covid places in the world (pozn. red. – hodnocení odolnosti 53 zemí ve světě proti covidu-19). My jsme na 49. místě za Indií, za většinou vyspělých zemí, za většinou asijských zemí, které měly oproti nám velké zkušenosti s různými epidemiemi. Před námi jsou však i takové země, jako Pákistán, Nigérie, Irák nebo Írán.
Proti těm zemím samozřejmě nic nemám, ale ambici být nejméně na jejich úrovni, to ano. Takže rozhodně nejsme best in covid a máme co zlepšovat. My tady přece máme lidi na to, abychom byli mezi prvními 10 zeměmi. Tak proč tam nejsme?
Proč tam nejsme?
Já to vlastně nevím. Nemáme ambice být vyspělý technologický národ, nedaří se nám vyrábět finální výrobky, nemáme ambice a odvahu, je mi to líto. Jak říká Mojmír Hampl, Češi mají nebe velice nízko. Neměli jsme větší odvahu vydržet opatření déle, nechat školy otevřené, víc lidi inspirovat, pokud po nich jako člověk za něco zodpovědný chci výkony. Kdo je motivovaný a nemá strach, dokáže víc než ti vystrašení a frustrovaní.
Londýnský starosta a radní neustále chodili mezi lidi, přestože vědomě riskovali své zdraví. Podporovali je a motivovali, aby to zvládli. Jak jsme na tom byli my, nechť posoudí laskavý čtenář sám.
Miroslav Bártaprorektor Univerzity Karlovy, egyptolog
V knížce o sedmi zákonech, která nyní vychází v nakladatelství Jota, zmiňuji velkou morovou ránu v Londýně, jak ji ve svém díle popisuje Daniel Defoe. On říká mmj. dvě pozoruhodné věci: Po celou dobu morového roku si všechny kritické komodity na trhu zachovávaly stejnou cenu, kontrolovala to londýnská rada – a vezměme si třeba cenovou divočinu na začátku epidemie u nás. Navíc londýnský starosta a radní neustále chodili mezi lidi, přestože vědomě riskovali své zdraví. Podporovali je a motivovali, aby to zvládli. Jak jsme na tom byli my, nechť posoudí laskavý čtenář sám.
Před rokem jste mi řekl, že kdybychom se chtěli porovnat s jinými civilizacemi na cestě ke krizi, jsme na žebříčku od jedné do deseti někde mezi šestkou a osmičkou. Kam nás posunul tento rok?
Důležité je říct, že kolaps je skoková změna společnosti. Neznamená to zánik. A pokud bych měl uvažovat o tom, jestli se proměna přiblížila, dal bych nás na konec sedmého nebo začátek osmého stupně. Myslím, že skoková proměna společnosti je reálnější o jeden bod.
O své teorii sedmi zákonů civilizace přednášíte na různých fórech a konferencích, zároveň se ale věnujete i osvětě a vzdělávání veřejnosti v oblastech, které jste zmínil jako problémy světa. Ceněná je například výstava Voda a civilizace. Připravujete něco nového?
Výstava Voda a civilizace bude i v roce 2021 putovat po českých městech. Rozjednaná je její varianta ve Vatikánu, kde by se měla otevírat v létě, a na podzim poputuje do Izraele. V návaznosti na ni se nyní s firmou Medialogue a Olgou Menzelovou připravuje její pokračování s názvem Energie a civilizace, k vidění bude v květnu a červnu 2021 v Praze na Kampě. Záštitu nám poskytli primátor Prahy Zdeněk Hřib, jeho náměstek Petr Hlubuček a pražský radní Jan Chabr.
Generálním partnerem výstavy je společnost ČEZ, hlavním partnerem je Česká spořitelna a společnost ČEPS a partnerem společnost ČEPRO. I díky nim bude mít česká veřejnost bez ohledu na epidemiologickou situaci tyto výstavy navštívit, protože jsou venkovní, zdarma a přístupné 24 hodin. Přezdíváme jim anticovidové.
Pro nás jsou velice důležité, protože pokud chceme změnit svět k lepšímu, musíme nejdříve změnit uvažování a myšlení lidí. A hlavně dětí a studentů, kteří jsou budoucností této země.
