„Skutečně se chceme soustředit na to, aby třetí pilíř lidem víc vynášel. Jednou z cest je snížení, zreálnění poplatků a zavedení stimulů pro mladé, aby spořili od nízkého, dětského věku, aby je rodiče přihlašovali. Čas hraje roli,“ uvedla náměstkyně. Zmínila i strategii životního cyklu.
Tu navrhla i Asociace penzijních společností ČR. Zhruba do 55 let by lidé investovali v dynamických fondech, poté by měli mírnější strategii. Přesun do konzervativních fondů by byl postupný. Přimět mladé ke spoření by mohla pak jednorázová výrazná motivace.
Na konci prvního čtvrtletí v třetím důchodovém pilíři spořilo a investovalo asi 3,89 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření mělo 2,24 milionu lidí.
Podle ředitel odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí Tomáše Machance zůstane v Česku hlavním příjmem ve stáří důchod od státu, tedy z prvního důchodového pilíře.
„Je ale poměrně pravděpodobné, že část populace - možná polovina, bude mít dodatečný příjem z doplňkového systému,“ řekl Machanec. Debaty se měl zúčastnit ministr Aleš Juchelka, ale omluvil se, a tak ho Machanec zastoupil.
Michal Hlaváček z úřadu Národní rozpočtové rady třetí pilíř jako alternativu k penzi od státu nevidí.
Husákovy děti už si výrazně na penzi naspořit nestihnou
„Je v něm necelých 700 miliard korun, což jsou výdaje státu na důchody zhruba na jeden rok. To, že by tam byly peníze, které by pokryly důchod, je poměrně iluzorní,“ uvedl Hlaváček. Dodal, že takzvané Husákovy děti, jak se říká lidem, kteří se narodil v sedmdesátých letech minulého století, už si výrazně na penzi naspořit nestihnou.
Podle ekonoma Petra Janského z Centra veřejných financí třetí pilíř představuje nyní s nízkými naspořenými částkami a vysokými poplatky málo muziky za hodně peněz“,v budoucnu by ale mohl hrát zásadnější roli.
„Hodně spoří lidé s příjmem a majetkem, kteří už nejsou nejmladší. Je potřeba motivovat naopak mladé, aby spořili dlouho, a také lidi s nižším příjmem a majetkem,“ řekl ekonom Janský. Řekl také, že lidé si teď peníze vybírají jednorázově po šedesátce místo toho, aby je postupně využívali ve stáří.
Babišova vláda slibuje, že znovu zastropuje věk odchodu do penze na 65 letech
Vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje změnu důchodové reformy, kterou posadila minulá vláda Petra Fialy v minulém volebním období.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu se zvýšením valorizace, zvedáním pobírané částky za práci v penzi a přidáváním 500 korun každých pět let po osmdesátce.
Ve druhé vlně plánuje upravit penze pro náročné profese a zastropovat věk odchodu do důchodu znovu na 65 letech. Minulá Fialova vláda totiž prosadila postupné zvyšování věku odchodu do penze pro lidi, kteří se narodili po roce 1965.
Každý následující ročník má jít do penze o měsíc později. Zvyšování důchodového věku se má podle reformy minulé vlády zastavit na věku 67 let. Do penze by podle platného zákona měli v tomto věku odcházet lidé, kteří se narodili v roce 1989 a později.
