Život Mirky Dobešové se ve čtrnácti letech změnil bolestí zubu. Z domnělého zánětu dutin se vyklubala vzácná rakovina měkkých tkání na pravé straně obličeje. Zhoubný nádor si v Česku v roce 2001 troufl operovat jediný chirurg. Lékaři dali mladé dívce mizivé šance na přežití.
Během devítihodinové operace jí tehdy vyoperovali spolu s nádorem i kosti - horní čelist, lícní kost a podočnicový oblouk. „Aby mi takříkajíc oko nespadlo do pusy, museli ho podložit titanovou mřížkou,“ líčí Mirka. I přes nepříznivé prognózy se vyléčila, vystudovala vysokou školu a začala pracovat.
Kus kovu místo tváře
Jenomže po dvanácti letech začala mřížka pronikat tkání ven a deformovat Mirce obličej. „Byl to v českých poměrech v podstatě experimentální zákrok, který se moc nepředpokládalo, že přežiju. Následně se ukázalo, že mřížka je větší, než měla být. Časem tedy tkání prorazila ven. Místo půlky tváře jsem měla kus titanu. Vypadala jsem jako akční hrdina, což zní poměrně cool, vizuálně to ale žádná sláva nebyla,“ dokáže už dnes vtipkovat.
„Hlavní problém ale spočíval v tom, že mřížka mi táhla oko dolů a hrozilo, že na něj přestanu vidět,“ dodává nyní pětatřicetiletá žena.
S takto unikátní rekonstrukcí obličeje neměli lékaři v Česku příliš zkušeností, Mirka tak začala hledat odborníky v zahraničí na specializovaných pracovištích. Jenomže narazila, jelikož na operaci neměla potřebné finanční prostředky. Zdravotní pojišťovna jí odmítla zaplatit operaci v zahraničí s tvrzením, že zákrok mohou provést všechny fakultní nemocnice v Česku.
Mirka Dobešová v lednu roku 2019.
Na operaci na rekonstrukci obličeje se jí nakonec složili lidé ve veřejné sbírce, během necelých pěti týdnů poslali přes pět milionů. Na jaře 2019 se tak mohl začít domlouvat termín zákroku. Výběr místa, tedy britský Liverpool, byl dílem původem českého lékaře Oldřicha Pospíšila, který kdysi stál u zrodu tamního oddělení specializujícího se na léčbu onkologických onemocnění hlavy a krku a také souvisejících rekonstrukcí. Ačkoliv dnes je už lékař v důchodu, když se s Mirčiným příběhem seznámil, rozhodl se jí při organizaci zákroku pomoci.
„Původně měla transplantace proběhnout užitím tkání a kostí z oblasti pánve. Všechny plány ale zhatila pandemie covidu-19. Během ní mi ubyla tkáň v obličeji natolik, že nic z toho už nebylo možné. Celá operace se musela přeplánovat a nakonec tedy štěpy pocházejí z oblasti lopatky,“ popisuje Mirka.
Ačkoliv první termín operace Mirka měla již loni v létě, kvůli rozsáhlé byrokracii související s překračováním hranic zemí mimo Evropskou unii v době pandemie bohužel nakonec do Británie odletět nemohla. „Jsem pozitivně naladěný člověk, takže jsem věřila, že se dočkám. Maminka to tříleté čekání nesla podstatně hůře, ta si se mnou prožívala mnoho let peklo,“ přiznává.
Pět minut po dvanácté, ale se štěstím
Zákrok absolvovala Mirka konečně až letos na jaře. Během dvanáctihodinové operace jí tři lékařské týmy titanovou mřížku nahradili vlastním kostním štěpem a úbytek tkáně v obličeji upravili pomocí tkáně ze zad.
„Po vizuální stránce je to obrovský posun vpřed. Samozřejmě tkáňový štěp je na pohled patrný, protože na zádech má člověk jinou barvu i strukturu kůže než na obličeji. Hlavní ale je, že zdravotně by vše mělo být stabilizované,“ shrnuje Mirka.
Lékaři pak její mamince prý přiznali, že nechápou, jak s mřížkou vůbec mohla Mirka žít. „Bylo kolem ní usazeno tolik bakterií, zdrojů potenciální infekce, že to prý bylo na akutní sepsi. Už to bylo opravdu na hraně,“ říká.
Je zázrak, kolik lidí můj příběh oslovil, říká Mirka. A řeší, kam na operaci |
Operace v Británii ji stála v přepočtu osm set tisíc. Pro Mirku však není zdaleka poslední. „Vlastně jsem teprve na začátku, mám za sebou ale konečně ten první, nejdůležitější krok,“ podotýká s tím, že ji čeká zřejmě ještě mnoho menších zákroků.
„Například rekonstrukce nosu, protože mám zborcenou přepážku a nadechnu se jen jednou nosní dírkou a rekonstrukce scházejícího chrupu. Klíčové také bude, nakolik ustoupí otok, což je v případě takto rozsáhlého zákroku běh na dlouhou trať. Ve hře je i zbrušování tkáňového štěpu nebo rekonstrukce spodního víčka, které právě kvůli titanové mřížce velmi utrpělo,“ vyjmenovává Mirka s tím, že kolik operací bude potřeba ukáže až čas.
Operaci nosu by Mirka ráda absolvovala příští rok, zřejmě opět na klinice v zahraničí. Nový chrup má už slíbený na klinice prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera. Poučená tříletým odkladem původního zákroku už však raději nic dopředu neplánuje. Další potřebné operace si může dovolit díky penězům, které se před lety vybraly v její sbírce.
„Uvidíme, jak se vše bude hojit. Zatím žádné komplikace nenastaly, což jsem moc ráda. Obrovské díky patří všem, kteří mi na mé cestě pomohli. Nebýt toho, že se peníze vybraly, bůh ví, jak by to se mnou dopadlo a jestli bych tady ještě vůbec byla,“ uzavírá Mirka s vděkem.
